Peru, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Klíčový sektor národního hospodářství, který se podílí téměř 10 % na tvorbě HDP a na vývozu více než 60 %. Těžba v první polovině r. 2021 se zvýšila o 71,9 %, příznivé jsou i ceny surovin na světových trzích. Zajímavé příležitosti se vyskytují například v případě odstraňování následků těžby, poskytování geologických služeb, zařízení pro přepravu materiálů a osob, stejně jako technologie pro digitalizaci, automatizaci výrobních procesů a kontrolu zásobování energií a perforaci.

Těžební průmysl je nejdůležitějším sektorem peruánské ekonomiky. Peru patří mezi 6 zemí s největší surovinovou různorodostí na světě. Např. v těžbě stříbra, zinku a mědi zaujímá druhé místo ve světové produkci, olova třetí místo a cínu, rtuti a molybdenu čtvrté místo. Těžební průmysl je klíčovým sektorem národního hospodářství. Na tvorbě HDP se podílí téměř 10 %.

Vývoz minerálů za období leden – říjen 2021 se na celkovém vývozu podílel 64,7 %, z toho export kovových minerálů představoval 63,7 %. Pokud se týká jednotlivých minerálů, největší podíl měla měď s 33,1 % a zlato 16,4 %.Mezi lednem a říjnem 2021 dosáhl vývoz kovových rud 32,3 mld. USD, což ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku představuje nárůst o 59,3 %. Největší podíl exportu kovů směřoval do Číny (70,5 %), následovalo Japonsko (6,8 %) a Korea (6,4 %). Na růstu hodnoty vývozu kovů má velký podíl růst cen na mezinárodních trzích. V listopadu 2021 vzrostly ceny, ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku, v případě mědi o 38,3 %, zinku o 24,2 % a zlata o 22,6 %.

V současnosti pouze 1,3 % území Peru je využíváno k těžbě, i když koncese jsou uděleny na 14,2 %. Moderní technologie těžby a zařízení by mohly zpřístupnit exploraci i v dříve nedostupných oblastech a podmínkách. Stejně tak digitalizace, automatizace výrobních procesů a kontrola zásobování energií a perforace mohou umožnit kontinuitu prací v dolech i na dálku. Zajímavé příležitosti by také české firmy mohly najít v případě odstraňování následků těžby, poskytování geologických služeb, zařízení pro přepravu materiálů a osob. Podle Ministerstva energetiky a dolů se v letech 2020 – 2022 očekávají v sektoru investice v hodnotě přes 56 mld. USD, z čehož 67 % bude směřovat do těžby mědi.

Investice do těžebního průmyslu dosáhly v listopadu 2021 částky 475 mil. USD (růst o 23,3 % oproti listopadu 2020). Za období leden-listopad 2021 pak investice představovaly 4,45 mld. USD (růst o 21,6 % oproti lednu-listopadu 2020). Největším investorem ve sledovaném období byla společnost Anglo American Quellaveco S.A. (1,12 mld. USD, podíl na celkových sektorových investicích 25 %). Následovaly Companía Minera Antamina S.A. (400 mil. USD, podíl 9 %), Southern Perú Copper Corporation (290 mil. USD, podíl 6,5 %). Největší podíl investic směřoval do regionu Moquegua (1,22 mld. USD, podíl 27,3 %), následoval Áncash (452 mil. USD, podíl 10,2 %) a Ica (394 mil. USD, podíl 8,9 %).

Těžební průmysl zaměstnával v listopadu 2021 přímo 246 641 pracovníků, což oproti listopadu 2021 představoval nárůst o 2,2 %. Problémem pro zahraniční investory můžou být neřešené protesty komunit původního obyvatelstva, které blokují aktivity těžařských firem, jako například dolu na měď Las Bambas (patří k největším na světě). Dalším odkládaným problémem je rozvod plynu do domácností. Peru aktuálně privatizovalo většinu svých dolů, z velké části do rukou zahraničních firem (50 % z Číny). Role státu v těžebním průmyslu je regulační, podpůrná a kontrolní. Pro nastartování peruánské ekonomiky je těžební průmysl klíčovým odvětvím. V období 2009 – 2018 bylo přibližně 20 % projektů financovaných z veřejných zdrojů podpořeno z daní pocházejících z těžebního průmyslu. Je třeba začít s realizací důležitých projektů. Pro to je také potřebné jejich přijetí ze strany obyvatelstva. Ministerstvo energetiky a dolů spolu s Meziamerickou rozvojovou bankou (BID) spustilo virtuální platformu MapaInversiones Perú País Minero, která informuje o veřejných projektech financovaných z daní pocházejících z těžebního průmyslu, aby zlepšilo veřejný profil tohoto odvětví.

