Maroko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Sektor představuje asi 6 % marockého HDP, polovinu z něj tvoří telekomunikace. Od roku 2020 probíhá urychlená digitalizace státní správy jako reakce na pandemii koronaviru. Velký růst zaznamenal také e-commerce. S tím souvisí zvýšená poptávka po cloudových řešeních, managementu dat včetně tématu big data, hostování softwaru (SaaS), řešení v rámci kybernetické bezpečnosti a dalších službách a produktech.

V posledních letech získalo Maroko dvě významné půjčky od Světové banky pro rozvoj ICT sektoru v hodnotě přesahující 10 mld. korun. Tyto finance mají být nasměrovány k realizaci ambiciózní vládní strategie na digitalizace Maroka tzv. Digital Morocco Plan. Hlavním cílem je zlepšení přístupu obyvatelstva k internetu. V současné době je v Maroku okolo 34 milionů uživatelských účtu. To řádí Maroko mezi top tři země afrického kontinentu.

Zájem o široký přístup veřejnosti k internetovému připojení souvisí s pokračující digitalizací státní správy. Cílem je poskytnout možnost přístupu k veřejné správě skrze digitální platformy napříč Marokem i v odlehlých rurálních oblastech. Pro české společnosti se nabízejí možnosti například v oblasti správy dat nebo softwarového zabezpečení.

Dalším odvětvím, které je potřeba přenést do digitální doby, je správa marocké dopravy. Evropská investiční banka podepsala s marockým národním úřadem silnic a dálnic (Société Nationale des Autorutes du Maroc) na poskytnutí financování projektu ve výši 2 mld. korun. Mezi hlavní cíle patří zvýšení bezpečnosti a usnadnění dopravy na marockých dálnicích. Příležitosti pro české firmy jsou tak v nabídce softwarových řešení dopravy.

Národní bezpečnost je jednou z priorit marocké administrativy. Geografická poloha země na křižovatce mezi Evropou, Afrikou s sebou přináší řadu hrozeb včetně nelegální migrace či pašování. Zvýšená poptávka proto je po zařízení sloužících ke kontrole hranic, integrovaná řešení pro monitoring a dohled, radary a skenovací zařízení. V roce 2022 by marocké ministerstvo obrany mělo mít k dispozici kolem 3 mld. EUR, tedy zhruba o 5 % výše než v roce 2021.

V roce 2017 Marocké království vypracovalo plán modernizace armády, který byl spuštěn v roce 2020. Cílem je do roku 2030 modernizovat současné ozbrojené složky do interoperabilní armády se Spojenými státy potažmo Severoatlantickou aliancí. Významné akvizice by měly získat všechny složky marocké armády, zejména pak pozemní armáda, letectvo a námořnictvo. Hlavními partnery Marockých ozbrojených sil (Forces armées royales – FAR) v oblasti akvizic jsou Spojené státy, Francie a Španělsko. Maroko je největším odběratelem amerických obranných systémů v Africe.

Součástí plánu modernizace 2030 jsou také investice do vybudování vlastního obranného průmyslu. Za tím účelem byl v Maroku vytvořen právní rámec, který upravuje podmínky finanční podpory, přístup k nákupu stavebních pozemků a řadu další pobídek. V plánu je výstavba výroby munice, palných zbraní a dalšího bezpečnostní a vojenského materiálu. Maroko je připraveno uzavřít dohody s potenciálními partnery ve formě joint-venture. Jedná se o velmi zajímavou příležitost pro zahraniční společnosti být u nově vznikajícího odvětví marocké ekonomiky.

V rámci obranného průmyslu je důležité nezapomenout také na další ozbrojené složky v Maroku. Generální ředitelství pro národní bezpečnost (Direction générale de la Sureté nationale – DGSN) spadající pod ministerstvo obrany je řídícím orgánem marocké policie. Rozpočet DGSN činí přibližně 70 mld. korun. DGSN v současné době provádí modernizace přenosových zařízení a počítačového vybavení pro policejní útvary. Jedná se o zajímavou příležitost pro české firmy.

V zemědělství je zaměstnáno téměř 45 % populace. Na tvorbě HDP se tento sektor podílí 14 %. V roce 2020 byla spuštěna vládní strategie Green Generation 2030. Cílem je budovat moderního zemědělství a snižovat rizika klimatických změn na produkci. Příležitosti jsou v řešeních pro precizní farmaření (smart farming).

Zmíněná vládní strategie Green Generation 2030 cílí na mladé marocké obyvatelstvo z rurálních oblastí, kterým chce nabídnout zapojení do dodavatelsko-odběratelských procesů v rámci marockého zemědělství. Vytvoření nových pracovních míst povede k dalšímu rozvoji venkova. V rámci programu budou mít zájemci usnadněn přístup ke vzdělání a technologiím využitelným v precizním zemědělství.

K realizaci vládní strategie zaměřené na budoucí generaci farmářů získalo Maroko financování například i od Světové banky ve výši 5,3 mld. korun, která podporuje myšlenky této strategie související s SDG.

Maroko se stále více spoléhá na digitální transformaci a právě digitalizace má sehrát důležitou roli v tak tradičním odvětví, jako je zemědělství. Cílem je vybudovat odolné moderní zemědělství, které dokáže obstát v podmínkách klimatických změn a omezených vodních zdrojů. Smart Farming má pomoci překlenout slabě zemědělské roky, které jsou důsledkem nedostatek srážek v oblastech, kde není vybudována dostatečná zavlažovací infrastruktura.

