Jen pro oči císaře a šesti nejvyšších státních úředníků sloužila utajená první statistická příručka rakouské monarchie.

V roce 1829 spatřil světlo světa první statistický popis habsburského císařství nazvaný „Pokus o zobrazení rakouské monarchie ve statistických tabulkách“. Jeho autor, baron Metzburg, v něm ve více než stovce tabulek, map a grafů shrnul dostupné informace o rakouském soustátí. Publikace nebyla určena veřejnosti, ale pouze císaři a jeho nejvyšším úředníkům. Obsahovala totiž i utajované údaje z oblasti vojenství a státních financí.

Sestavena v rekordním čase

Vznik úřední organizované statistiky rakouské monarchie můžeme klást do roku 1829, kdy císař František I. pověřil kabinetním listem ze 6. dubna prezidenta generálního účetního ředitelství ve Vídni, barona Antonína Baldacciho, „sbíráním skutečných podkladů a výsledků všech správních odvětví, jež by podle správných a jasných dělítek byly sestaveny a podle nastalých změn každoročně byly doplňovány, rozšiřovány a k používání uzpůsobovány…“ V dalším pokračování listu dává císař pokyny: „Ponechávám provedení zcela vašemu uvážení, jenom pod tou podmínkou, že z toho nebudou odvozována nižádná personální jmenování nebo rozšiřování počtu míst, že se nevyvolají žádná šetření, jež by vzbuzovala rozruch, a výsledky že nebudou sdělovány ani úřadům, ani osobám, jež nejsou oprávněny, aby důsledkem svého služebního výkonu se o nich dověděly.“

Toto mocnářovo rozhodnutí se stalo základem pro založení první statistické kanceláře monarchie. Kancelář byla zpočátku přiřazena ke generálnímu účetnímu ředitelství a tím byl zdůrazněn její úřední charakter.

Prezident Baldacci (1762–1841) svěřil provedení císařského příkazu velmi schopnému a energickému úředníkovi, viceprezidentu svého úřadu, baronu Janu Metzburgovi (1780–1839). Již v listopadu roku 1829 předložil Metzburg první výsledek svého úsilí – krásně litografovanou publikaci se 104 velkými tabulkami, doplněnými mapami a grafy, pojmenovanou „Versuch einer Darstellung der österreichischen Monarchie in statistischen Tafeln 1828“.

Od katastru k cenám piva

První statistická příručka rakouské monarchie, která se později stala ročenkou, byla tematicky rozdělena do oddílů, které odpovídají dobovým požadavkům na statistické informace: 1. Země, 2. Obyvatelstvo, 3. Státní správa, 4. Kultury (v souvislosti s dobovými názory sem bylo zahrnuto mimo jiné zdravotnictví, silniční síť, školství, zemědělství, hornictví, obchod a průmysl), 5. Tabulky provinciální, 6. Dodatky, tedy tabulky, jež nebylo možné umístit do některého z předchozích oddílů. K nim Metzburg zařadil například údaje o tržních cenách, bankách, pojištění atd.

Celkový náklad publikace zahrnoval 100 výtisků, z nichž pouze 6 kusů obsahovalo úplné informace, tedy i údaje o státních financích a armádě považované tehdy za přísně střežené státní tajemství. Konkrétně se jednalo například o návrh státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, informace o státním dluhu, státním majetku, výdajích a příjmech dle regionů, informace o poštovním systému, a především o vojsku. Utajené tak měly zůstat údaje o změnách početního stavu armády, jejím územním rozmístění v rámci monarchie a nákladech na její vydržování. O přidělení těchto 6 výtisků rozhodoval sám císař. Zbylých 94 exemplářů bylo dáno k potřebě nejvyšším vládním úředníkům monarchie. Údaje pro tuto statistickou příručku byly získány prostřednictvím účtáren řady nejvyšších dvorských a zemských úřadů a překvapující je rychlost, s jakou byly shromážděny a vydány.

V příručce nalezneme mimo jiné přehled výsledků josefínského a stabilního katastru, včetně například ploch obdělávané půdy, vinohradů, polí, lesů, luk, pastvin. Nechybějí ani údaje o počtu obyvatel monarchie. Populace Čech v roce 1827 podle příručky čítala 3,86 milionu osob a na Moravě a ve Slezsku žilo 2,05 milionu obyvatel. Dozvíme se také, že v Čechách stálo 547 605 domů a součástí tehdejší společnosti bylo 4 150 duchovních, 2 285 šlechticů nebo 64 689 osob židovské víry.

