Kanada, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Sektor tvoří zhruba 12 % HDP, kromě tradiční výroby je čím dál větší důraz kladen na související inovace. Federální vláda v rámci prosazování cílů udržitelnosti podporuje především elektromobilitu a autonomní řízení, usiluje o vůdčí postavení v oblasti výroby baterií. Do roku 2035 chce země dosáhnout nulové emise pro osobní a lehká nákladní auta, stát masivně investuje do sítě dobíjecích stanic pro elektromobily a do vodíkových stanic.

Kanadský automobilový sektor tvoří významnou složku kanadské ekonomiky a ve výrobě lehkých osobních vozů se Kanada drží na 12. místě na světě. V kanadském automotive koridoru se nalézají všichni klíčoví severoameričtí výrobci, na které je uvnitř Kanady navázán ekosystém 700 dodavatelů. Dohromady vyrobí v kanadských továrnách Stellantis, Ford, GM, Honda a Toyota 1,4 milionů vozů ročně. Sektor zaznamenal kvůli pandemii covidu-19 výrazný pokles, prodej automobilů v roce 2020 poklesl o 20 %, avšak v roce 2021 vykazoval již 25 % nárůst a blíží se stavu z roku 2019. Pro české společnosti proto nadále platí příležitost k dodávkám do kanadského automotive ekosystému zejména v podobě součástek. Dovozci do Kanady musí nicméně čelit znevýhodnění v podobě preferenčních pravidel severoamerické dohody CUSMA/USMCA, na jejichž základě automobily vyvážené z Kanady do USA musí splňovat vysoký podíl severoamerických součástek pro preferenční zacházení.

Zajímavé tak pro české firmy budou i trendy související se snižováním emisí a elektromobilitou. Premiér Troudeau oznámil zkraje roku 2022, že chce z Kanady vytvořit velmoc v produkci baterií do elektromobilů, dále se vláda soustředí na celkovou podporu ekosystému elektromobility. Tato snaha bude vyžadovat velkou vládní podporu, aby nastal skutečný kanadský boom, pro který zatím domácí výroba nemá dostatečné kapacity. V roce 2022 má být zároveň odhalena řada vládou podpořených projektů pro elektromobily, které dle slov ministra pro inovace Champagne umožní „vybudovat nový průmysl.“ Toto úsilí Kanady se soustředí zejména na posilování domácího dodavatelského řetězce a ekosystému, což ukazuje i projekt celokanadského elektromobilu Arrow, jehož prototyp má být odhalen do konce roku 2022. Úsilí podporuje i provincie Ontario, jež si vytýčila cíl dosáhnout do roku 2030 úroveň výroby 400 000 elektromobilů a vozů s hybridním pohonem ročně, produkce se má také opírat zejména o domácí dodavatelské řetězce. S ohledem na velikost těchto ambicí lze však předpokládat, že domácí dodavatelské řetězce nezajistí celou potřebnou kapacitu a zejména pro inovativní společnosti mohou být příležitosti se uplatnit i při původu ze zahraničí.

Související oblastí, která se aktuálně prudce rozvíjí, je také budování infrastruktury pro vozy s alternativním pohonem. S ohledem na velké vzdálenosti uvnitř Kanady a dosavadní dojezd elektromobilů je dostatek čerpacích stanic nezbytnou podmínkou pro zajištění dostatečné poptávky u spotřebitelů. Federální vláda spustila program na vybudování dostatečné infrastruktury nazvaný Zero Emission Vehicle Infrastructure Program . Pětiletý program má zajistit do roku 2024 investici ve výši 280 mil. CAD (4,6 mld. Kč) na dobíjecí elektrické stanice a čerpací stanice pro vodíkový pohon. Zejména ve druhé kategorii jsou zatím velké rezervy, jelikož veřejných vodíkových plnících stanic zatím není po celé Kanadě ani 10, na rozdíl od 15 tisíc veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily.

