Rakousko, souhrnná teritoriální informace - Rakousko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa, má otevřenou a velmi proexportně orientovanou ekonomiku. Země má vysokou kvalitu života a velmi dobrou úroveň sociálního zabezpečení.

Státní společnost pro financování silnic a dálnic Asfinag bude v roce 2022 do projektů silnic investovat cca 26,7 mld. CZK, z toho cca 10,96 mld. CZK je určeno na nové stavby a rozšiřování kapacit, na projekty údržby a sanace silničních sítí. Asfinag mimo jiné investuje dalších 975 mil. CZK do modernizace infrastruktury městské dálnice v Linci, jejíž dokončení je plánováno na rok 2024.

V rámci ofenzívy e-mobility prodloužila spolková vláda podporu nákupu elektrických a vodíkových vozidel a nabíjecí infrastruktury a nyní spolufinancuje i multimodální přestupní uzly mobility. V roce 2022 je na uvedenou ofenzívu k dispozici 4,06 mld. CZK, což znamená výrazné zvýšení podpory oproti roku 2021. Jako základ přechodu na elektromobilitu plánuje město Vídeň rozsáhlý program výstavby e-nabíjecích stanic – do budoucna jsou plánovány dva rychlonabíjecí parky a dalších 200 veřejných nabíjecích stanic. Strategie mobility města Vídně nabízí prostor pro koncepty sdílené mobility a intermodální dopravy za hranicemi města, včetně různých možnosti finanční podpory projektů.

V Rakousku se také náležitá pozornost věnuje výzkumu vodíku a elektromobilita je jednou z oblastí, kde má vodík významnou pozici. Největší rakouský koncern Verbund pracuje na projektu vybudování evropského řetězce na výrobu a transport zeleného vodíku.

Další možnosti pro české firmy se nabízí v inovativním řešení logistiky, např. digitální platformy přepravy zboží, které poskytují kompletní zákaznický servis na míru. Velkým tématem zůstává logistika poslední míle.

Pro provozovatele OZE se zavádí systém dotací ve formě investičních prémií. Počítá se až s devítinásobným nárůstem počtu fotovoltaických panelů a jejich instalací zejména na střechách. Zároveň bude narůstat počet zařízení na výrobu biomasy. Doba této podpory je stanovena na 20 let a celkově se počítá s investicemi ve výši až 635 mld. CZK. Masivní investice půjdou i do vybudování efektivního systému uložišť pro uchovávání např. v létě vyrobené energie a do výstavby efektivního systému rozvodových sítí tak, aby mohla být energie z OZE směřována do jednotlivých spolkových zemí dle potřeby. Rakousko přitom počítá i s financemi poskytnutými ze strany EU na základě v dubnu 2021 předloženého Plánu obnovy.

Investiční dotace ze strany státu budou určeny na rekonstrukce průmyslových zařízení nebo rozšíření akumulátorových uložišť. Do tohoto podpůrného programu je zahrnut i plyn z obnovitelných zdrojů a vodík. Určité projekty, jako např. vodní elektrárny na ekologicky významných tocích, na podporu nedosáhnou. Sběrná novela mimo jiné vytváří právní základ pro soukromá – prvořadě nezisková – energetická společenství. Balíček zahrnuje také zjednodušený přístup k energetické síti pro zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů.

EAG poprvé počítá s investičními dotacemi pro systémy na přeměnu elektřiny na vodík nebo syntetický plyn, kde předpokladem je využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů. První komerční projekt chystá energetická společnost Energie Steiermark. Ta v rámci společné iniciativy výzkumu „Green Energy Lab“ s Energie Burgenland, Energie Steiermark, EVN und Wien Energie plánuje do roku 2025 realizovat více než 30 projektů s objemem investic 3,75 mld. CZK, což bude vytvářet poptávky nejen po firmách, ale i po výzkumných partnerech.

Energie Steiermark chce ještě letos zahájit výstavbu závodu na výrobu zeleného vodíku. Bude se jednat o vůbec první komerční projekt v této oblasti. Rovněž OMV, ale i další rakouští průmysloví giganti jako je Verbund nebo Voestalpine chystají ambiciózní projekty i výzkumy ve jménu zeleného vodíku. V této fázi je téma zajímavé hlavně pro velké společnosti působící v oblasti energetiky, průmyslu a dopravy, ale také pro zastřešující svazy, komory, odborné asociace a potenciální investory.

V souladu s novým zákonem EAG se dále budou v Rakousku od roku 2025 měnit olejové kotle starší 25 let. I zde se tedy otevírají příležitosti pro české firmy.

