Vědci z MU pracují s DNA zakladatele genetiky

Za pomoci nejnovějších vědeckých technologií a pod vedením Šárky Pospíšilové se odborníci snažili vytěžit z genetického kódu co nejvíce faktů, doplnit životopis Gregora Johanna Mendela, a přispět tak k popularizaci jeho osobnosti i celé genetiky.

Zakladatel genetiky, renesanční osobnost, vědec a duchovní Gregor Johann Mendel nebyl za svůj unikátní výzkum za svého života doceněn. Ani v současnosti není veřejnosti tak známý jako další vědci, se kterými se dá význam jeho práce srovnávat, jako jsou například Darwin nebo Einstein. A právě nedostatečné ocenění G. J. Mendela bylo jedním z důvodů, proč se vědci z Masarykovy univerzity rozhodli realizovat projekt, který by přinesl nejenom nové informace o jeho osobnosti, ale také přitáhl pozornost celého světa k jeho práci, genetice a k vědě jako takové.

Tím projektem se stal výzkum augustiniánské hrobky na Ústředním hřbitově v Brně, která měla obsahovat Mendelovy ostatky, jež by bylo možné vědecky prozkoumat jak antropologicky, tak geneticky. Společně s výzkumem hrobky se vědci pustili i do hledání Mendelových osobních věcí v augustiniánském opatství, které, jak předpokládali, mohly přinést nejen nové informace o Mendelově životě, ale také vzorky jeho biologického materiálu, například stopy jeho DNA.

Výzkumný tým z Masarykovy univerzity a dalších institucí, který pracoval pod vedením prorektorky pro výzkum a doktorské studium MU a genetičky Šárky Pospíšilové, sehnal všechna potřebná povolení, aby výzkum probíhal podle pravidel a v souladu s legislativou a etikou vědecké práce.

Široký tým odborníků
K projektu se postupně připojily vědecké týmy různých odborností - zapojeni byli vědci z filozofické, přírodovědecké a lékařské fakulty a ústavu CEITEC. Využili jsme širokých možností expertízy v různých vědeckých oborech na Masarykově univerzitě, na vyzvednutí a identifikaci ostatků pracovali odborníci na archeologii, antropologii, genetiku, ale i bioinformatiku nebo chemii popisuje rozpětí týmu Šárka Pospíšilová a dodává: Odborný tým, který se do projektu zapojil, tvoří téměř dvě desítky vědců z univerzity nebo z řad jejích absolventů. Všem děkuji za to, s jakou ochotou a profesionalitou k práci přistoupili. Zároveň musím poděkovat augustiniánskému řádu, který projektu od začátku podporoval, i městu Brnu a dalším organizacím, které umožnily realizaci výzkumu.

První výsledky výzkumu zveřejnili vědci již v závěru loňského roku. Ze stěrů z předmětů denní potřeby Mendela brýlí, nože, knih, roubovací sady, mikroskopu a hole, které poskytlo Mendelovo muzeum a opatství, se jim podařilo získat biologický materiál. Pomocí sekvenace mitochondriální DNA ho porovnali s DNA z ostatků z hrobky a nalezli genetickou shodu. Tím byl získán klíčový důkaz pro identifikaci Gregora Johanna Mendela.

Výzkum také zahrnoval takzvanou superprojekci, vytvořenou pomocí biometrických údajů lebky a srovnání tvaru Mendelova obličeje s dochovanými obrazy a fotografiemi nebo analýzu Mendelova ošacení včetně jeho restaurování a konzervace. Odhalil tedy mnoho nových informací nejen o Mendelovi, ale i o dalších členech augustiniánského řádu včetně místa posledního odpočinku opata Cyrila Františka Nappa. Velkým překvapením po otevření Mendelova hrobu byl nález ostatků pátého muže,  když podle údajů na náhrobku měly být v hrobě pouze ostatky čtyř členů řádu augustiniánů. Otázkou bylo, kdo je tento neznámý muž. Při hledání odpovědi jsme za pomoci bratrů Augustiniánů našli v archivu Ústředního hřbitova v Brně informaci, že toto páté tělo by mohlo patřit opatu Cyrilu Františku Nappovi, jednomu z nejvýznamnějších augustiniánských opatů v Brně, a navíc přímému předchůdci a mentorovi Gregora Johanna Mendela, vysvětluje Šárka Pospíšilová.

Rekonstrukce genomu pokračuje
Prozkoumání samotných ostatků G. J. Mendela poskytlo důležité nové poznatky týkající se jeho osoby a života, včetně jeho výšky, velikosti nohou či velikosti mozkovny nebo také informace o původu jeho dávných předků. Věříme, že i sám Mendel by měl z těchto výsledků radost, jako vědce by ho určitě velmi zajímal výzkumný projekt využívající nejnovější genetické technologie. Byl by také nepochybně velmi hrdý na rozvoj genetiky, tedy vědy, jejíž základy před více než 150 lety v Brně položil, dodává Šárka Pospíšilová s tím, že vědcům se podařilo zrekonstruovat již 99 procent kódující části jeho genomu, díky čemuž zjistili, že měl dominantní dědičné predispozice k srdečním arytmiím. V kombinaci s onemocněním ledvin, vysokým krevním tlakem a kouřením zřejmě tento syndrom přispěl k jeho předčasnému úmrtí. 

Genetika se rychle rozvíjí a je symbolické, že vědci získali genetickou informaci zakladatele tohoto oboru, u příležitosti jeho dvoustého výročí narození. Výsledky výzkumu chtějí věnovat nejen G. J. Mendelovi, ale celé společnosti, a přispět tak k popularizaci jeho osobnosti i genetiky.