Pandemie covid-19 ukázala, že tento sektor je výrazně podfinancovaný. Projekty plánované předchozí vládou, vláda nová buď nerealizuje vůbec, nebo nabírají značné zpoždění. Chybí zdravotnická zařízení, vybavení, léky, je dlouhá čekací doba na provedení zákroku. Větší šance by mohly mít české technologie nabízené spolu s financováním. Vzhledem k naprostému nedostatku prakticky čehokoliv jsou potřebné zdravotnické pomůcky, budování zdravotnické infrastruktury, speciální zdravotnický nábytek, speciální přístroje, systémy pro imobilní pacienty či stanové systémy.

Zdravotnictví patří k výrazně podfinancovaným sektorům peruánské ekonomiky. Chybí nemocniční zařízení, lékaři a technologie (případně jsou zastaralé - podle odhadů dokonce i o 10 let více než u vybavení v sousedních zemích). Ve srovnání s některými latinskoamerickými státy Peru dosud investovalo velmi málo do zdravotního sektoru. Ve srovnání s rokem 2020 byl pro rok 2021 rozpočet navýšen o 13 % na 20,94 mld. PEN (5,67 mld. USD). V roce 2021 se zvýšil počet státních nemocnic poskytujících základní péči (bez chirurgických zákroků), které nesplňují minimální parametry. Konkrétně z celkového počtu 8 783 zařízení nesplňovalo požadavky až 8 577 (oproti roku 2020 navýšení o 46). Například v Limě je 851 takových nemocnic, z toho 846 nesplňuje. Z 25 peruánských regionů ve 20ti z nich nesplňuje základní podmínky fungování 100 % zařízení.

O jaké nedostatky se jedná? Přetrvává nekvalitní infrastruktura a vybavení, což nabízí příležitosti pro české firmy – jako dodávky zdravotnické techniky, zdravotnického materiálu, zdravotních pomůcek. V Peru je prakticky neustále velká poptávka v oblasti neonatologie. Veřejná zdravotnická zařízení potřebuji nové přístroje do porodnic a dětských oddělení, včetně inkubátorů, monitorů na měření základních životních funkcí, fototerapeutických lamp, zařízení pro intenzivní péči o novorozence ve vážném stavu apod.

Současná situace taktéž nahrává intenzivnímu rozvoji takzvaného elektronického či mobilního zdravotnictví, včetně umožnění on-line konzultace s odborníkem, on-line přístupu pacientů ke svým lékařským záznamům apod., to vše při respektování nejvyšších standardů ochrany soukromí on-line. Cílem vlády bylo do konce roku 2021 zavést digitalizaci klinických záznamů a to až v 70 % zdravotních středisek. Státní zdravotní infrastruktura je tvořena z nemocnic (3 %), zdravotnických center (12 %), individuálních zdravotnických míst (např. ordinace všeobecného lékaře) (42 %), specializovaných institucí (0,1 %) a lékařských a zubních ordinací (42 %). Odhaduje se, že na každých 390 obyvatel připadá pouze jeden lékař a jedna zdravotní sestra na každých 368 obyvatel v celé zemi.

Peruánská ekonomika potřebuje ke svému růstu více elektrické energie. Obdobně, jako další země, i Peru plánuje zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Podle Národního energetického plánu by tento podíl z netradičních obnovitelných zdrojů (malé vodní elektrárny pod kapacitu 20 MW, solární a bioplynové elektrárny a elektrárny spalující zbytky po extrakci šťávy z cukrové třtiny a agáve) měl do roku 2040 vzrůst na 20 %. Zde se nachází i příležitost pro vstup českých firem na peruánský trh, a to především ve venkovských oblastech a Amazonii; stejně tak subdodávky na výstavbu a opravu rozvodných sítí.

Peruánská ekonomika vyžaduje více elektrické energie. Pandemie covid-19 také s sebou přinesla nové potřeby a výzvy.

Ke konci října r. 2020 bylo určeno na investice v energetickém sektoru 3,06 mld. USD. Je také potřeba dokončit projekty přenosových sítí, které byly naplánovány k realizaci již v r. 2014. Další důležitý krok je realizace plánu na elektrifikaci venkova, kde stále některé oblasti nemají přístup k elektrické energii. Tomu by měl napomoci Zákon o elektrifikaci venkova přijatý v červnu 2020. Oblast Amazonie není napojena na národní přenosovou síť SEIN.