V rámci fotovoltaické ofenzívy města Vídně se má např. výroba solární energie do roku 2025 pětinásobně zvýšit. Wien Energie investuje do přeměny energetického systému do roku 2026 29 mld. CZK, z čehož bude 9,7 mld. CZK vynaloženo na výstavbu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Nezbytné budou při přechodu na OZE investice do přenosových soustav (ty by měly dosáhnout cca 436 mld. CZK) a do zajištění výstavby rozvodových sítí. S vytvořením efektivního systému uchovávání energií stojí a padají všechny do budoucna vytýčené klimatické cíle. Zatím se počítá i s využíváním zásobníků u plynových elektráren, které mohou v případě potřeby kompenzovat výkyvy spojené s výstavbou OZE.

Podle indexu digitalizace EU (DESI) se Rakousko v této oblasti v roce 2021 posunulo na 10. místo mezi zeměmi EU (v roce 2020 patřilo na 13. místo). Spolková vláda poskytuje rakouským podnikům různé programy podpory digitalizace a z této finanční podpory mohou profitovat i dodavatelé výrobků a služeb v daných oborech. Např. vládní program PreSeed je speciálně zaměřen na startupy z oblasti IT a nových technologií a poskytuje finanční podporu v maximální výši 4,86 mil. CZK.

IT patří mezi odvětví se širokou aplikací pro další oblasti, např. pro integraci telemedicíny a digitalizaci distribuce farmaceutických výrobků. Velkým tématem je umělá inteligence/UI. V souladu se strategií spolkové vlády v oblasti UI, jejímž cílem je transformace Rakouska ve výzkumné a inovační centrum UI, bylo koncem roku 2021 založeno výzkumné centrum UI na Technické univerzitě ve Vídni.

Téměř tři čtvrtiny rakouských firem plánují letos zvýšení svých investic do kybernetické bezpečnosti. V investičních oblastech bezpečnosti IT následuje Rakousko celosvětový trend. Poptávka sahá od integrace a harmonizace procesů a opatření k zvýšení bezpečnosti napříč celou organizací až po obnovu zastaralé technologie a vytvoření kontrolních seznamů a pracovních postupů pro podporu procesů v IT za účelem ochrany před kybernetickými útoky.

Podle indexu digitalizace EU (DESI) využívá cloudových služeb pouze 20 % rakouských firem (ve srovnání s 26 % v celé EU), a pouhých 9 % využívá velká data (v EU je to 14 %). Aktuální jsou i platformy pro integraci softwaru jako služby (SaaS) do aplikací v podnikání a řešení logistiky pro zvýšení efektivity dodavatelských řetězců.

Velký potenciál napříč všemi sektory nabízí rozšířená realita (AR). Přestože se stále častěji setkáváme s aplikacemi AR ve výzkumu a v odvětvích jako je architektura nebo design, rakouské společnosti do příslušných technologií zatím plošně neinvestují. V oblasti průmyslu je poptávka po aplikaci AR ve vývoji produktů s tvorbou prototypů a ve vizualizaci strojů a zařízení, která podporuje efektivnost údržby a přispívá k zvýšení stupně automatizace výroby. V oblasti obchodu jde prostřednictvím AR o vytváření nových zákaznických zkušeností.

Na vzestupu jsou řešení, která umožňují propojení dat senzorů, např. ve tvorbě spolehlivých senzorových fúzních systémů jako nedílnou součástí autonomního řízení vozidel, v průmyslové automatizaci, správě budov nebo v medicínské technice. Uvedené oblasti jsou předmětem četných výzkumných projektů, mimo jiné za zapojení výzkumného centra Silicon Alps a významného výrobce čipů Infineon, a nabízejí prostor pro mezinárodní kooperace.

V mezinárodním srovnání vykazuje rakouské stavebnictví relativně nízkou míru digitalizace, což bude vytvářet poptávky po digitálních řešeních v celém hodnotovém řetězci stavebního procesu, aby bylo podpořeno zajištění kvality a spolehlivost dodávek. Nad rámec modelování BIM jsou na vzestupu virtuální modely digitálního dvojčete a společné platformy podle metodiky Common Data Environment (CDE), které umožňují efektivní správu projektu, provazování prvků stavby a transparentní komunikaci nad projektem. I BIM v současnosti využívá pouze cca 20 % rakouských stavebních firem, což v evropském srovnání znamená umístění ve spodní třetině žebříku – a to i přesto, že BIM je v Rakousku od roku 2020 v oblasti veřejných stavebních zakázek povinný.