Kanada je celkově aktivní v rozvoji disruptivních technologií automobilového průmyslu, do rozvoje autonomní a konektivní automobility investovaly v Kanadě už společnosti GM, Ford, Uber, Google i Nvidia. Rozvoj oblasti těží i z významného ekosystému v umělé inteligenci v Kanadě. Nabízí se tak možnost pro uplatnění společností nabízející niche řešení umělé inteligence, senzoriky, kyberbezpečnosti a dalších. Velký potenciál růstu má v Kanadě má také sdílená mobilita relevantní pro aglomerace s vysokou hustotou a velkým počtem obyvatel, ideálním příkladem je tak širší oblast Toronta, která se navíc potýká s nespolehlivou a nedostatečně rozvětvenou městskou hromadnou dopravou. Dle analýzy Council of Canadian Academies podpořené kanadskou vládou v roce 2021 má dostatečnou hustotu i počet obyvatel přes 1000 oblastí v Kanadě s pokrytím až 70 % obyvatel, což tedy představuje velmi atraktivní velikost trhu pro relevantní řešení. Nástup sdílené mobility lze očekávat postupně v dlouhodobějším horizontu i více než příštích 10 let. Zájem o tato řešení má především generace mileniálů a využívání roste, v roce 2018 nabízely car-sharingové společnosti v Kanadě přes 5000 vozů ke sdílení, s většinou ve Vancouveru. Ride-hailing služby (Uber, Lyft apod.) byly k dispozici ve 22 městech a dále se rozšiřují. Pro její implementaci v rámci městské mobility lze předpokládat využití public-private partnerships. Zároveň se přirozeně rozvíjí s nárůstem elektromobility a představuje komponentu dekarbonizace dopravy. České společnosti tak mohou uspět se softwarovými řešeními a aplikacemi pro tuto oblast konkrétně v MaaS (Mobility as a Service), ride sharing, car sharing, micromobility, microtransit.

Kanada je 5. největším leteckým trhem světa, sektor je jedním ze strategických odvětví, které však bylo významně zasaženo pandemickými restrikcemi. O to větší jsou ale snahy o jeho podporu a nalezení nových příležitostí pro jeho obnovu. Vládní i soukromé investice plynou do podpory výzkumu a vývoje nových technologií, a to především v oblasti digitálních technologií či uhlíkově neutrálního letectví. Kanada se chce soustředit také na vývoj bezpilotních leteckých systémů a kosmických technologií.

Kanada je 5. největším leteckým trhem světa a i přes obrovské dopady koronavirové pandemie si letecký a kosmický průmysl udržuje pozici globálního lídra ve výrobě leteckých simulátorů, je 3. ve výrobě civilních motorů a 4. ve výrobě civilních letadel.

Hlavním centrem odvětví je především Montréal a jeho okolí v provincii Québec (následovaný provincií Ontario), kde se vyrábějí téměř všechny letecké komponenty. Mezi největší kanadské firmy patří Bell Helicopter – Textron Canada Ltd., Avcorp Industries, Bombardier Aviation, CAE, Héroux-Devtek, Pratt & Whitney Canada, Magellan Aerospace Corp., MHI Aerospapce, Cyclone MFG, Turbomeca Canada.

Letecký průmysl byl jedním z pandemií nejzasaženějších odvětví, což se ve srovnání s rokem 2019 projevilo např. na poklesu zaměstnanost o 15 % a HDP o 20 %. Podobný pokles letecký průmysl zaznamenal nicméně po celém světě. Pozitivní pro Kanadu v této souvislosti je skutečnost, že ztráty příjmů byly ve srovnání s celosvětovým průměrem zmírněny díky rozmanitosti kanadského leteckého sektoru, což dokládá 2. místo na světě ve výrobě soukromých letadel v roce 2020.

Letecký a kosmický průmysl je v Kanadě nicméně stále nejinovativnějším odvětvím s vysokým podílem výzkumu a vývoje (jeho intenzita a podíl zaměstnanosti v oborech STEM byly 3x vyšší než výrobní průměr) a zaměstnává mnoho vysoce kvalifikovaných pracovníků. Uvědomuje si to i kanadská vláda, která uznala strategický význam sektoru a v rámci rozpočtu vyčlenila finanční prostředky na výdaje a daňové úlevy za účelem snižování emisí skleníkových plynů a s tím související podporu vývoje čistých technologií. Kanadská vláda sektor již podpořila finančními nástroji z Plánu ekonomické obnovy Kanady z covidu-19 a z Fondu pro strategické inovace. Stát také přislíbil 250 mil. CAD (4,15 mld. Kč) pro malé a střední podniky v leteckém sektoru, které budou do roku 2024 určeny k zavádění ekologičtějších řešení, zlepšení produktivity a posílení komercializace produktů. Tyto snahy ukazují, že sektor by měl být dostatečně silný pro další spolupráci a také bude vytvářet prostor pro další mezinárodní spolupráci, například v oblasti čistých leteckých technologií.

