Pětadvacet let po povodních: Olomouc je na tom mnohem lépe, hotovo ale není

Pětadvacet let po povodních: Olomouc je na tom mnohem lépe, hotovo ale není

Olomouc je dnes díky již dokončeným nebo rozestavěným protipovodňovým opatřením chráněna výrazně lépe než tehdy. Jelikož tato opatření ale ještě nejsou hotova, vyhráno tak Olomoučané ještě nemají.

V době klimatických změn je právě voda klíčovým živlem. Může jí být málo a v určitých momentech zase až příliš mnoho. „Ačkoliv si nyní připomínáme 25 let od ničivých povodní, stále v celé České republice chybí opatření, která by zadržela v krajině vodu. To je zásadní věc, ať už řešíme povodně nebo sucho, neboť sucho a povodně jsou stále dvěma stranami téže mince,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka. Zdůrazňuje, že povodně se opakují i po letech sucha a že v době klimatických změn se čím dál častěji setkáváme s extrémními přívalovými dešti nebo se situací, kdy unavená půda není schopna absorbovat nečekané příděly vody z dešťů. „Proto je i v době postupného oteplování a sucha nutné pokračovat v budování dalších etap protipovodňové ochrany Olomouce. Vzhledem k tomu, že největším vodním tokem na území města je řeka Morava, budování protipovodňových opatření bylo zahájeno nejprve zde,“ říká Petr Loyka.

V Olomouci to jde přírodě blízkou cestou

Pro protipovodňová opatření v Olomouci je přitom typické, že tam, kde to je možné, jdou cestou přírodě blízkých opatření. V případě řeky Moravy je jejich smyslem zkapacitnit koryto řeky tak, aby bylo schopné nejen provést městem povodeň s průtokem 650 m3 s-1, tedy 380 letou povodeň, ale také začlenit řeku do organismu města a vytvořit vhodné podmínky pro její oživení. Jedním z nejvýznamnějších podkladů pro splnění uvedených cílů je „Studie urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do struktury města Olomouce“, z roku 2002. Tři stěžejní autoři, architekt Jiří Löw, profesor Otakar Štěrba a architekt Antonín Novák (DRNH architektonická kancelář), výrazně ovlivnili nejen řešení protipovodňové ochrany, ale i pohled na řeku ve městě. „Asi málokdo ví, že tato 20 let stará studie obsahovala architektonický návrh kamenného nábřeží včetně obou mostů. Ve fázi podrobnějšího zpracování projektové dokumentace se město obrátilo na architekta Nováka jako autora původní architektonické koncepce, aby se ujal návrhu podoby nového mostu na Masarykově třídě,“ prozrazuje Petr Loyka. Ano, jde o právě most Václava Rendera, který byl 30. června 2022 úspěšně uveden do provozu.

Bez Povodí Moravy by to nešlo

„Vzhledem k tomu, že všechna potřebná protipovodňová patření na řece Moravě se pohybují v řádech miliard korun, je pro město Olomouc zcela zásadní snaha státu a státního podniku Povodí Moravy o uskutečnění všech potřebných opatření,“ říká primátor Olomouce Miroslav Žbánek. „Z důvodu těchto vysokých nákladů byla také protipovodňová opatření Olomouce rozdělena do několika dílčích etap,“ dodává. Jejich I. etapa v centru města nahradila nevyhovující most u plynárny dvěma novými mosty a vybudovala obtokové rameno. Z dnešního pohledu šlo spíš o povodňovou součástku, než o etapu, ale v dané části ramenného systému řeky Moravy měla klíčový význam. Na ni po proudu řeky Moravy navázala II A. etapa na Nových Sadech, která rozšířila a zkapacitnila prostory kolem řeky, vytvořila nábřeží přírodního charakteru a dokonce i ostrov uprostřed řeky Moravy, který je vhodným prostředím pro ryby i další vodní živočichy. Nová podoba koryta vodního toku, snížení břehů, přiblížení se k hladině spodní vody a výsadba stromů má příznivé účinky na okolí.

Jejím přímým pokračováním je IV. etapa, která byla rozdělaná na část IV. A, která v současnosti prochází povolovací fází a část IV. B, která je ve fázi projektové přípravy.

Na konci června byl otevřen nový Most Václava Rendera na Masarykově třídě. To je součást II. B etapy. „I tato etapa, která by měla být dokončena na podzim, má v části u vysokoškolských kolejí rovněž prvky přírodě blízké jako jsou zálivy, tůňky. Snažíme se zde o vytvoření rekreačního prostoru pro Olomoučany i o posílení ekologických funkcí řeky,“ připomíná Miroslav Žbánek.

Architektonická soutěž by měla najít kvalitní řešení

Nyní je město v roli vyhlašovatele architektonické soutěže na III. etapu protipovodňových opatření, která završí ochranu většiny jeho území. Město tak bude chráněno díky zkapacitnění koryta řeky a dobudování systému hráz – rozliv. „Máme tak další šanci přiblížit řeku lidem, aby si k ní našli cestu a zároveň vytvořit optimální prostředí pro ryby a další vodní živočichy. Prioritou je kvalitní výsledek architektonické soutěže,“ vysvětluje primátor Olomouce. Pokud chce město i ke III. etapě přistoupit jako k příležitosti zapojit a začlenit řeku Moravu do organismu města, je nutné vnímat urbanistické i ekologické souvislosti. Je zde příležitost zajistit pestrost vodního prostředí, hloubkově strukturované koryto a případně vytvořit ostrov (náplavu) v řečišti. Tohoto cíle lze dosáhnout právě vypsáním architektonické soutěže, neboť nejde pouze o úsek řeky ve městě, ale o vazbu řeky a navazujícího veřejného prostoru. Jde o odpovědný přístup.

„K tomu se musíme snažit uzdravit i okolní zemědělskou a lesní krajinu a tu říční s jejími ekosystémy chránit před nesmyslnými projekty, jež jí mohou nadobro zničit. Dopady sucha teprve pocítíme, protože zásoby vody ve sněhu se každoročně snižují a současné průběhy i intenzity dešťů krajině neprospívají. Boj se suchem je pojem spíše politický, se suchem se bojovat nedá, suchu se budeme muset přizpůsobit a revidovat ty lidské činnosti, které jej ještě prohlubují,“ uzavírá Petr Loyka.

Fotografie: