Světová ekonomika a úkoly pro českou diplomacii

SVĚTOVÁ EKONOMIKA A ÚKOLY PRO ČESKOU DIPLOMACII

Po pandemii, která výrazně ochromila světový obchod, prochází Evropa další těžkou zkouškou. Agresivní politika Ruska se v ekonomické rovině přelévá do celého světa a vytváří směs negativních faktorů, které dopadnou na české firmy napříč všemi odvětvími. Prognózovat je díky mixu nejistot téměř nemožné, spíše než důvěřovat makroekonomickým vyhlídkám se vyplatí poctivě probírat různě pesimistické varianty vývoje a připravovat krizové scénáře.

Ilustrace: Shutterstock

Jedním z nepochybných důsledků současného vývoje je roztočení inflační spirály. Ta se přelévá napříč odvětvími až k finálním spotřebitelům. Inflace je poháněna zdražením vstupů do výroby v důsledku drahých a obtížně přístupných materiálů, energií a výpadku dovozů v průmyslu a zemědělství. Centrální banky budou v nejbližší době držet vysoké sazby všude ve světě, což vytvoří tlak na podnikatelský sektor, který se bude potýkat s růstem nákladů na výrobu a produktivitu. Výpadky dodávek surovin a ohrožení trhu s potravinami mohou být příběhy s nejzávažnějšími důsledky.

ČTYŘI SKUPINY RIZIK

Rizika ve světové ekonomice můžeme rozdělit do čtyř hlavních skupin. První skupinu tvoří rizika, která přinesla pandemie a zaznamenáváme je v podobě narušených dodavatelských řetězců, inflace a změny struktury poptávky. Druhá vychází z dlouhodobé proměny světového obchodu a byla pandemií o několik let uspíšena směrem k deglobalizaci. Třetí skupinou, v současné době nejvíce naléhavou, jsou rizika, která plynou z bezpečnostní situace ve světě, kterou zásadně ovlivňuje ruská agrese vůči Ukrajině. Poslední skupinu tvoří environmentální a zdravotní rizika, která jsou v mediálním prostoru často zastíněna, ale o to výrazněji se mohou prodrat do popředí.

V jádru současných problémů leží zpřetrhané odběratelsko-dodavatelské řetězce. Jejich narušení ovlivnilo model dodávek just-in-time, tedy systém, který firmám umožňuje vyrábět v určeném množství a v určeném čase dle specifických požadavků zákazníka. Výkyv v poptávce, která ze začátku pandemie výrazně poklesla a následně prudce vzrostla, tak způsobil dodnes přetrvávající problémy v dodávkách i ve výrobě. Tomu nepomáhá ani situace v dopravě, a to především v té lodní. Cena kontejneru z východní Asie do Evropy od konce roku 2020 narostla téměř o 700?% a výrazný pokles ceny v důsledku omezení dopravy přes ruské železnice neočekáváme ani v následujících letech.

Druhá skupina rizik souvisí s výraznou proměnou globálního obchodního prostředí. V období před pandemií jsme hovořili o postupném přesunu těžiště světové ekonomiky ze západu na východ, tedy do Asie. Nastupující trendy deglobalizace či regionalizace s nástupem pandemie posílil protekcionismus a důraz na soběstačnost. Trend uzavírání ekonomik se sice nakonec ukázal reálný pouze v úzkém spektru strategických sektorů, razantně však narostla snaha o zkracování výrobních řetězců a posun směrem k intra-regionálním modelům obchodu.

Vlivem pandemie se vedle proměny modelu kancelářské práce, rapidní digitalizace napříč sektory a posílení zdravotních kapacit o několik let urychlil také rozvoj světového obchodu. Rychlost dodání, blízkost dodavatele zákazníkovi a přizpůsobivost jsou faktory, které již nelze za každou cenu nahradit nízkou cenou. Pro firmy to znamená nutnost přizpůsobovat se koncovým zákazníkům nejen podobou služeb či produktů, ale také z hlediska jejich pozice ve výrobním a dodavatelském řetězci.