Kromě podpory ze strany federální vlády podpoří svůj stěžejní sektor i provincie Québec, a to v podobě aktualizace québecké letecké strategie Horizon 2026. Cílem strategie je mj. urychlení technologického vývoje a inovací a v rámci diverzifikace i podpora vývoje bezpilotních leteckých systémů a kosmických technologií. Díky poskytnutým finančním nástrojům budou podpořeny investice ve výši 3 mld. CAD (50 mld. Kč) plánované na nejbližší dva roky.

V měnícím se prostředí leteckého průmyslu včetně dodavatelského řetězce se nabízí příležitosti jak pro tradiční české dodavatele např. kompozitních materiálů, tak pro moderní technologie využívající např. umělou inteligenci. V rámci technologického vývoje jsou vedle čistých technologií v podobě např. alternativních pohonů dalšími důležitými tématy a tím i příležitostmi digitalizace procesů či kybernetická bezpečnost. S měnící se dobou nabývá na významu také spolupráce a partnerství, což může být pro české firmy příslibem dalších možností.

Velmi perspektivními oblastmi jsou také sektory UAS (Unmanned Aircraft Systems), lehkých sportovních letadel či vesmírných technologií (např. spolupráce v oblasti výroby komponentů, satelitní komunikace a příslušný technologií a aplikací). V oblasti satelitních technologií kanadská vláda představila novou strategii satelitního pozorování Země ( Resourceful, Resilient, Ready: Canada’s Strategy for Satellite Earth Observation ), která má prostřednictvím přesných satelitních dat pomoci kromě jiného v boji proti změně klimatu. Snaha o rozšíření využití satelitních dat představuje příležitost i pro české subjekty zabývající se kosmickými technologiemi.

Země je 4. největším producentem ropy, 5. největším producentem zemního plynu a 2. největším producentem uranu, dále pak významným producentem rud a má klíčové zásoby vzácných zemin. Další rozvoj těžebních projektů nadále skýtá příležitosti pro české dodavatele důlních a těžebních technologií. Dalšími zásadními trendy, které nabízejí pro české společnosti zajímavé příležitosti, jsou rozvoj těžby kritických nerostných surovin, udržitelnost (řešení pro zachytávání oxidu uhličitého, dekontaminace, udržitelnost elektrických sítí v dolech, vodíková ekonomika) a digitalizace (AI, cloud computing, datová analýza).

Těžební sektor je jednou z nejvýznamnějších oblastí kanadské ekonomiky. V roce 2020 dosáhla kanadská těžební produkce hodnoty 43,9 mld. CAD (přes 730 mld. Kč), dvě třetiny této hodnoty tvoří těžba kovů a nejvíce zlato. Kanada se nadále drží na první světové příčce v těžbě potaše, na druhém místě v těžbě uranu a na třetím v těžbě platinových kovů. Nerostné suroviny tvoří přímo i nepřímo 5 % kanadského HDP. Rozvoj kanadských těžebních projektů bude v reakci na ceny komodit pokračovat, průzkumná činnost v roce 2021 stoupla o 30 %, většina výdajů se zaměřila na možnou těžbu vzácných kovů a směřovala do Québecu, Ontaria a Britské Kolumbie. Nové těžební projekty těchto surovin mohou přinášet další příležitosti pro české firmy v podobě tradičních dodávek důlní techniky.

Kromě rozvoje projektů tradičně produkovaných nerostných surovin bude v dalším období hrát významnou roli i snaha kanadské vlády o dosažení významné pozice v oblasti kritických nerostných surovin. V roce 2021 byl zveřejněn oficiální seznam nerostných surovin označených vládou za kritické, Kanada uzavřela strategické partnerství pro kritické nerostné suroviny s EU a v roce 2022 bude zveřejněna národní Strategie pro kritické nerostné suroviny. Souvisejícím impulzem je snaha vybudovat významné postavení Kanady v elektromobilitě a produkci baterií. V listopadu 2021 pověřil premiér Troudeau ministra pro inovace naplňováním strategie Mines to Mobility a rozvojem těžby kritických surovin. Toto odvětví těžby již rozvíjí i některé provincie, především Québec, Ontario a Saskatchewan podporují rozvoj projektů na těžbu kritických surovin, zpracovávání vzácných zemin a výrobu elektromobilů a baterií. Produkční kapacity země jsou však zatím spíše v počátku a zdaleka nestačí na snahu Kanady profilovat se jako velmoc v kritických nerostných surovinách. Bude tedy nutná další intenzivní podpora a rozvoj projektů i technologií pro naplnění potenciálu v této oblasti těžby, což může pro české společnosti znamenat zajímavou příležitost, které by měly věnovat pozornost.

Dalším trendem, který určuje směřování kanadské těžby, je dekarbonizace, přičemž Kanada se zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Budou proto stanoveny pětileté cíle na snižování emisí z ropy a zemního plynu, do roku 2030 přestane být v Kanadě produkována elektřina z uhlí a země ve stejné lhůtě přestane uhlí exportovat. Zajímavé příležitosti související s ambicemi ve snižování emisí budou technologie pro zachytávání a uchovávání uhlíku, těžební společnosti budou usilovat o snižování uhlíkové stopy dodavatelských řetězců v těžebním sektoru. Udržitelnost bude mít také přesah k udržitelným zdrojům elektřiny, kterou doly využívají. Budou tak relevantní inovativní řešení pro těžbu v severních oblastech Kanady a zajištění odlehlé infrastruktury s decentralizovanými či zcela samostatnými elektrickými sítěmi. Tranzice těžby fosilních paliv směrem k udržitelnosti ale skýtá i příležitosti například pro výrobu modrého vodíku a rozvoj vodíkové ekonomiky, s největšími ambicemi soustředěnými v Albertě, která již disponuje a dále rozvíjí technologie pro zachytávání uhlíku při produkci vodíku ze zemního plynu. V neposlední řadě bude trvající důraz na ekologické aspekty těžby vyžadovat další rozvoj technologií pro dekontaminaci a řešení například pro vypouštění vod z těžby ropných písků, které federální vláda nově umožní.

Poslední zásadní oblastí, která nabízí příležitosti pro české dodavatele, je problematika digitalizace a technologických inovací v dolech. V roce 2021 kanadská vláda investovala 40 mil. CAD (přes 660 mil. Kč) do rozvoje Centra excelence pro inovace v těžbě, které vznikne v Ontariu, přičemž nová řešení by měla podpořit i výše zmíněnou těžbu kritických nerostných surovin. Dle Průzkumu PWC v roce 2021 je hlavní výzvou pro růst kanadských těžebních společností využití transformativních technologií, včetně umělé inteligence, cloudových výpočtů a datové analýzy. Lze proto využít poptávky pro těchto řešeních či navázat spolupráci s dodavateli inovativních řešení pro těžební sektor uvnitř Kanady.

Sektor konstantně roste, přispívá k růstu HDP asi 6 procenty. Mnohé příležitosti pro české firmy vyplývají ze zrychlující se digitalizace a virtualizace podnikání i společnosti, které se projevují v digitalizačních aspektech i v tradičních odvětvích, jako je zemědělství, zdravotnictví, bankovnictví či doprava. Kanada klade rostoucí důraz do oborů spojených s umělou inteligencí a informačních technologií souvisejících s robotikou a vyspělou výrobou, což dokládají například superklastry pro umělou inteligenci (ScaleAI) a pokročilou výrobu (Next Generation Manufacturing).

V odvětví informačních a komunikačních technologií na kanadském trhu působí více než 44 tis. společností, z nichž většina spadá do oblasti softwarových a počítačových služeb (40 tis.). Počtem zaměstnanců se z téměř 85 % jedná o malé společnosti zaměstnávající méně než 10 zaměstnanců. Navzdory dopadům koronavirové pandemie zaznamenalo odvětví ICT v roce 2020 silný růst o 3 %, a hodnota sektoru činila skoro 100 mld. CAD (1,67 bil. Kč), tj. cca 5,1 % národního HDP.

Kanada sice představuje relativně malou část globálního trhu, ICT se však v rámci země stalo jedním z hlavních hnacích motorů inovací a hospodářského růstu. Nejúspěšnějšími jsou primárně sub-sektory ICT, jako je vývoj SW, zpracování dat, kybernetická bezpečnost, poskytování počítačových služeb, ale dynamicky opět rostou i sektory typu fintech (sektor finančních služeb a technologií) a obecně ICT orientované startupy. Kanada rovněž klade důraz v podobě vládních i soukromých investic na obory spojené s umělou inteligencí a informační technologie spojené s robotikou a vyspělou výrobou.

Během pandemie si mnoho především malých a středních firem uvědomilo důležitost implementace digitálních platforem za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a poskytnutí lepší úrovně služeb cíleněji a osobněji , což mělo a stále má za následek rostoucí výdaje do technologií.