V kapitole o státní správě se nachází podrobný rodokmen Habsburků od 13. století, popis erbu rakouského soustátí, ale také detailní přehled členů císařského dvora. Ten tvořilo mimo jiné 224 tajných radů, 21 dvorních lékařů, 32 dvorních duchovních, 52 členů dvorní kapely, 126 dvorních úředníků a 85 dvorních herců. Dalších 353 osob se staralo o císařské stáje a domácí služebnictvo čítalo 448 osob. Celkové finanční náklady na vydržování dvora v roce 1828 činily 4,5 milionu zlatých.

Diplomatický sbor monarchie byl poměrně malý. Počet velvyslanců, vyslanců a dalších úředníků zastupujících zájmy císaře v mnoha hlavních městech světa dosahoval jen 171 osob. Například v Paříži tehdy působil jeden rakouský velvyslanec, 2 vyslanečtí radové, 1 sekretář a 1 atašé.

Podrobné údaje přináší i část příručky pojednávající o školství a zdravotnictví. Na pražské univerzitě v roce 1828 působilo 58 profesorů a dalších pedagogů, kteří vyučovali 2 303 studentů, z nichž 58 dostávalo stipendium. V Čechách fungovalo ve stejném roce 33 nemocnic s 1 932 lůžky, v nichž bylo za rok ošetřeno 21 412 nemocných. Na Moravě a ve Slezsku bylo 12 nemocnic s 538 lůžky a 5 176 ošetřenými pacienty.

Z cenové statistiky vybíráme údaje o cenách piva. Jeden dolnorakouský máz (1,4147 litru) zlatého moku stál v roce 1828 v Čechách v průměru 4 krejcary a na Moravě 5 krejcarů.

Součástí publikace byl i přehled o dalších státech jako Švýcarsko, Dánsko, Nizozemsko, Velká Británie, Prusko, USA, Německý spolek atd. Údaje o nich zahrnovaly např. výši státních rozpočtů, početní stavy armády a přehled o zahraničním obchodě včetně statistiky vývozu a dovozu podle druhů zboží.

Příručka obsahuje rovněž informace o největších evropských městech podle počtu jejich obyvatel, ale také podrobnou účetní závěrku Paříže z roku 1828. Dostupné jsou například mimořádně detailní údaje, kolik ve francouzském hlavním městě jezdilo nájemných fiakrů. Těch bylo 3 250 a průměrná cena za 1 jízdu byla 30 sous. V pařížských ulicích jezdilo i 106 velkých omnibusů s průměrnou cenou jízdného 5 sous. Tehdejší Paříž zřejmě předčila Vídeň ve všech aspektech, takže možná proto v knize objevíme informaci, že se po řece Seině neplavila žádná výletní loď (Lustboot), jak asi bylo běžné ve městě na Dunaji.

Součástí ročenky byl i přehled válek, které evropské státy mezi sebou vedly od středověku do začátku 19. století.

Rok od roku kvalitnější

Druhý ročník příručky předložil Metzburg opět velmi záhy, a to v říjnu 1830. Obsahuje 97 tabulek v úpravě obdobné prvnímu ročníku s údaji za rok 1829 a již s přehledy za předcházejících 10 let. V listopadu 1831 vyšel třetí ročník v rozsahu 125 tabulek a s názvem „Tafeln zur Statistik der österreichischen Monarchie“, pod nímž bylo toto dílo vydáváno každoročně až do roku 1865. Údaje za prvních 15 ročníků však nejsou zcela spolehlivé, neboť zaměstnanci úřadů neměli potřebnou statistickou kvalifikaci. Teprve v pozdějších vydáních publikace se odborná úroveň a spolehlivost údajů zvýšily. Při jejich přípravě Metzburgovi pomáhali zpočátku jen dva, později čtyři pouze dočasně přidělení úředníci. Až od roku 1832 měl k dispozici 5 stálých úředníků. Autor první rakouské statistické příručky zemřel v roce 1839.

Pro zájemce k nahlédnutí

Publikace je pro zájemce dostupná v Ústřední statistické knihovně v pražské centrále ČSÚ, Na padesátém 3268/81, Praha 10. Jedná se o jeden ze šesti nejutajovanějších výtisků s kompletními statistikami. Celá je pak zveřejněna online na webu Mnichovské státní knihovny, kde ale chybí výše zmiňované tajné informace o armádě a státních financích.