RUSKÁ AGRESE A DOPAD NA ČESKÉ FIRMY

Konflikt na Ukrajině již nyní dopadá na české firmy, které mají obchodní vztahy s některou ze zemí účastnící se konfliktu, ať už přímo, či nepřímo v podobě narušených reexportů a nepřímých exportů.

Navzdory skutečnosti, že ruská a ukrajinská ekonomika tvoří pouze necelá 2?% světového HDP, je jejich význam ve světovém hospodářství velmi výrazný. Důvodem jsou především nerostné zdroje, jichž je Evropa majoritním odběratelem, stejně jako zemědělství. Pro ilustraci – Rusko drží v rukou 10?% světových zásob mědi a je hlavním producentem niklu, který je klíčovou surovinou pro baterie do elektrických vozidel. Až polovina světové produkce neonu pochází právě z Ruska a Ukrajiny. Obě země také patří mezi nejvýznamnější producenty zemědělských komodit na světě. Původ zde má polovina světové produkce slunečnicového oleje či pětina ječmene.

Na důsledky vojenské krize je však potřeba dívat se především z dlouhodobého hlediska. I přes to, že krátkodobé dopady budou bolestivé a drahé, výpadek z těchto trhů podpoří dlouhodobý trend, který již nastartovala a urychlila pandemie – tedy proměnu globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců. První vlaštovky jsme mohli zaznamenat již před rokem 2020 v podobě strategií Made in India, In China for China nebo také v rámci konceptu strategické autonomie Evropské unie. Sledujeme tak důraz na přesun výroby směrem ke spotřebitelům a její koncentraci v rámci zemí se stejným pohledem na zahraničně politická východiska vzájemných vztahů.

ČTYŘI ÚKOLY PRO EKONOMICKOU DIPLOMACII

1. Hledání nových trhů a nových spojenců

Nahradit obchodní aktivity českých firem s Ruskem samozřejmě není v krátkodobém horizontu možné. Ani z dlouhodobého hlediska však nelze očekávat rychlý návrat na tento trh. Předpokládáme proto další teritoriální přeskupení světového obchodu, a to nejen z oblastí zapojených do konfliktu, ale také z Číny, která bude v souladu se svými strategiemi usilovat o maximální soběstačnost a omezení dovozu.

Jako logická alternativa zmiňovaných trhů se nabízí ostatní země Indo-Pacifiku, který vnímáme jako pás zemí od Pákistánu a Indie až po Austrálii a Nový Zéland. Tyto země se na světovém HDP podílí 20?% a v posledních 10 letech rostly průměrně 4% tempem. HDP na obyvatele v paritě kupní síly se od roku 2013 zvýšil z 24 na 33 tisíce dolarů (průměr EU je 49 tisíc dolarů). Český obchod se zeměmi regionu je však za poslední roky jen mírně rostoucí. V porovnání s robustním růstem ekonomik tohoto bloku tak ani zdaleka nevyužíváme tamního potenciálu. Proto si pokládáme otázku, jaké nástroje by přítomnost českých firem mohly posílit.

Dalším významným obchodním partnerem se díky geografické blízkosti stává také Afrika, která je populačně nejrychleji rostoucím kontinentem světa. Do roku 2050 se počet obyvatel kontinentu razantně zvýší ze současných 1,4 miliardy na 2,5 miliardy. Ročně se do Afriky doveze zboží za více než 500 miliard USD a lákavost afrického trhu spočívá i v tom, že na něj z ČR směřují především hotové výrobky s přidanou hodnotou. Nejedná se tedy o typický subdodavatelský trh, nicméně nevýhodou je slabé zastoupení českých firem. Naším úkolem je hledat cesty, jak jejich přítomnost v Africe posílit. Není náhodou, že Indo-Pacifik a Afrika jsou jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU.