Samostatnou kapitolou je v tomto ohledu fintech, který na konci roku 2020 významně ožil právě díky rychlé potřebě digitalizace. Nejedná se však jen o digitální bankovnictví, finanční technologie se více dostávají do nových odvětví, jako jsou kryptoměny, investice, B2B obchodování či wealth management (správa majetku). V oblasti správy majetku a investic existuje významná poptávka po personalizovaném poradenství podporovaném digitálními nástroji, což vede například k potřebě robotických poradců a technologií založených na umělé inteligenci a datech. V rámci neustále rostoucího sektoru online bankovnictví je potřeba zmínit, že kanadskému retailovému bankovnímu sektoru stále dominuje oligopol „big 5“ kanadských bank, který kvůli nedostatku konkurence příliš neinovují. To pak nabízí prostor právě pro inovativní a uživatelsky přívětivější digitální technologie fintech.

Potřeba digitální transformace pokračuje také ve veřejném sektoru, zemědělství nebo zdravotnictví (viz samostatné kapitoly), čeští dodavatelé tak mohou uspět se specializovanými řešeními právě pro tyto oblasti.

Velký potenciál skýtá rovněž oblast výzkumu a vývoje, kde je největším investorem soukromý ICT sektor, jenž měl v roce 2020 42% podíl na všech výdajích soukromého sektoru do výzkumu a vývoje v Kanadě. Výdaje na výzkum a vývoj činily v roce 2020 celkem 8 mld. CAD (přes 130 mld. Kč), což představuje meziroční nárůst o 6,8 %.

Sektor dlouhodobě reaguje na stárnutí populace a výzvu chronických onemocnění, kanadský trh zdravotnických přístrojů je 8. největší na světě, farmaceutický sektor je na 9. místě. Země chce dále financovat zejména farmaceutický výzkum. Kanada usiluje o výrobu vakcín proti nemoci COVID-19. Pandemie zároveň přinesla rozsáhlé využití vzdálené péče a telemedicíny a koresponduje s vládní podporou digitalizace zdravotnictví, využití dat a přesného zdravotnictví. Příležitosti pro české společnosti jsou také ve využití nanotechnologií a v oblasti zdravotnických prostředků.

Kanadský zdravotnický sektor se i díky pandemii covidu-19 v uplynulých letech nadále rozvíjel a zaznamenává významné impulzy k technologické transformaci a digitalizaci. Pro rok 2021 jsou odhadovány výdaje na zdravotní péči ve výši 12,7 %, s významným nárůstem oproti roku 2019, kdy byly ve výši 11,5 %. Lze proto očekávat, že poptávka po dodávkách pro nemocniční a další zdravotnická zařízení bude nadále stoupat, a to i s ohledem na stárnoucí populaci, která ale zároveň dál roste vzhledem k významné imigraci. Kanadský zdravotnický sektor je vysoce rozvinutý s poptávkou po kvalitních a technologicky pokročilých řešeních. Zdravotnické prostředky jsou ze 75 % importovány, nejvíce z USA, Číny, Mexika a Německa, čeští dodavatelé tak mohou uspět s vysoce konkurenceschopnými produkty. Největší poptávka je po diagnostických zařízeních, zařízeních pro monitorování pacientů, ortopedických a protetických produktech, stomatologických prostředcích. Výzvou pro dodavatele je však nadále roztříštěný systém veřejných zakázek, který se liší v rámci jednotlivých provincií.

V dalších výdajích zdravotnického systému bude hrát důležitou roli především oblast telemedicíny, elektronizace lékařských záznamů a konektivita zdravotnických prostředků. Pandemie covidu-19 vedla k rozvoji virtuální péče a digitalizace je tažena poptávkou pacientů, ale i nedostatkem zdravotnického personálu. Mezi lety 2019 a 2020 vzrostl počet virtuálních návštěv u lékaře o 5600 procent. Samotná kanadská vláda podpořila v roce 2020 dostupnost virtuálních služeb a digitálních nástrojů částkou 240 mil. CAD (4 mld. Kč), z čehož 150 mil. CAD bylo postupně přiděleno jednotlivým provinciím a teritoriím (například provincie Québec využije finanční prostředky mj. na vývoj AI k identifikaci a léčbě onemocnění sítnice oka).