Modernizaci sektoru má v gesci Multisektorová komise pro reformu sektoru elektrické energie CRSE. Komise soustřeďuje práci do 4 hlavních oblastí:

• Posílení institucionálního rámce,
• Transformace obchodování s elektrickou energií, které bude zahrnovat i energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Mělo by být dosaženo rovného přístupu k energii a konkurenčních cen.
• Inovace v distribuci a obchodování s elektřinou pro domácnosti, opět s možností zahrnout energii z obnovitelných zdrojů.
• Regulace a řízení přenosu elektrické energie.

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to především ve venkovských oblastech a Amazonii, by mohla být příležitostí pro vstup českých firem na peruánský trh.

Národní energetický plán 2014 – 2025 uvádí, že v r. 2013 podíl výroby elektrické energie z netradičních obnovitelných zdrojů (kam je zařazovaná produkce z malých vodních elektráren pod kapacitu 20 MW, ze solárních a bioplynových elektráren a elektráren spalujících zbytky po extrakci šťávy z cukrové třtiny a agáve) na celkovém objemu činil 2,52 %. Do r. 2040, s tím, že by na výrobě z netradičních zdrojů participovaly i větrné elektrárny, by se podíl mohl zvýšit až na 20 %, což by dle odhadů představovalo investice v hodnotě 8,8 mld. USD.

V únoru 2022 došlo již ke 2. zvýšení tarifů elektřiny. Pro domácnosti se v lednu zvedly v průměru o 0,04 % a v únoru o 0,94 %, pro průmyslové spotřebitele o 0,02 %, resp. o 0,95 %. Odhaduje se, že v průběhu roku by mohlo dojít k dalšímu růstu cen elektrické energie.

Peru v posledních letech zintenzivnilo snahy o digitalizaci země. Od roku 2019 zrychlilo 95 % malých a středních firem proces digitalizace, i když její kvalita je stále na nízké úrovni. Kromě veřejné digitalizace začalo Peru více investovat do podpory inovací a online řešení. Rozvoj telekomunikační infrastruktury, zlepšení spojení a rozšíření služeb se týká především venkovských oblastí. České firmy se mohou uplatnit i v zabezpečení digitálních operací a procesů, jako například zabezpečovací prvky nebo hologramy.

Peru v posledních letech zintenzivnilo snahy o digitalizaci země. Za rok 2019 se posunulo o 46 příček v indexu e-participace (index OSN o digitální participaci občanů). 60 % populace mělo v roce 2019 přístup k internetu, což je o 10 % víc než v předchozím roce.

V lednu 2020 vláda schválila takzvanou Digitální agendu ke 200. výročí založení Peru: seznam kroků nezbytných k digitalizaci veřejné správy za účelem usnadnění administrativních úkonů občanů, jež se vláda zavázala splnit do roku 2021. Podle BID potřebují v současnosti Peruánci v průměru 8 hodin na vyřízení běžného administrativního požadavku, což je 2. nejdelší doba v Latinské Americe. BID se také stal hlavním partnerem Peru v implementaci digitalizace státní správy. Finančně podporuje aktivity nově vytvořeného Generálního sekretariátu pro digitalizaci, včetně poskytnutí grantu 10 mil. USD na vytvoření jednotné platformy pro dotazy a požadavky občanů. BID bude dále financovat zavedení digitalizace pro 24 nejvíc žádaných občanských procesů.

U 95 % malých a středních firem pandemie zrychlila digitalizaci. Ta byla vynucena z důvodu snížení nákladů a zvýšení efektivity. Kvalita digitalizace je však stále na nízké úrovni (např. jen webové stránky).

Mezi r. 2019 a 2022 vzrostl podíl nákupů přes internet (e-commerce) na celkových nákupech z 20 % na 35 %, v r. 2021 růst dále pokračoval až na 40 %.

Výhledově chce 80 % firem zavádět další technologie. Nepřipravenost ukazuje například to, že 85 % společností muselo na digitalizaci najmout externí služby nebo nový personál. Nejméně virtuální způsob práce zavedl zprac. průmysl, výroba potravin a nápojů.