V letech 2024–2030 bude v kampusu univerzity v Grazu realizován jeden z největších univerzitních stavebních projektů v Rakousku, a to Graz Center of Physics. Projekt nabídne velké množství zakázek pro subdodavatele.

Využití robotiky na staveništích je v Rakousku v samém počátku, teprve nedávno byly zahájeny pilotní projekty. Přidanou hodnotu přináší použití 3D tiskáren.

Bytová výstavba byla v posledních dvou letech oblastí s velkou odolností vůči krizi a jedním z hlavních rostoucích segmentů trhu. Vysoká poptávka po bytových prostorách a trend investičních bytů je v Rakousku nepřetržitý. Došlo také k výraznému nárůstu stavebních povolení pro rodinné domy, to poskytuje další možnosti pro dodavatele .

V Rakousku narůstá i význam dřevostaveb, které tvoří již téměř čtvrtinu celkového objemu staveb a jsou považovány za šetrné vůči klimatu. Město Vídeň plánuje v rámci programu „1. Wiener WohnBAUMprogramm“ cca 40 projektů dotovaného bydlení v dřevostavbě nebo smíšené dřevěné konstrukci s celkem 2 700 byty.

Stejně jako v celé Evropě lze i v Rakousku v oblasti renovace obytných budov zaznamenat zvýšenou dynamiku. Ofenzíva sanace budov, kterou zahájilo spolkové ministerstvo pro ochranu klimatu, znamená ale pro mnohé firmy potřebu vybudovat příslušné kompetence, popřípadě pomocí externích partnerů. S ohledem na „životní“ cyklus budov roste poptávka po tepelné sanaci a zvýšení energetické účinnosti; modernizace systémů vytápění a ventilace, s používáním aplikací a senzorů k jejich optimalizaci, je cesta k zvýšené energetické účinnosti. V této souvislosti mají velký potenciál inovativní a udržitelné stavebniny a komponenty, které odpovídají požadavkům energeticky úsporných budov a cyklického hospodářství.

Rozvoj domácí farmaceutické výroby bude vyžadovat další rozvoj inovativních výrobních technologií, které by umožnily, aby Rakousko mohlo rychle, hospodárně a samostatně vyrábět léčiva. K dosažení plánovaného cíle posílit farmaceutický průmysl má sloužit připravovaná strategie, kterou vláda chystá ve spolupráci s ministerstvy, sociálními partnery, hospodářskou sférou a vědeckými pracovníky. Její součástí budou konkrétní opatření zaměřená na oblast life-science a biotechnologie. V hlavním městě Štýrska Grazu se nachází celosvětově jedinečné kompetenční centrum, které se zabývá právě vývojem inovativních výrobních postupů pro léčiva a účinné látky – Výzkumné centrum farmaceutického inženýrství (RCPE).

Předejít do budoucna výpadkům ve zdravotnictví má zřizování potenciálních vysokorychlostních výrobních zařízení. Výrobní náklady se mají zároveň snížit natolik, aby zůstaly konkurenceschopné vůči zemím jako Čína či Indie. Díky tomuto výrobnímu procesu se lze dle představitelů výzkumného centra RCPE zároveň dobře připravit na případné budoucí epidemie.

Investice v oblasti farmacie půjdou i do biotechnologického sektoru, který se zaměřuje především na vývoj léků a jejich následné předání farmaceutickému průmyslu k výrobě. Vývoj léčiv, který provádí řada mladých společností založených převážně vědci, často vyžaduje vysoké a riskantní investice, a proto potřebuje odvážné sponzory.

Na jaře 2021 oznámila společnost Novartis otevření kampusu Kundl/Schaftenau pro externí firmy. Vzniká zde moderní a technologický Life-Science-Park, který dále posílí význam této farmaceutické lokality v těsné blízkosti Švýcarska, Itálie a Německa. Pro Novartis je Kundl centrálním místem vývoje a výroby. Firmy, které se zde usadí, mají možnost uzavřít se společností Novartis kooperační dohodu a využít jejich know-how při výrobě antibiotik. Novartis zde také plánuje vybudování kompetenčního centra nukleové kyseliny a velký zájem má i o vývoj vakcín. První externí společností, která se stane součástí Life-Science-Parku, je německá chemická společnost BASF, která zde chystá investici do výroby bakteriálních enzymů. V souvislosti na propojení s významnými mezinárodními hráči farmaceutického průmyslu by tak české biotechnologické firmy měly ideální podmínky.