Uvnitř Kanady se také do popředí dostává jako digitální zdravotnický a biotechnologický hub Vancouver. Po Montréalu se silným farmaceutickým průmyslem a Torontu vynikajícím především v lékařských zobrazovacích metodách (medical imaging) nyní těží z kombinace biotechnologického průmyslu (známé společnosti ve Vancouveru jsou například AbCellera a Chinook Therapeutics) a vládní investice do místního digitálního superklastru. Tento trend digitalizace zdravotnictví v Kanadě nabízí příležitosti zejména pro dodávky softwarových řešení například pro vzdálenou práci s lékařskými záznamy, laboratorními výsledky, vzdálené monitorování pacientů, stejně jako se objevují nejrůznější mobilní aplikace pro pacienty. Dle průzkumů Information and Communications Technology Council z roku 2021 je ve zdravotní péči na vzestupu využívání wearables, senzorů a cloudových řešení. Dále pak bude narůstat využívání big data, strojového učení a umělé inteligence ve vývoji léčiv či činnostech nemocnic. Nárůst digitalizace zdravotnictví nabízí také příležitosti pro kyberbezpečnostní řešení, například kompatibilní se systémem PrescribeIT s elektronickými lékařskými předpisy.

Obdobný trend lze pozorovat i ve farmaceutickém sektoru, big data by měla být používána pro korelace genetického sekvenování a nemocí k vývoji nových léčiv, stejně jako individualizovaných léčiv pro pacienty na základě jejich DNA. V uplynulém období zároveň stoupl prodej léků, mezi lety 2011 a 2019 o více než 35 %, nejvíce se prodávají léky na artrózu, oftalmologické léky a léky na autoimunitní choroby. Kanadská vláda zároveň kvůli pandemii covidu-19 a potřebě zajistit dostatek vakcín dala zvýšený důraz na rozvoj výroby léčivých přípravků. Kromě nákupu vakcín z národní výroby dedikovala 792 mil. CAD (13,1 mld. Kč) prostřednictvím Strategic Innovation Fund na podporu výzkumu a vývoje, klinických pokusů a výroby vakcín a léčiv pro boj s covidem-19. Rozvoj domácí farmaceutické produkce a související podpora inovací může skýtat zajímavou příležitost pro spolupráci. Zároveň však nelze očekávat úplnou soběstačnost Kanady, historicky naopak dovoz léčiv do Kanady rostl: mezi lety 2011 a 2020 stoupl o 58 %, přičemž 48 % dovozů léků v roce 2020 pocházelo z EU.

Zemědělství již nyní představuje zhruba 7,4 % HDP, s rostoucí populací země se bude dále zvyšovat také poptávka po zemědělských produktech i technice. V souvislosti s důrazem na udržitelnost a zdravý životní styl se rozšiřují příležitosti i v oblastech, jako jsou plant-based produkty. Zájem je také o nové technologie (drony, smart agriculture) či výzkumnou a vědeckou spolupráci. Kanada se specializuje také například na výzkum rostlinných bílkovin, založila proteinový superklastr. Koronavirová pandemie podrobila dodavatelské řetězce zatěžkávací zkoušce, což nutí některé jejich články k větší diverzifikaci a přeorientování i na evropský trh.

Kanada je jako jeden z největších světových producentů potravin historicky významným hráčem světové agropotravinářské scény. Kanada je pátým největším vývozcem i dovozcem zemědělských a potravinářských komodit na světě.

Vzhledem k tomu, že zemědělský průmysl v Kanadě čelí vedle dlouhodobých transformačních trendů i výzvám, jako je rostoucí nedostatek pracovních sil, problémy dodavatelských řetězců, zahraniční konkurence, rostoucí náklady na půdu či měnící se vzorce počasí, bude jeho budoucnost záviset na ochotě a především rychlosti zavádění nových technologií a vybudování udržitelnějšího a odolnějšího systému zemědělství.

Jedním z hlavních, v tomto případě dlouhodobých trendů kanadského zemědělského sektoru, který i díky koronavirové pandemii nabyl ještě více na významu a nutnosti rychlé realizace, je zvýšený důraz na využití umělé inteligence a urychlení zefektivnění resp. automatizace výroby. Aplikace umělé inteligence v zemědělství je i vzhledem k růstu poptávky po potravinách a změně klimatu nevyhnutelná. Tyto trendy jsou již viditelné v posledních letech, například v Manitobě působí již od roku 2016 akcelerátor AI řešení pro zemědělství EMILI (Enterprise Machine Intelligence & Learning Initiative).

Kanada si je však vědoma, že využití automatizace v zemědělství do jisté míry zaostává za jinými odvětvími, nicméně vidí postupnou proměnu se vstupem umělé inteligence do odvětví a ve spolupráci s autonomními vozidly. Výhledově se také počítá s integrací umělé inteligence do autonomních zařízení (tj. traktory, kombajny atd.)

