Důchodci letos výrazně porazí inflaci. Průměrná starobní penze vzroste o 4,4% nad inflaci, což nemají ani pracovníci ČNB s inflační doložkou

Podle návrhu nařízení o valorizaci penzí, který dnes na svém webu zveřejnila vláda, by se průměrný starobní důchod měl od ledna 2023 navýšit o 825 korun. Průměrný důchod by měl činit přibližně 19 500 korun, jak vyplývá z podkladových materiálů, které k nařízení připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí.   

Na konci roku 2021 činil průměrný starobní důchod 15 453 korun, vyplývá z dat ČSÚ. Během letoška tak jeho výše celkově naroste o 3 222 korun. To je v absolutním vyjádření suverénně nejvíce v historii ČR. V celé historii země se dosud jen dvakrát roční navýšení průměrného důchodu přehouplo přes tisícikorunu, a to v letech 2019 a 2020. V roce 2019 činilo navýšení 1052 korun a o rok později 1015 korun. Letošní navýšení tedy překoná dosud rekordní navýšení více než trojnásobně. K navýšení penzí letos ze zákona dochází hned třikrát, a to v řádné a dvou mimořádných valorizacích. Mimořádné valorizace jsou důsledkem enormní inflace.

Procentuálně letos průměrná penze vzroste o bezmála 21 procent. V historii ČR vzrostla výše průměrné penze v procentuálním vyjádření výrazněji pouze v letech 1993, kdy to bylo o 23,7 procenta, a v roce 1996 – o 21,4 procenta.

Samozřejmě, obrázek o navýšení penzí není úplný, pokud nezohledníme inflaci. Ta by letos měla podle České národní banky dosáhnout průměrně celoroční úrovně 16,5 procenta. Upravíme-li uvedené (nominální) procentuální navýšení důchodů v jednotlivých letech právě o inflaci, získáváme inflačně očištěnou – tedy reálnou – změnu průměrné penze (viz graf níže). Ta by letos měla činit 4,4 procenta.

Pochopitelně, spotřební koš průměrného důchodce má poněkud jiné složení než spotřební koš průměrně populace. ČSÚ proto vykazuje také údaje k inflaci, které čelí důchodci. Ta je v posledních měsících o několik desetin procentního bodu vyšší než inflace obecná (například v srpnu činila obecná inflace meziročně 17,2 procenta, avšak inflace, které čelí důchodci, hned 18,0 procenta). Zde však pracujeme s obecnou inflací, aby byla data historicky porovnatelná. 

Letošní reálný růst průměrné starobní penze o 4,4 procenta přesně dvojnásobně předčí průměrnou hodnotu tohoto údaje za období let 2000 až 2021 (2,2 procenta). A předčí také průměrnou hodnotu tohoto údaje za období let 1993 až 2021 (2,8 procenta). Důchodci si tedy letos navzdory inflaci polepší výrazně nadprůměrně. A to tedy i v porovnání s roky, kdy byla inflace výrazně nižší. Svým způsobem lze říci, že důchodci na inflaci vydělali – nebo alespoň rozhodně neprodělali.

Průměrný důchodce si tedy letos polepší více než prakticky všichni zaměstnanci v ČR. Dokonce ani zaměstnanci České národní banky, kteří si prozíravě vyjednali inflační doložku, si, co se navýšení reálného výdělku týče, nepolepší tolik jako důchodci.

Už v roce 2020 si zaměstnanci ČNB v kolektivní smlouvě vyjednali, že se jim platy letos automaticky zvednou o inflaci a ještě 2,5 procentního bodu k tomu. Pokud tedy vyjde jejich zmíněný odhad, dočkají se nakonec automatického zvýšení platů o takřka 20 procent. Prognóza ČNB pro letošek počítá s uvedenou celoroční inflací 16,5 procenta. Připočteme-li 2,5 procentního bodu, získáváme 19 procent. Právě o 19 procent tedy na základě letošní inflace automaticky narostou zaměstnancům centrální banky platy. Všem s výjimkou členů bankovní rady.

Zatímco nárůst výdělků drtivé většiny z milionů zaměstnanců v Česku letos hluboce zaostane za inflací, zaměstnanci ČNB ji porazí o 2,5 procenta, a důchodci dokonce o 4,4 procenta.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Okomentovat na facebooku