Zelená dohoda pro Evropu: Cesta k ekologické EU

Klimatickou nouzi v EU vyhlásil Parlament v listopadu 2019. Komisi tím vyzval k tomu, aby se svými návrhy snažila přibližovat ke společnému cíli: a to udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 °C a zároveň stále snižovat množství vypouštěných skleníkových plynů.

Se Zelenou dohodou pro Evropu Komise přišla vzápětí – je to podle ní cesta k tomu, jak mít klimaticky neutrální Evropu do roku 2050.

Více o tom, jak chce EU bojovat se změnou klimatu

Dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu

Zakotvení klimatické neutrality v právním rámci

Parlament přijal právní rámec EU pro klima 24. června 2021. Cíl snížit emise do roku 2030 o 55 % a cíl klimatické neutrality do roku 2050 jsou díky tomu právně závazné. Zároveň to EU posouvá blíže k dalšímu milníku – negativním emisím po roce 2050 – a potvrzuje její vedoucí postavení v globálnímu boji proti změně klimatu.

Cíle by měly být snáze uplatňovány v legislativě, což přinese celou řadu výhod, včetně čistšího ovzduší, vody a půdy, snížených účtů za energii, renovovace domů, lepší veřejné dopravy a více dobíjecích stanic pro e-automobily, méně odpadu, zdravějších potravin a zlepšení zdraví současné generace i těch budoucích.

Zároveň se vytvoří nové příležitosti pro podniky v těch oblastech, ve kterých si Evropa klade za cíl stanovit globální standardy. Lze očekávat nová pracovní místa – například v oblasti obnovitelné energie, energeticky účinných budov a procesů.

Na naší časové ose se dozvíte o tom, jak EU přispívá k ochraně klimatu.

Balíček Fit for 55

Aby EU dosáhla svého cíle do roku 2030, navrhla Komise v roce 2021 balíček nových a revidovaných právních předpisů známých jako Fit for 55. Balíček sestává z 13 vzájemně propojených revidovaných zákonů a 6 nově navrhovaných zákonů o klimatu a energetice.

Parlament přijal 22. června svůj postoj k:

revizi systému obchodování s emisemi (ETS) tak, aby zahrnoval znečišťující odvětví, jako jsou budovy a silniční doprava, a postupně do roku 2032 zrušil bezplatné povolenky
zavedení nástroje pro prevenci takzvaného úniku uhlíku, který by stanovil cenu uhlíku na dovážené zboží, aby se zabránilo přemisťování společností do zemí s méně ambiciózními klimatickými cíli
fondu pro zajištění spravedlivé energetické transformace a boj s energetickou chudobou a chudobou mobility, financovaný z dražby povolenek ETS

Začátkem června přijali poslanci své stanovisko k:

sdílení úsilí mezi zeměmi EU s cílem zvýšit národní cíle pro snížení emisí – v odvětvích, na která se nevztahuje ETS, jako je zejména doprava, zemědělství, budovy a nakládání s odpady – z 29 % na 40 % do roku 2030
posílení pravidel pro intenzivnější odstraňování uhlíku v odvětví týkajícím se využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).
návrhu, který má zaručit, že nová auta a dodávky v EU budou v roce 2035 produkovat nulové čisté emise
revizi emisních povolenek pro letectví, aby se do systému začlenily všechny lety odlétající z Evropského hospodářského prostoru, a potenciální řešení pro lety mimo EU (známé jako CORSIA)

O svém postoji k energetickým tématům (obnovitelné zdroje, účinnost, daně) budou poslanci rozhodovat mimo jiné v následujících měsících.

Přečtěte si více o současných opatřeních EU ke snížení emisí skleníkových plynů

Včela na květu — Jedním z cílů je zachovat přírodní rozmanitost

Oběhové hospodářství

Akční plán pro oběhové hospodářství má Komise nachystaný z března 2020. Zahrnuje celý cyklus výroby a spotřeby věcí za dodržení principů oběhového hospodářství – to znamená například co nejmenší plýtvání a co nejmenší produkce odpadu. Zaměřuje se zejména na následující:

elektroniku
baterie a vozidla
obaly a plasty
textil
stavby a budovy
potravinový řetězec

Očekává se, že v červenci 2022 budou poslanci Evropského parlamentu hlasovat o nové průmyslové strategii, která má podnikům pomoci překonat krizi související s koronavirem a umožnit přechod na zelenější oběhové hospodářství. V listopadu 2021 poslanci požadovali komplexnější strategii EU pro kritické suroviny (aby byla Evropa méně závislá na jejich dovozu), které jsou klíčové pro strategická průmyslová odvětví.