Green Generation 2030 také navazuje na předešlou vládní strategii Green Morocco Plan v oblasti investic. Spolupráce mezi státní správou a soukromým sektorem si klade za cíl přilákat zahraniční investory do marockého zemědělského sektoru. V roce 2021 vstoupil v platnost zákon, který mění pravidla pro vlastnictví zemědělské půdy v Maroku. Za splnění řady podmínek a představení dlouhodobého investičního plánu mohou nově nabývat zemědělskou půdy také zahraniční subjekty. Jedná se o významnou legislativní změnu, od které si marocká administrativa slibuje významné zahraniční investice do marockého zemědělství.

Automobilový průmysl je jedním z tahounů marocké ekonomiky v posledních letech. Země ročně vyrobí na 700 tisíc osobních vozů a je tak jedničkou na africkém kontinentě. Sektor zaměstnává na 180 tisíc zaměstnanců a produkce se vyváží do 74 zemí světa. Maroko má ambici stát se významným světovým centrem v oblasti automobilové průmyslu. Možnosti pro české firmy jsou v dovozu komponent (např. kola, osvětlení, kabeláž a dalších produktů v režimu OEM automobilových součástek). Příležitostí jsou také investice v rámci dodavatelských a subdodavatelských řetězců.

Maroko je jedničkou na africkém kontinentě ve výrobě osobních automobilů. Automobilový průmysl je nejvýznamnějším exportním sektorem marocké ekonomiky, kde zaujímá téměř čtvrtinu veškerého vývozu. V současné době se v Maroku nachází čtyři významné industriální „huby“ v oblasti automotive (Tanger, Kenitra, Rabat a Casablanca). Okolo 80 % vyrobených vozů se vyváží do Evropy, kde jsou hlavními destinacemi Francie (31 %), Španělsko (11 %) a Německo (9 %).

V posledních letech se stává marocký automobilový průmysl cílem mnoha zahraničních investic. Kromě tradičních investorů z Francie, se v poslední době o marocký automotive zajímají také japonské subdodavatelské firmy. Marocká administrativa vytváří vhodné podmínky pro vstup zahraničních investorů. V Maroku existuje několik tzv. volných ekonomických zón, jako je například Tanger Free Zone, které nabízejí investorům řadu pobídek ve formě daňových slev nebo zjednodušení administrativních procesů. Marocké království má sjednáno okolo 60 obchodních dohod, mezi které patří obchodní dohody uzavřené s Evropskou unii, Spojenými státy nebo řadou blízkovýchodních zemí.

Automobilový sektor institucionálně spadá pod marocké Ministerstvo průmyslu, obchodu a zelené a digitální ekonomie. Ministerstvo dohlíží na implementaci vládních strategií a politik, které mají za úkol podpořit rozvoj odvětví a zvýšit zahraniční investice. Výkonnou institucí pro investory je pak Agentura pro rozvoj investic a exportu (AMDIE – Agence Marocaine de Développement des Investissements et des Exportations).

Marocká administrativa společně s AMICA (Marocká asociace automobilového průmyslu) vytvořily seznam nejperspektivnějších subdodavatelských odvětví. Jsou jimi např. elektroinstalační systémy, osvětlení nebo bateriové systémy.

Zdravotnictví i nadále zůstává jedním z perspektivních sektorů marocké ekonomiky. Vláda se v důsledku pandemie koronaviru rozhodla vystavět více nemocničních zařízení v odlehlých částech Maroka, kde je zdravotní péče nedostatečná. Rozsáhlé investice by měly pokračovat. Vysoká poptávka je jak po spotřebním zdravotnickém materiálu, tak zdravotnického vybavení pro nově vznikající nemocnice.

Sektor zdravotnictví patří dlouhodobě mezi perspektivní oborové příležitosti pro české výrobce. Jako všude ve světě význam tohoto sektoru vzrostl v souvislosti s pandemií covidu-19. Celosvětový nedostatek zdravotnického materiálu v počátcích pandemie donutil marockou administrativu k větším investicím v oboru, ale také k urychlení dlouhodobě plánované reformy zdravotnictví.

Objem marockého trhu se zdravotnickými výrobky před pandemií v roce 2019 činil v přepočtu 7,2 miliard korun. V posledních dvou letech rostl tempem 7–10 %. Dováží se téměř 90 % výrobků. Dle statistik Oxford Business Group tak na jednoho obyvatele Maroka připadá dovezené zdravotnické zboží v hodnotě 8,3 amerických dolarů. Jen pro srovnání u států jako Ghana nebo Senegal tato hodnota činí 2,7 amerických dolarů. Mezi největší dovozce zdravotnického materiálu do Maroka se řadí Německo, Čína a Spojené státy.

Vysoká závislost na dovozu zdravotnického materiálu přiměla marockou administrativu k vytvoření tzv. Cluster Médical . Jedná se o sdružení několika významných aktérů, státní správu zastupuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zdravotnictví, nechybějí ani představitelé největších univerzitních nemocnic a samozřejmě zástupci soukromých firem. Cílem clusteru je zvýšení kapacit vlastní produkce v oblasti zdravotnictví a možnost exportu zdravotnických výrobků do zahraničí. Důležité je také zmínit, že Maroko postupně implementuje všeobecné zdravotní pojištění. To samozřejmě bude mít za následek daleko širší poskytování zdravotní péče a s tím související zvýšenou poptávku po zdravotnickém materiálu.

Národní produkce tak bude v určité míře pokrývat základní potřeby vlastního trhu. Při získávání mezinárodních registrací marockých zdravotnických výrobků s vyšší přidanou hodnotou však bude vyžadováno potřebné know-how. Příležitosti pro české firmy v Maroku v příštích letech mohou být nejen v rámci dovozu vlastních výrobků do Maroka, ale i v možnostech investovat do nově rozvíjejícího se odvětví marocké ekonomiky.

Přečtěte si také