MŠMT podpoří znevýhodněné školy dvěma miliardami korun

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje v souladu s cíli Strategie 2030+ v oblasti snižování nerovností ve vzdělávání výzvu na podporu znevýhodněných škol. Cílem je z Národního plánu obnovy podpořit nejméně 400 škol s vyšším poměrem sociálně znevýhodněných žáků. Vytipované školy budou za metodické podpory MŠMT a Národního pedagogického institutu ČR realizovat své vlastní projekty směřující ke zlepšení vzdělávacích výsledků a wellbeingu žáků. Celková alokace na období 2022 až 2025 jsou 2 miliardy korun.

„České školství bohužel trpí značnými nerovnostmi. Jedná se o jeden z faktorů, které dle zjištění PISA přispívají ke zhoršování průměrných výsledků vzdělávání. Výsledky mezinárodních i národních šetření potvrzují, že dosažená úroveň vzdělanosti je v ČR ovlivněna výrazně nejen socioekonomickým statusem, ale i samotným místem bydliště dítěte. Například žáci žijící v oblastech s vyšším množstvím sociálně vyloučených lokalit dosahují v testech ověřujících vzdělávací výsledky nižšího skóre než žáci žijící v regionech, kde je vyšší kvalita života,“ říká ministr školství Vladimír Balaš.

^{_{Tiskové konference k tématu se zúčastnili (zleva) Daniel Prokop (PAQ Research), Ivo Jupa (NPI ČR), Jan Mušuta (MŠMT) a ministr školství Vladimír Balaš.}}

V České republice existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými školami způsobené zejména odlišnými podmínkami, ve kterých jednotlivé školy působí. Zatímco v Praze je podíl mladých lidí s pouze základním vzděláním 2,4 %, v Ústeckém a Karlovarském kraji, tedy strukturálně postižených regionech, je to 17,4 % dětí. Tato nerovnost má přitom vysoké celospolečenské náklady: Žák, který dokončí alespoň střední školu, totiž odvede za svůj život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3 – 2,8 milionu korun víc než žák pouze se základním vzděláním. Pokud by se nám podařilo zlepšit výsledky nejslabších žáků, přineslo by to 18 miliard korun do veřejných rozpočtů každý rok po dobu dalších 80 let.

Oprávněným žadatelem výzvy na podporu znevýhodněných škol jsou právnické osoby vykonávající činnost základní školy, které vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním. Školy byly dle dat MŠMT rozděleny do čtyř kategorií s tím, že školy v kategorii 1 mohou obdržet až 2 tisíce korun na žáka, školy v kategorii 4 pak až 16 tisíc korun na žáka. Finanční prostředky budou moci školy využít ve třech oblastech: personální podpora, zajištění přímé podpory žáků a na další vzdělávání a rozvoj pedagogických pracovníků. Konkrétní aktivity mohou spočívat např. v zajištění školního sociálního pedagoga, pracovníka volnočasových aktivit, doučování v průběhu prázdnin nebo snídaňové kluby pro žáky. Konkrétní aktivity jsou součástí výzvy.

Přípravou a realizací řešení rostoucích nerovností ve vzdělávání poskytováním vícevrstvé podpory vybraným školám se pak bude zabývat i projekt Podpora rovných příležitostí při Národním pedagogickém institutu ČR. Cílem tohoto projektu je navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol dle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků stanoveného kombinací několika indikátorů v souladu s prioritou Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. „Projekt bude navazovat na zkušenosti a výstupy z kmenové činnosti a projektů, které Národní pedagogický institut realizuje nebo realizoval již v nedávné minulosti. Budou využívány a dále rozvíjeny vytvořené metodiky, know-how, bude realizována spolupráce se sítí odborníků,“ říká ředitel NPI ČR Ivo Jupa.