Vývoj na devizovém trhu – ranní zprávy 16.06.2022

Klíčové události

• Eurozóna: Evropská centrální banka se rozhodla urychlit práce na mechanismu, který pomůže zmírnit rozdíly ve výnosech státních dluhopisů členských zemí eurozóny. Průmyslová produkce v dubnu vzrostla o 0,4 % m/m a poklesla o 2,0 % r/r. V zahraničním obchodu se zbožím v dubnu export vzrostl o 12,6 % r/r a import o 39,4 % r/r a obchodní bilance skončila hlubokým schodkem 32,4 mld. eur.
• Polsko: Spotřebitelská inflace vzrostla v květnu finálně o 1,7 % m/m a o 13,9 % r/r.
• USA: Americká centrální banka (Fed) zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 0,75 p. b. do rozmezí 1,5 – 1,75 %. Maloobchodní tržby v květnu poklesly o 0,3 % m/m a bez volatilní položky automobilů vzrostly o 0,5 % m/m. Index výrobní aktivity v okolí New Yorku v červnu vzrostl na -1,2 z květnových -11,6 bodu.

Vývoj na devizovém trhu

• EURCZK: Obchodování koruny vůči euru se ve středu odehrávalo především na horní straně hladiny 24,70 CZK/EUR a to pravděpodobně i s přispěním České národní banky a její aktivity na devizovém trhu. Koruna si na rozdíl od dalších středoevropských měn v posledních dnech žádné významnější ztráty vůči euru nepřipsala. Dnes bude zveřejněna květnová inflace ve výrobě.
• USDCZK & PLNCZK: Vůči americkému dolaru se koruna ve středu pohybovala v rozmezí cca 23,60 – 23,80 CZK/EUR a vyčkávalo se na večerní zasedání Fedu. Vůči polskému zlotému převažovaly obchody pod hladinou 5,30 CZK/PLN.
• EURHUF & EURPLN: Ze zbylých středoevropských měn se včera maďarský forint vrátil zpět pod hranici 400 HUF/EUR (otázkou je na jak dlouho) a polský zlotý se pohyboval primárně v rozmezí 4,66 – 4,68 PLN/EUR.
• EURUSD: Na hlavním měnovém páru se v průběhu středy obchodovalo v rozmezí 1,04 – 1,05 USD/EUR a vyčkávalo se na večerní výsledek zasedání americké centrální banky (Fed). Z posledních projevů amerických centrálních bankéřů a vyšší květnové inflace šlo vyčíst, že se na červnovém zasedání Fedu bude rozhodovat mezi zvýšením sazeb o 50 nebo rovnou o 75 bazických bodů. Pravdou se ukázalo 75, když naposledy takto prudce Fed zvyšoval sazby v roce 1994. I z toho je naprosto zřejmé, jak velké jsou obavy Fedu z vysoké inflace a z přelití inflačních očekávání do trvaleji vyšší inflace. Kromě toho začíná i proces snižování bilance Fedu (QT - quantitative tightening) a to slovy J. Powela významně. V nové prognóze Fed snížil odhad růstu HDP pro letošní i příští rok shodně na 1,7 % a zvýšil odhad PCE inflace pro letošek na 5,2 % a mírně snížil na 2,6 % pro rok 2023. Výrazně oproti březnové prognóze byl navýšen výhled na hlavní úrokovou sazbu pro letošek a nadcházející dva roky ve výši 3,4 %, 3,8 % a 3,4 %. Výsledek zasedání Fedu lze hodnotit tak, že Fed proti inflaci postupuje ještě více agresivně, což vytváří tlak na eurodolar a tím pádem i na Evropskou centrální banku (ta musí reagovat i na rychle rostoucí výnosy italských dluhopisů). Posílení dolaru k paritě vůči euru nelze v dalších týdnech vyloučit.

Očekávaná data a události

• ČR: Index cen průmyslových výrobců (květen)
• Eurozóna: Projevy centrálních bankéřů ECB (Panetta, Guindos), Vývoj mezd (1. čtvrtletí)
• USA: Stavební povolení (květen), Zahájené stavby domů (květen), Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti (do 11/6), Index výrobní aktivity v okolí Philadelphie (červen)