V Rakousku vzrůstá vrstva penzistů s vyššími finančními prostředky, které jsou ochotni utratit za rekreaci a zvyšování povědomí o vlastním zdraví. České lázně nabízejí širokou nabídku procedur určených k léčbě různých zdravotních obtíží na vysoké úrovni. Tyto kvalitní a rozsáhlé nabídky českých lázní a wellnessových hotelů je ale třeba intenzivně na rakouské straně komunikovat.

Rakousko disponuje jednou z nejmodernějších železnic v celé Evropské unii. V roce 2020 bylo rakouskými drahami přepraveno 287 mil. cestujících a více než 95 mil. tun zboží. Nákladní železniční doprava se s podílem 30 % již nyní výrazně nachází nad průměrem EU. Elektřina pro vlaky a nádraží pochází ze 100 % obnovitelných zdrojů energie a přispívá tak k ochraně klimatu a životního prostředí. S cílem zvýšit podíl železniční dopravy představila vláda „největší železniční investiční balíček všech dob“. S investicemi do železniční infrastruktury ve výši více než 72,8 mld. CZK ročně chce Rakousko nejen bojovat proti klimatickým změnám, ale zajistit také tisíce nových pracovních míst.

Rámcový plán rakouských spolkových drah (ÖBB) prezentuje připravované projekty včetně investičních částek, ale i výdaje na údržbu železniční sítě, jejichž realizace je plánována v horizontu šesti let. Největší podíl investiční částky (104 mld. CZK z celkových 441 mld. CZK) jde do výstavby a rozšíření záchytných parkovišť P+R (Park & Ride) a B+R (Bike & Ride) budovaných v blízkosti nádraží včetně nabíjecích stanic pro elektromobily a do efektivního řešení hlukové zátěže na železnici. Přímo na tišší a modernější provoz je z této částky vyčleněno 266,8 mil. CZK ročně - např. od konce roku 2024 mají být v provozu pouze vlaky s tichými brzdami.

Dalších 87,3 mld. CZK je určeno pro renovace a přestavbu železničních stanic, terminálů a výstavbu či rozšíření železničních tras. Vlaková nádraží mají sloužit jako multimodální uzly mobility a nabízet optimální spojení tak, aby železnice mohly více konkurovat automobilové dopravě. Modernizace budov s sebou přinese přístup k dopravním informacím v reálném čase a možnosti využití WLAN. V současné době je veřejnou sítí WLAN vybaveno přibližně 90 vlakových stanic. Důležitou součástí modernizace je také bezbariérový přístup jak do budov, tak do vlaků. Již dnes může 85 % cestujících využívat bezbariérová vlaková nádraží, do roku 2027 vzroste tento podíl na 90 %.

75,2 mld. CZK jde na výstavbu nové části Jižní trasy (Südstrecke) zahrnující dva nově ražené tunely – Koralmtunel a Semmerinský tunel. Z této výstavby bude především těžit Štýrský Hradec.

Pro výstavbu Brennerského úpatního tunelu, který se nachází pod Brennerským průsmykem na hranici Rakouska a Itálie, je vyčleněno 65,5 mld. CZK. Nový, 64 km dlouhý tunel, má ulehčit silniční dopravě a přesunout většinu nákladní dopravy na železnici. Do této částky spadá i výstavba příjezdových tratí (Nordzulauf).

Na elektrifikaci a zatraktivnění vlakové dopravy je vyčleněno 60,6 mld. CZK. V současné době je železniční síť ÖBB z 90 % elektrifikovaná, do roku 2030 má být elektrifikováno dalších 500 km železničních tratí. Na místech, kde elektrifikace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony, např. využitím vodíku nebo baterií. Do roku 2035 se má stát železniční síť z hlediska emisí CO2 zcela neutrální. Zatraktivnění se týká především venkovských oblastí, kde mají být modernizovány nejen regionální vlaky, ale i nádraží a zastávky.

Na bezpečnost a provozní systém řízení připadá částka 48,5 mld. CZK. Zvýšení bezpečnosti ve vlacích, snížení možných zpoždění a zkrácení jízdních dob vlaků ze zahraničí má přinést instalace jednotného celoevropského zabezpečovacího systému ETCS. Zvýšit se má bezpečnost na železničních přechodech a vylepšit zařízení automatického varování na staveništích. V rámci digitalizace bude cca 400 železničních stanic vybaveno digitálním zákaznickým informačním systémem a podél tratí dojde ke zlepšení mobilní sítě.

Rámcový plán je ročně aktualizován společností ÖBB v úzké spolupráci se Spolkovým ministerstvem pro ochranu klimatu, životního prostředí, energie, mobility, inovace a technologie. Na digitální platformě ProVia jsou zveřejněna výběrová řízení státních infrastrukturních společností, mezi něž ÖBB patří.