Víc k výhodám oběhového hospodářství a boji proti znečištění plasty.

Udržitelný potravinový koloběh

Výroba potravin je jedním z hlavních příčin nežádoucí klimatické změny. Přestože zemědělství v Unii jako jediné na světě snížilo vypouštěné skleníkové plyny (od roku 1990 o 20 %), i tak je pořád odpovědné za 10 % těchto plynů (70 % je z živočišné produkce).

Ke zlepšení má sloužit nová strategie od zemědělce ke spotřebiteli, se kterou Komise přišla v květnu 2020. Pokrývá celý řetězec výroby i spotřeby potravin a má zajistit, aby byl co nejekologičtější, produkoval co nejméně odpadu a zároveň aby zemědělcům i dalším producentům zajišťoval dobré živobytí. Mezi konkrétní cíle patří třeba omezení používaných pesticidů a prodej antimikrobiálních látek na polovinu nebo snížení používaných hnojiv – to vše ve snaze podpořit ekologické zemědělství.

Parlament v usnesení přijatém v říjnu 2021 strategii EU od zemědělce ke spotřebiteli přivítal, ale připojil svá vlastní doporučení, aby byla ještě udržitelnější. Poslanci konkrétně zdůraznili, že balíček Fit for 55 by měl zahrnovat ambiciózní cíle pro emise ze zemědělství a souvisejícího využívání půdy.

Zachování přírodní rozmanitosti

Spolu s tím vším EU bojuje i se ztrátou biodiverzity. Až milionu rostlinných a živočišných druhů totiž hrozí vyhynutí. Zabránit se tomu snaží strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, kterou Komise představila v květnu 2020. Chrání přírodu, ekosystémy a zabraňuje ztrátě rozmanitosti.

Parlament přijal svůj postoj ke strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: přivést přírodu zpět do našich životů 8. června 2020 a trval na tom, aby její implementace byla v souladu s ostatními evropskými strategiemi v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Parlament se zasazuje také o udržitelné lesnictví, protože lesy hrají zásadní roli při pohlcování a kompenzaci emisí uhlíku a pomáhají s vytvářením pracovních míst ve venkovských oblastech. EU by podla poslanců měla hrát při ochraně a obnově světových lesů zásadní roli.

Zjistěte více: Fakta a čísla o klimatické změně

Směřování k ekologii: finance

Investiční plán představila Komise v lednu. Jde o strategii financování Zelené dohody pro Evropu a přechodu na ekologicky čisté hospodářství. V následující dekádě by tato strategie měla přilákat investice až do výše bilionu eur.

Součástí investičního plánu je také Mechanismus pro spravedlivou transformaci. Ten by měl ztlumit dopady změn na zaměstnance a společnosti. Se systémem úvěrů pro usnadnění zelených investic přišla Evropská komise v květnu 2020. Poslouží v oblastech, které jsou stále závislé na fosilních palivech. Systém schválil Parlament v červnu 2021.

Parlament a členské státy se rovněž dohodly na zavedení nových zdrojů příjmů pro financování rozpočtu a plánu obnovy po pandemii koronaviru. Mezi ně by patřily výnosy ze systému obchodování s emisemi a takzvaný mechanismus uhlíkovho vyrovnání na hranicích, který by ukládal poplatek za dovoz určitého zboží.

Novou legislativu k podpoře ekologicky udržitelných investic a k zabránění „natírání na zeleno“ Parlament schválil v červnu 2020. V listopadu 2020 se poslanci vyslovili také pro přechod k udržitelnému ekonomickému systému, který je zásadní pro rozvoj dlouhodobé strategické samostatnosti EU.

Zjistěte, jak Fond pro spravedlivou transformaci pomůže regionům EU v přechodu k zelenější ekonomice.