Dalším trendem nabízejícím zajímavé příležitosti je zvýšený zájem o podporu vyššího podílu zpracovatelského průmyslu a vytváření produktů s vyšší přidanou hodnotou, které nahradí živočišné bílkoviny. Vhodnými nástroji v této souvislosti mohou být genetické modifikace, podpora zahraničních investorů, podpora investic do infrastruktury či zvýšení zpracovatelských kapacit, zvláště u potravin na rostlinné bázi (plant-based produkty). V této souvislosti hraje důležitou roli kanadský superklastr proteinového průmyslu ( Protein Industries Canada ), který má Kanadě pomoci stát se světovým lídrem na rostoucím trhu s rostlinnými bílkovinami, mezi které se řadí například řepka olejka, pšenice či luštěniny.

Vývoj klimatické změny a s tím související kanadské závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů budou klást čím dál větší důraz na zelenější technologie a postupy a také obecně na objevování nových způsobů, jak využít měnící se klima ve svůj prospěch. Velkým tématem je s ohledem na pandemii, extrémní sucha či související narušení dodavatelských řetězců vertikální zemědělství. Přestože se jedná o velmi lukrativní odvětví, jehož tržby mají v roce 2025 překročit 3,6 bil. Kč, což je více než dvojnásobek oproti roku 2020, kanadský farmářský sektor za ostatními zeměmi zatím zaostává.

Příležitosti se nabízejí i v oblasti efektivnějšího nakládání s vodou a zavlažování. I když Kanada jako celek netrpí nedostatkem vody, v prérijních provinciích, především Saskatchewanu (dry-farming), ale částečně i v Albertě je situace v zemědělství jiná. Lepší nakládání s vodou a budování nových a rozšiřování stávajících projektů (typu Lake Diefenbaker v Saskatchewanu) má potenciál přispět k rozšíření plochy zemědělské půdy.

Mezi hlavní položky zemědělského a potravinářského dovozu do Kanady patří víno, potravinové přípravky, pekařské výrobky, krmivo pro psy a kočky (pro maloobchodní prodej) a káva. Velikost kanadského trhu a kapacit potvrzuje zájem také o zemědělské stroje a výzkumnou a vědeckou spolupráci.

Populace Kanady se i nadále zvyšuje, čímž poroste poptávka po zemědělských produktech a také, jak vyplývá z výše uvedeného, po tolik potřebných nových technologiích, jakými jsou například stále více využívanější drony sloužící k detekci požárů nebo mapování pozemku v rámci chytrého zemědělství. Na cestě za zvýšením výnosů, kvality i udržitelnosti budou stále větší roli hrát kromě umělé inteligence i big data, chytré senzory nebo IoA.

Zajímavé příležitosti skýtaly technologie a suroviny spojené s pivovarnictvím a dynamicky rostoucím sektorem minipivovarů, kterých v Kanadě přibývaly desítky ročně, byť budoucnost tohoto trhu bude záviset na rychlosti ekonomického zotavení.

Země má jednu z největších železničních sítí na světě, celkově je však sektor, především v oblasti osobní dopravy, dlouhodobě podfinancovaný. Rostoucí doprava ve městech nenabízí jiná řešení. Plánují se veřejné zakázky na městskou a příměstskou kolejovou dopravu, jen v torontské aglomeraci se budou realizovat projekty za 22 mld. USD. Výhledově se také mohou objevovat příležitosti v oblasti integrace operačních systémů a ICT, stejně jako kybernetické bezpečnosti na železnici.

S přibližně 49 tis. kilometry železničních tratí má Kanada jednu z největších železničních sítí na světě. Jedním z největších operátorů, který obsluhuje přes 12 tis. km tratí po celé Kanadě, je společnost VIA Rail, jejíž síť je doplňována městskou a příměstskou kolejovou dopravou ve velkých městech (Toronto, Montréal, Ottawa, Vancouver, Calgary, Edmonton).

Kanadský průmysl železniční dopravy významně přispívá k růstu kanadského HDP a zaměstnanosti. Průmysl generuje přibližně 12 mld. CAD (200 mld. Kč) ročně, z čehož 95 % pochází z nákladní železniční dopravy a přibližně 5 % z příměstské, meziměstské a turistické osobní železniční dopravy ve velkých městských centrech, koridorech a regionech.

Kanadský železniční sektor je dlouhodobě podfinancovaný, a to především v oblasti osobní dopravy. Nicméně i přes dočasný pokles využívání veřejné dopravy ve velkých kanadských městech a aglomeracích během koronavirové pandemie pokračují investice a přípravy plánů a dalších veřejných zakázek do městské a příměstské kolejové dopravy, jedné z mála možností, jak ulevit přetíženým aglomeracím a nedostačující silniční dopravě.

