Meta pro Indonésii – pětka největších ekonomik světa

META PRO INDONÉSII – PĚTKA NEJVĚTŠÍCH EKONOMIK SVĚTA

V Indo-Pacifiku se otevírá prostor pro novou regionální velmoc. Tuto pozici by ráda získala Indonésie. Ostrovní zemi se po boku asijských tygrů trvale dařilo do roku 1997, kdy ji zasáhla asijská finanční krize. Hrubý domácí produkt se snížil o 13 procent, indonéská rupie zkolabovala a země zažila odliv kapitálu. Tvrdá lekce měla změnit osud Indonésie k horšímu. Opak byl pravdou a dnes se říká, že „next big thing“ se rýsuje právě v Indonésii.

Indonésané rádi využívají chytré telefony. Digitální řešení pro byznys i státní správu jsou v zemi vítána. Foto: Shutterstock

Indonésie je zemí se čtvrtou největší populací na světě, která tvoří 35 % HDP Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Dlouhodobý ekonomický růst v kombinaci s politickou stabilitou pomáhají zemi na její cestě do „pětky“ největších světových ekonomik v horizontu roku 2040. Vysoké tempo růstu je dáno z velké části tuzemskou spotřebou, jedná se však i o významně exportně orientovanou ekonomiku. Silnou stránkou je vývoz uhlí, niklu, hliníku a dalších nerostných surovin. Země je také světovou jedničkou ve vývozu palmového oleje.

Po jednoletém setrvání v kategorii států s vyšším průměrným příjmem se Indonésie v důsledku koronakrize propadla o dvě kategorie níže. Přesto lze předpokládat, že se díky opětovně vysokému tempu růstu do klubu „upper middle income“ zemí brzy vrátí. Pokud však chce vláda naplnit cíle strategického dokumentu stávajícího prezidenta Jokowiho Vize 2045, který počítá s ekonomickým růstem ve výši až 7 %, bude nucena uspíšit některé reformy napříč sektory. Přes jasné tendence k liberalizaci jsou hlavní omezení nadále spojována s pokračující relativní uzavřeností trhu, protekcionismem, zbytnělou byrokracií a proměnlivou regulací. V jedné věci už ale má vláda jasno – bez přílivu zahraničních investic hospodářský růst neudrží.

ŠANCE PRO INVESTORY

Indonésie zůstává relativně centralizovanou ekonomikou, v níž státní sektor hraje zásadní roli regulátora i aktéra. S postupnou liberalizací se však trh otevírá zahraničním investicím. Země má zájem o příliv deviz i o přenos know-how. Indonésie podle nové legislativy známé jako Omnibus Law umožňuje ve většině odvětví – včetně farmaceutického průmyslu, elektroenergetiky nebo pojišťovnictví – vstup na trh firmám se stoprocentním zahraničním vlastnictvím.

Mezi nezpochybnitelná lákadla patří relativně levná a mladá pracovní síla, bohaté přírodní a nerostné zdroje země, velikost vnitřního trhu v kombinaci se slušným investičním ratingem mezinárodních agentur a četnými investičními pobídkami. Nespornou výhodou je pak členství Indonésie ve sdružení ASEAN, které otevírá cestu výrobkům na sousední trhy za výhodných podmínek v rámci dohod o volném obchodu.

Indonéská vláda plánuje výrobu milionů elektrických motorek. Využívá je i úspěšný startup Gojek. Foto: Shutterstock

NASTUPUJÍCÍ MOCNOST 

Indonésie v posledních třiceti letech vstřebala snad vše politickou transformací počínaje, přes etnicko-náboženské konflikty, teroristické útoky, a významnou regionální finanční krizí 90. let konče. S rozpadem Sovětského svazu a definitivním zánikem bipolárního pojetí světa se zrodili noví významní aktéři z řad zemí globálního jihu – vedle Jihoafrické republiky, Brazílie nebo Indie získaly významný politicko-ekonomický vliv ve druhé vlně i státy známé jako nastupující střední mocnosti. Vedle Argentiny, Mexika, Nigérie, Malajsie či Turecka se do této skupiny států zařadila i Indonésie. Zpomalení růstu prvně jmenovaných států BRICS přálo nově nastupujícím regionálním lídrům. Indonésie se objevuje v řadě vznikajících ekonomických uskupeních napříč kontinenty.