V souvislosti s covid-19 byly veřejné instituce nuceny ustupovat od fyzické účasti občanů. V dubnu 2020 spustila vláda digitální propojení mezi jednotlivými regiony, takzvané GORE Digital. Cílem je sdílení informací a novinek, především z oblasti telemedicíny a vzdělávání. Ministerstvo dopravy zavedlo páteřní internetové sítě do všech regionů; do tohoto projektu investovalo 850 mil. PEN (230 mil. USD).

V červenci 2020 byl přijat Rámec pro digitální důvěryhodnost, který stanovuje standardy pro digitální bezpečnost, ochranu dat a transparentnost.

Kromě veřejné digitalizace začalo Peru více investovat do podpory inovací a on-line řešení. Národní plán pro konkurenceschopnost 2019 – 2030 předpokládá postupný nárůst veřejných investic do ICT, včetně vytvoření centralizované digitální datové platformy, která umožní žadatelům přímo a transparentně se ucházet o vládní prostředky na vývoj inovací a poskytne informace o programech a datech Národního systému vědy a technologie (SINACYT). Již nyní funguje v rámci Ministerstva produkce nová platforma „Innovate Peru“ (Inovuj se, Peru) s cílem zapojení soukromého sektoru do vývoje a zavádění digitálních řešení. ICT firmy, inženýrské asociace či programátoři zde mohou nalézt informace o tendrech, hackathonech a dalších výzvách v oblasti využití AI, internetu věcí, blockchains, robotiky, smart cities apod. Do užšího výběru na provozování 4G a 5G technologií se kvalifikovaly 3 firmy – Telefónica del Perú S.A.A., América Movil Perú S.A.C. a Entel Perú S.A. Projekt v hodnotě 289 mil. USD umožní zlepšit fungování národních mobilních sítí.

České firmy by se mohly uplatnit i v zabezpečení digitálních operací a procesů, jako například zabezpečovací prvky nebo hologramy.

Pro rozvoj peruánské ekonomiky je klíčový rozvoj infrastruktury. Národní plán pro infrastrukturu na léta 2016 – 2025 ohodnotil potřeby sektoru na téměř 160 mld. USD, z toho téměř 57,5 mld. USD představuje dopravní infrastruktura. České firmy mohou participovat jako subdodavatelé technologií a řešení. Konkrétně by se mohlo jednat například o elektronické řídicí systémy, kontrolní dopravní systémy, parkovací systémy nebo systémy asistenční služby.

Pro rozvoj peruánské ekonomiky je klíčový rozvoj infrastruktury. Národní plán pro infrastrukturu v letech 2016 – 2025 ohodnotil potřeby sektoru na téměř 160 mld. USD, z toho téměř 57,5 mld. USD představuje dopravní infrastruktura, cca 31 mld. USD energetika, 27 mld. USD telekomunikace. To by znamenalo průměrné roční výdaje s podílem 8,27 % HDP.

Na začátku roku 2020 bylo v realizaci 52 projektů, a to především v oblastech dopravní infrastruktury (8,3 %), telekomunikací, sanování (5 %) a zdravotnictví, v celkové hodnotě přibližně 30 mld. USD. Téměř polovina z nich má aktuálně velké zpoždění, druhá část zatím není přidělena nebo je teprve ve fázi veřejné soutěže. Je zajímavé, že 60 % těchto projektů jsou PPP projekty. Současně se rozvíjejí i G2G projekty. Aktuálně se modernizuje a rozšiřuje mezinárodní letiště Jorge Chávez v Limě a staví se nové letiště pro Cuzco (Chinchero).

Začátkem roku 2021 bylo identifikováno 23 projektů v hodnotě 7,74 mld. USD, v oblastech dopravní infrastruktury, energetiky, zavlažování, sanování a telekomunikací, na které chybí financování.

V dopravním sektoru chybí na období 2016 – 2025 investice do infrastruktury v hodnotě 57,49 mld. USD. Z toho již naplánované nebo realizované projekty představují 40,34 mld. USD, což představuje jen cca 70 % potřeby.

Severní pobřeží Peru, postižené před několika lety El Nino (2017), je postupně rekonstruováno. Vlády GB a Peru uzavřely dohodu o technickém poradenství při realizaci projektů (6000 dokončeno, 1800 probíhá, 700 dosud ve fázi kontraktací). Dohoda měla skončit na konci roku 2021, peruánská vláda aktuálně jedná s britskou o prodloužení. České firmy by mohly participovat jako subdodavatelé technologií a řešení pro elektrické řídicí systémy, kontrolní dopravní systémy, parkovací systémy a systém asistenční služby.