Česká ekonomika rostla, ale vyvstávají obavy

Srovnání letošního prvního čtvrtletí s koncem roku 2021 je příznivé, silnější růst ale aktuálně brzdí zhoršující se výhledy spotřebitelů i těžkosti podnikatelů v průmyslu.

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 4,9 % a oproti čtvrtému čtvrtletí 2021 byl vyšší o 0,9 %. K meziročnímu růstu přispívala především domácí spotřeba a také investiční aktivita, částečně napomohlo i srovnání s loňským prvním kvartálem, během kterého byl omezen provoz v maloobchodě a službách.

Mezičtvrtletní růst HDP podpořila investiční aktivita a bilance zahraničního obchodu. Opačným směrem působila domácí spotřeba, v níž se projevila nejistota domácností, které v prostředí rychle rostoucích cen začaly omezovat své výdaje, zejména na předměty dlouhodobé spotřeby. V loňském roce přitom spotřeba domácností výrazně podporovala růst HDP, neboť ve druhém čtvrtletí 2021 končila většina omezení spojených s covidem a spotřebitelé disponovali značným množstvím uspořených peněz, které v předcházejících měsících neměli za co utrácet. Postupné zvyšování cen ovšem nákupní apetit ochladilo, a v závěru loňského roku se spotřeba domácností mezičtvrtletně snížila. Zrychlování cenového růstu a z něho vyplývající posilování obav spotřebitelů z dalšího vývoje pokračovalo, takže v prvním letošním kvartále došlo k opětovnému útlumu spotřeby domácností, konkrétně o 1,2 %. Nejvýrazněji se propadala spotřeba statků dlouhodobé spotřeby a spotřeba střednědobého sortimentu, který zahrnuje velkou část „zbytných“ položek. Také výdaje na netrvanlivé zboží se mezičtvrtletně snížily. Naopak spotřeba služeb mezičtvrtletně mírně vzrostla. Své výdaje lehce snížil i sektor vládních institucí.

Meziročně byla celková spotřeba v ekonomice vyšší o 5,7 %, což je ale z velké části výsledek srovnání s loňským prvním čtvrtletím, v němž byla uzavřena část maloobchodu a služeb.

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu se mezičtvrtletně zvýšily, z toho samotné investice o 2,2 %. V průběhu dvou let pandemie byla investiční aktivita dost utlumená a její zotavování probíhalo znatelně pomaleji než u ostatních složek HDP. Oproti loňskému 4. čtvrtletí se nejvíce zvýšily investice do dopravních prostředků a zařízení, ostatních budov a staveb a produktů duševního vlastnictví. Mírně naopak klesly výdaje na ICT a ostatní stroje a zařízení. Nejnovější údaje ze sektorových účtů potvrzují prudké oživení podnikových investic. Domácnosti pokračovaly v investiční činnosti v oblasti obydlí a vládní sektor nadále rozvíjel infrastrukturní projekty. I přes mezičtvrtletní oživení zaostávaly celkové investice v ekonomice, vyjádřené ve stálých cenách nadále za úrovní stejného období roku 2019. Meziročně byly investice vyšší o 6,8 %.

Reálný růst HDP v České republice (%, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy)

Ukazatele kondice českého průmyslu

Stavebnictví na předpandemické úrovni

Stavebnictví se v České republice v letošním prvním čtvrtletí dařilo. Jeho produkce oproti loňskému čtvrtému kvartálu vzrostla o 4,5 %, meziročně byla vyšší skoro o 10 %. Hodnota produkce tak poprvé předčila úroveň z období těsně před propuknutím pandemie. Zároveň dosáhla nejvyšší hladiny od třetího čtvrtletí 2009, kdy ještě doznívaly pozitivní efekty přechozí konjunktury. Na počátku letošního roku do stavebnictví proudily svižným tempem nové zakázky a obor také čerpal z jejich vysoké zásoby. Odvětví přálo i počasí. V meziročním srovnání měla rovněž vliv nižší loňská základna, kterou ovlivnila tehdejší kulminace pandemie.

Obdobně jako po většinu loňského roku, táhlo v prvním čtvrtletí 2022 celé odvětví hlavně zotavující se pozemní stavitelství (růst 8,5 %), které těžilo z rozvoje bytové výstavby. Počet zahájených bytů byl v rámci prvního čtvrtletí v novodobé historii rekordní, primárně díky výstavbě rodinných domů.

Svižně ale rostlo i inženýrské stavitelství (+14,9 %), jež bylo díky kontinuálnímu čerpání veřejných prostředků na výstavbu i modernizaci dopravní infrastruktury poslední recesí zasaženo mírněji.

Sami podnikatelé ve stavebnictví vnímají situaci jako složitou. Jejich důvěra v květnu dosahovala zhruba úrovně z přelomu let 2019 a 2020 a klesala ve srovnání s pozitivněji naladěným začátkem roku. Za bariéry dalšího růstu podnikatelé ve stavebnictví označovali již tradičně nedostatek pracovních sil a stále častěji také nedostatek materiálu. To se logicky promítalo do zrychlujícího růstu cen konečné produkce.

Příspěvky odvětví k meziroční změně stavební produkce (procentní body)

Ve službách doznívaly následky epiedemie

Také ve službách se v prvních měsících letošního roku ekonomická situace zlepšovala. Některé segmenty služeb, závislé převážně na poptávce od domácností se ale zotavovaly pomalu. Vedle doznívajícího efektu protipandemických restrikcí se negativně projevovalo i výrazné zhoršení důvěry domácností. To kontrastovalo s celkovým narůstajícím optimismem podniků ve službách.