V praxi tak očekáváme proměnu obchodních řetězců, které vytvoří pás příležitostí od amerického kontinentu přes Afriku až po Austrálii. Snahy o zkrácení dodavatelsko-odběratelských řetězců zůstávají aktuální, stejně jako orientace směrem k regionálním modelům obchodu. To pro české firmy znamená nutnost působit v perspektivních regionech přímo, ať už formou pobočky, přesunutím části výroby, přítomností servisního střediska či obchodního zástupce.

2. Hledání ohnisek růstu světové poptávky a nových příležitostí

Kromě teritoriálního přesunu těžiště světového obchodu očekáváme také sektorové přeskupení světové poptávky. Po pandemii, v jejímž důsledku posílily především sektory zdravotnictví nebo digitalizace, razantně stoupá poptávka po zboží z oblasti obranného průmyslu. Mnoho zemí Severoatlantické aliance si v důsledku hrozby přímé vojenské konfrontace na evropské půdě uvědomilo nezbytnost posílení tohoto sektoru. Posilovat budou i další odvětví navázaná na obranu, například letecký sektor nebo ICT, včetně přidružených sektorů, které tvoří výrobní řetězec oboru. Ve světě tak musíme hledat ohniska růstu poptávky a nové příležitosti především na základě sektorového pohledu, ke kterému přispívá i Mapa globálních oborových příležitostí.

3. Surovinová, energetická a zemědělská diplomacie

V důsledku konfliktu si Evropa rovněž naplno uvědomuje svou nebezpečnou surovinovou a energetickou závislost na Rusku. U pomyslného stolu, na němž se rozdělují zásoby surovin, které jsou základním vstupem do průmyslu ve světě, je dnes navíc daleko více hostů než v minulosti. Růst poptávky z Asie a Latinské Ameriky má zásadní vliv i na jejich ceny. Do popředí se dostává také sektor zemědělství, ve kterém je Evropa rovněž závislá na Rusku a Ukrajině (na dovozu obilovin do EU se Ukrajina podílí cca z 35?% a na dovozu olejnin z 12 %). Uvědomujeme si, že klíčové suroviny nejsou jen ropa nebo zemní plyn, ale také zemědělské produkty.

Úkolem diplomacie je pomáhat hledat nové trhy a přispět tak k diverzifikaci zdrojů a rizik. Z analýz příležitostí z dílny zastupitelských úřadů je možné identifikovat příležitosti v elektrotechnickém či leteckém průmyslu, které tvořily značnou část exportů do Ruska a Ukrajiny, například v Asii. Sektor ICT, který rovněž tvořil významnou položku exportu do Ruska, naskýtá příležitosti pro české firmy v Evropě či Jižní Americe. Pro zdravotnický a farmaceutický průmysl se naopak jeví jako velmi perspektivní Afrika. Asistence firmám a všem institucím při zprostředkování jednání se tak stává důležitým úkolem našich diplomatů ve světě.

4. Komplexní řešení a týmová souhra

Potvrzuje se zájem a poptávka po ucelenějších řešeních, kdy vyšší přidaná hodnota a komplexnost umožňují dosáhnout i na vzdálenější trhy. Ekonomická diplomacie navíc není agendou jednoho ministerstva, ale týmovou prací a úkolem pro všechny zainteresované aktéry a resorty. Nejnověji se do ní řadí také věda a výzkum. Významnou součástí je také zahraniční rozvojová spolupráce, která může být prvním krokem k seznámení se se situací v rozvojové zemi, zmapování potenciálu a přípravě referenčního projektu s financováním například z evropských zdrojů nebo mezinárodních finančních institucí. Reference z úspěšných projektů českých firem v Africe a Asii například v oblasti zdravotnictví, infrastruktury, životního prostředí a bezpečnosti jsou povzbuzením, že z této krize můžeme vyjít společně a posíleni. Ekonomická diplomacie Ministerstva zahraničních věcí ČR spolu se svými 116 zastoupeními po celém světě je plně připravena asistovat českým podnikatelům v této nelehké době.

MARTIN TLAPA, náměstek ministra zahraničních věcí

Článek vyšel v úvodní části Mapy globálních oborových příležitostí.