To svědčí nejen o ekonomické váze země, ale i o úspěšnosti indonéské nezávislé a aktivní zahraniční politiky. Indonésie letos předsedá skupině největších ekonomik světa G20 a musí se zabývat i tím, jak se postavit k rusko-ukrajinskému konfliktu. Má tak jedinečnou příležitost ukázat světu, kam směřuje a jak vážně můžeme brát její globální ambice. Pod pozitivním heslem „Recover Together, Recover Stronger“ pak Indonésie moderuje diskusi nejmocnějších států světa o digitalizaci, energetické transformaci a globálním zdravotnickém systému. Tyto tři tematické osy dobře naznačují, ve kterých sektorech lze nyní i v samotné Indonésii hledat nejvíce obchodních příležitostí.

NÁSTUP ELEKTROMOBILITY

Elektromobilita je novou prioritou v rámci vládního investičního programu známého jako Pozitivní investiční seznam, která současně vychází z programu energetické transformace. Indonéská vláda tak zamýšlí vytvořit v zemi výrobní hub s kapacitou až 600 000 elektrických vozů a 2,5 milionů elektrických motorek v horizontu roku 2030. Další obchodní příležitostí je výroba lithiových baterií, které obsahují nikl, jehož světově významné zásoby se nachází právě v Indonésii. Investiční pobídky vyplývající z EV Roadmap mají různé formy od zproštění daně z luxusu a dovozních cel po nízkoúročené půjčky.

Ostrovní země chce být globálním hráčem v elektromobilitě a hledá proto zahraniční investory. Také v tomto oboru nyní budou moci zakládat podniky se 100 % zahraničního kapitálu za výhodných daňových podmínek.

Pitná voda není v Indonésii samozřejmostí. Foto: Shutterstock

ZNEČIŠŤOVATEL MOŘÍ

Podobně jako mnoho dalších rozvojových zemí bojuje Indonésie s nedostatečnými kapacitami v oblasti zpracování odpadu. Podle průzkumů je druhým největším znečišťovatelem moří a objem plastového odpadu se ročně vyšplhá na sedm milionů. Z toho jen desetina míří k recyklaci, většina končí na skládkách.

Indonésie je na druhé straně zemí s největším počtem vodohospodářských staveb v regionu jihovýchodní Asie. Většina z nich se koncentruje na Jávě a ostrově Bali. Zatímco na Sumatře, Kalimantanu, Sulawesi a Papui jsou plány na výstavbu čističek teprve v projektové fázi, v Makassaru a Palembangu se již realizují první stavby. Jakkoliv je hned na první pohled jasné, že vodní zdroje v zemi jsou bohaté, odhaduje se, že 24 milionů Indonésanů nemá přístup k nezávadnému vodnímu zdroji a 38 milionů nevyužívá hygienických zařízení. Poptávka po technologiích čištění odpadních vod a zařízení pro pitnou vodu je tak trvalá.

SEDM JEDNOROŽCŮ

Indonésie se zařadila mezi země sdružení ASEAN, které ratifikovaly regionální Dohodu o digitálním obchodu. Slibovat si od ní může nejen nárůst příjmů z digitálních transakcí, ale i rychlejší přechod byznysů na online platformy. Dle odhadů se čtyři miliony tradičních indonéských obchodů s potravinami pravděpodobně přesunou na digitální platformy, bez kterých jinak vůči rostoucí konkurenci neobstojí. Již teď se země chlubí hned sedmi technologickými „jednorožci“ – startupy, jejichž hodnota převyšuje miliardu amerických dolarů. Vlajkovým nákupním portálem typu Amazon zůstává indonéská Tokopedia následovaná ve velké pětce dalšími obdobnými portály Shopee, Bukalapak, Lazada a Blibli. Za nejúspěšnější z hlediska vlastní hodnoty byznysu lze považovat dopravní služby Gojek, které letos svou hodnotou převýšily 10 miliard dolarů. O něco méně významná je pak indonéská obdoba české Zásilkovny známá pod názvem J&T.

Hotovost částečně pod tlakem protipandemických hygienických opatření vytlačily elektronické peněženky. S mentálním nastavením Indonésanů, kteří rádi využívají smart telefony, jsou v zemi vítána digitální řešení pro byznys i státní správu.

Indonésie se dnes ujala role lídra sdružení ASEAN a nebojí se postavit za demokracii a ochranu lidských práv v Barmě navzdory tradiční regionální politice nevměšování. Země je stabilizačním prvkem východní hemisféry a vyvažuje jiné mocenské vlivy v teritoriu. V rámci takzvané mentální revoluce stávajícího prezidenta Jokowiho celkem úspěšně směřuje k odstranění korupce, posílení dopravní i digitální infrastruktury, kvalitnějšímu vzdělávacímu systému i reformám soudnictví.

ALENA ŠTOJDLOVÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Jakartě