Tržby ve službách v prvním čtvrtletí 2022 mezikvartálně vzrostly o 2,0 %. Přičinily se o to takřka všechna významnější dílčí odvětví vyjma skladování či stravování a pohostinství. Ve srovnání s prvním loňským čtvrtletím byly letos tržby ve službách vyšší o 13,1 %. Více než třetinovou zásluhu na tom mělo odvětví dopravy a skladování, které sehrávalo rozhodující pozitivní roli i po většinu loňského roku. Posilování zahraničního obchodu i vyšší mobilita obyvatelstva se odrazily v rostoucích tržbách za pozemní a potrubní dopravu, slábnoucí, ale stále dvouciferný růst zaznamenalo i skladování. Výrazně ožila letecká doprava, jejíž tržby však byly oproti úrovni z počátku roku 2019 stále o více než 40 % nižší. Naopak, výkon poštovních a kurýrních činností se druhý kvartál v řadě meziročně mírně snížil, neboť část výrazně vzedmuté poptávky v pandemickém období se začala od internetových prodejců přesouvat opět do kamenných prodejen.

Skoro čtvrtinou přispělo k meziročnímu růstu tržeb ve službách odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Srovnáváme ale s prvním čtvrtletím 2021, kdy bylo odvětví zásadně omezeno restrikcemi.

Oproti „běžnému“ roku 2019 letos tržby ve stravování a pohostinství zaostaly o 22 %, v ubytování dokonce o 44 %. Z profesních, vědeckých a technických činností měly na letošní růst vliv především architektonické a inženýrské činnosti, jež profitovaly z rozvoje stavebnictví. Tržby v dlouhodobě posilujícím odvětví informačních a komunikačních činností vzrostly jen mírně, zejména zásluhou hudebního a filmového průmyslu, který patřil k nejvíce zasaženým oborům během pandemie. Stabilně rostla poptávka v činnostech v oblasti informačních technologií (např. programování, správa počítačového vybavení).

Maloobchodní tržby (rok 2015 = 100, sezónně očištěno)

Inflace posilovala pesimismus spotřebitelů

Po pandemickém propadu se od loňského druhého čtvrtletí začal maloobchod rychle zotavovat, a tržby takřka okamžitě překonaly úroveň roku 2019. Konec roku ale přinesl výrazný nárůst cen, který vyvolal zvýšenou nejistotu domácností a snížení poptávky. To pokračovalo i v prvním čtvrtletí 2022. Spotřebitelská důvěra se od začátku roku prudce zhoršuje a v květnu dosahovala nejnižších hodnot od roku 2012. Na druhé straně ale nálada samotných obchodníků zůstávala i přes mírné zhoršení zřetelně pozitivní.

Ve srovnání s posledním loňským čtvrtletím tržby v maloobchodě letos nepatrně klesly o 0,2 %. Snížily se hlavně tržby u internetových prodejců, z menší části také za nepotravinářské zboží v kamenných prodejnách.

Meziročně vzrostly maloobchodní tržby v prvním čtvrtletí o 6,4 %. To je z velké části dáno nízkou srovnávací základnou z počátku roku 2021, kdy vrcholila pandemie. Podle nejnovějších dubnových dat tržby v maloobchodě meziměsíčně stagnovaly a meziročně byly vyšší o 6,2 %. Meziměsíčně se zvyšovaly tržby za potraviny i nepotravinářské zboží, ale reálně se propadaly tržby za pohonné hmoty.

Index spotřebitelských cen a harmonizovaný index spotřebitelských cen (% meziročně)

Pozn. Údaje za státy EU jsou vyjádřeny harmonizovaným indexem.

Růst cen je plošný a zrychluje

Zrychlování meziročního růstu spotřebitelských cen se s větší intenzitou začalo projevovat loni na podzim a pokračovalo i v první polovině letošního roku. V lednu se meziroční přírůstek zastavil těsně pod deseti procenty a do  května se vyšplhal až na 16,0 %. Růst spotřebitelských cen tak atakoval rekordy z transformačního období v devadesátých letech minulého století.

Ceny rostou napříč celým spotřebitelským košem a více než z poloviny k němu přispívají nezbytné položky: bydlení, potraviny, doprava. Vážněji postiženy jsou tak nízkopříjmové skupiny obyvatel, u nichž tyto položky tvoří velkou část jejich výdajů. Silné obavy z růstu cen projevovaly domácnosti v konjunkturálních průzkumech už od začátku roku 2021.

Nejvíce k meziročnímu růstu spotřebitelských cen i k jeho postupnému zrychlování přispívaly ceny bydlení a energií. Dočasné odpuštění plateb DPH na elektřinu na konci loňského roku jejich zvyšování sice zpomalilo, ale na začátku roku 2022 se nárůst vrátil s plnou silou.

Druhým nejvýznamnějším přispěvatelem k růstu cen jsou ceny dopravy. Ty posilovaly a výrazně ovlivňovaly cenový růst už loni, kdy se citelně zvýšily ceny ropy. Dražší jsou také související služby jako opravy a údržba, zároveň pokračoval silný růst cen samotných dopravních prostředků.

Podobně jako v případě spotřebitelských cen, od začátku loňského roku zrychluje i růst cen výrobců. Letos dosažené měsíční hodnoty již atakují historické rekordy ve všech hlavních okruzích výrobců, především u těch zemědělských.

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.