Od práce z home-office k nízké produktivitě a pádivé americké inflaci? - Rozbřesk

Zatímco debata o tom, zdali je Amerika v recesi či nikoliv, sílí, na jejím pozadí se odehrává jiný důležitý příběh a tím je dramatický propad produktivity práce. Ta se totiž v první polovině roku propadla o více než 3 %, což nemá v poválečné americké ekonomice obdoby.

Samozřejmě, že ke skokovému propadu produktivity se dá namítnout, že se jedná o špatně měřitelný a navíc volatilní ukazatel, takže je otázkou, zdali si nad ním vůbec lámat hlavu. Na druhou stranu je ovšem pravdou, že výkon americké ekonomiky se v prvním pololetí jednoznačně snížil, přičemž zaměstnanost se výrazně zvedla. Účetně vzato to nemůže znamenat nic jiného, než že produktivita práce poklesla. Navíc situace se nemusí změnit ani ve třetím čtvrtletí, neboť červencový růst zaměstnanosti byl masivní, přičemž ostatní makroekonomické indikátory ukazují přinejlepším na stagnaci ekonomiky.

Je-li tomu tak, že produktivita práce v USA opravdu klesá (resp. výrazně zpomaluje její růst), tak by to chtělo najít nějaký narativ, proč se tak děje. Zde se však lze opravdu jen dohadovat. Jedno vysvětlení může být, že pádivá inflace působí v ekonomice "kontraproduktivně". To byl ostatně i příběh vysoko-inflační ekonomiky konce 70. a začátku 80. let. Druhé vysvětlení může například spočívat v tom, že pandemie produktivitu práce srazila níže. Mohlo se tak stát z čistě zdravotních důvodů, anebo možná nemají pravdu často citované studie, že home-office produktivitu práce zvýšil. Co když má naopak pravdu Elon Musk, který na práci z domova nevěří a raději svým zaměstnancům “silně doporučil”, aby se vrátili do firemních kanceláří…

Ať už jsou důvody poklesu produktivity práce v USA jakékoliv, tak je třeba ho zasadit do celkového makroekonomického kontextu, který se stále točí kolem inflace. Spojenou nádobou s údaji o produktivitě jsou data o jednotkových pracovních nákladech, která zrcadlově akcelerují. Růst těchto nákladů byl v první polovině roku v USA dokonce dvouciferný (převedeno na roční bázi), což Fed nemůže vidět rád, neboť jde o pro-inflační faktor a to zejména ve vztahu k ostře sledované jádrové inflaci.


*** TRHY ***

Koruna

Koruna začala nový týden pod tlakem a oslabila na 24,45 EUR/CZK. To je sice stále pod úrovní, která by měla vybídnout ČNB k aktivitě na devizovém trhu, nicméně rizika jsou z našeho pohledu vychýlena k ještě slabší koruně. To je dáno nejen jestřábím Fedem a dalším utažením globálních finančních podmínek (a tedy poklesem rizikového apetitu), ale také slabými domácími makro fundamenty, které činí českou měnu zvláště zranitelnou.

Eurodolar

Eurodolar začal týden sešupem pod hranici 1,02 a to navzdory tomu, že zveřejněná americká data vypadala dost děsivě (zejména pak podnikatelská nálada z New Yorku). Na druhou stranu rétorika amerických centrálních bankéřů zůstává velmi jestřábí. Za zmínku stojí výrok bývalého vlivného členu vedení Fedu W. Dudleyho, který uvedl, že trh mylně interpretuje výstupy z posledního jednání americké centrální banky, která musí pokračovat v restrikci do té doby, dokud si nebude jistá, že inflace skutečně směřuje k 2 % (a nikoliv ke 3 % či 4 %).

Dnes vedle německé podnikatelské nálady ZEW (může dopadnout dost mizerně) budou v centru pozornosti americká data (průmyslová výroba a počty zahájených staveb). Celkově však situace může nahrávat spíše dolaru (viz naše včerejší FX strategie).