Největší investice do veřejné dopravy se v současnosti chystají v rámci největší kanadské aglomerace Toronta, která tvoří pětinu kanadského obyvatelstva. Federální vláda přislíbila, že zde podpoří přibližně 10 mld. CAD (přes 160 mld. Kč) čtyři velké dopravní projekty, které by měly celkově vyjít na téměř 27 miliard CAD (téměř 450 mld. Kč). Mělo by jít o největší federální investici v této oblasti v kanadské historii, přičemž peníze půjdou především do linek torontského metra a příměstských tratí. Kromě toho jsou v okolí největší kanadské aglomerace Toronta již schváleny další desítky miliard dolarů na připravované posílení regionální vlakové dopravy , rozšiřování jejich tratí a zvyšování počtu vlaků.

Kromě Toronta se realizují či připravují projekty dopravní infrastruktury v dalších velkých kanadských městech, které plánují nové linky či rozšiřují ty stávající (kolejové tratě, tramvaje, mosty, tunely, silnice), v rámci nichž mají šanci se podílet subdodávkami i české firmy (ocelové konstrukce, části kolejových vozidel, technologie frézování vozovky aj.). V provincii Albertě se má na jaře 2022 začít stavět největší projekt v historii města Calgary v podobě rozšíření jedné z páteřních linek městské hromadné dopravy (tzv. Green Line ) ve výši téměř 6 mld. CAD (100 mld. Kč). Další příležitosti se nabízejí v rámci meziměstského železničního projektu nedaleko Vancouveru v provincii Britská Kolumbie tzv. Surrey-Langley Sky Train v hodnotě 4 mld. CAD (přes 60 mld. Kč). V Montréalu se plánuje východní rozšíření příměstského vlaku, tzv. REM de l’Est s datem zahájení v roce 2023 v hodnotě 10 mld. CAD (přes 160 mld. Kč). V Québecu se nabízí zapojení do výstavby tramvajové linky s datem zahájení v roce 2023 v hodnotě 3,3 mld. CAD (55 mld. Kč). Mezi další příležitosti patří také prodloužení hlavní linky nadzemní městské dráhy v hlavním městě Ottawa s dokončením v roce 2023 (Trillium Line) nebo komplexní projekt nadzemní a podzemní městské dráhy v Edmontonu (Valley Line: West a Metro Line: Northwest).

Železniční projekty obecně nabízejí zajímavé příležitosti pro evropské společnosti, včetně českých, které se mohou i díky dohodě CETA zapojovat prakticky plně do veřejných zakázek. Výhodou všech projektů je v tomto směru také jejich financování z veřejných prostředků.

Příležitosti mohou pro české firmy vyplynout také v rámci kanadských snah o dekarbonizaci a snížení emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40–45 % pod úroveň roku 2005. Kanadské železnice pokračují v investicích do nejmodernějších technologií za účelem zlepšení životního prostředí, ekonomické výkonnosti a bezpečnosti.

V rámci snah o snížení uhlíkové stopy se Kanadě daří díky investicím do moderních lokomotiv a zefektivnění provozu zvýšit palivovou účinnost nákladní dopravy. V Kanadě se také začalo s vývojem lokomotiv na vodíkový pohon. Celosvětový zájem o lokomotivy na vodík roste a Kanada nechce v oblasti alternativních pohonů zůstat pozadu. První tři lokomotivy poháněné vodíkovými palivovými články pro dálkové a těžké náklady se v rámci projektu rozvíjenému od roku 2020 vznikají v provincii Alberta.

V oblasti bezpečnosti plánuje kanadská vláda na následujících 5 let investovat na 100 mil. CAD (1,67 mld. Kč) do zvýšení bezpečnosti a zabezpečení osobní i nákladní železniční dopravy. V rámci bezpečnosti kanadská vláda rovněž zveřejnila zkraje roku 2022 záměr o svých plánech implementace moderních technologií pro řízení vlaku „Enhanced Train Control“. S cílem zvýšit bezpečnost se v posledních letech využívají big data, díky kterým kanadské železniční doprava významně pokročila v oblasti automatizovaných kontrol a prediktivní analytiky. Kromě investic do dohledu nad železnicí jsou v plánu i řešení nových, například kybernetických bezpečnostních rizik.

Poptávka po materiálu pro stavbu železničních tratí, údržbě, ale i po vlakových soupravách nebo moderních technologiích je vysoká. Výhledově se také mohou objevovat příležitosti například v oblasti integraci operačních systémů nebo ICT.