První náznaky stagflačního vývoje ekonomiky (Měsíční předpovědi)

Válka na Ukrajině vedla k opětovnému zhoršení situace v dodavatelských řetězcích a strmému nárůstu cen komodit na světových trzích. Průmyslová produkce tak v březnu pravděpodobně zaznamenala další pokles, což se promítne také ve zhoršení deficitu zahraničního obchodu. Zvýšená nejistota a rychlý růst cen se nejspíše podepíšou na březnovém poklesu maloobchodních tržeb. Inflace v důsledku zdražení potravin a energií podle našeho odhadu dále zrychlila, v meziročním vyjádření z 12,7 % v březnu na 13,2 % v dubnu.

Průmyslová produkce nadále klesala, a to i přes oživení výroby automobilů

Podle našeho odhadu se průmyslová produkce v březnu snížila meziměsíčně o 0,8 % (SA) po únorovém propadu o 2,4 %. To by vedlo k prohloubení jejího meziročního poklesu z 0,3 % na 2,8 % (WDA). Negativní vliv měly přetrvávající problémy s dodávkami výrobních vstupů. První dva měsíce roku sice přinesly v tomto ohledu mírné zlepšení, válka na Ukrajině však vše opět změnila k horšímu. Zpožděný vliv lépe fungujících dodavatelských řetězců byl pravděpodobně hlavním důvodem březnového zvýšení výroby automobilů, která tak částečně kompenzovala pokles celého průmyslu. Podle již zveřejněných údajů bylo v březnu oproti únoru vyrobeno v ČR o 10,8 % (SA) osobních automobilů více. Výhled pro další měsíce je spíše negativní, když opětovné zhoršení problémů v dodavatelských řetězcích ještě umocnil dubnový rychlý nárůst počtu nových případů koronaviru v Číně. Ta v důsledku politiky nulové tolerance zavedla silné restrikce, což vedlo k významnému omezení tamní ekonomiky. Poptávka po průmyslové produkci však na druhou stranu zůstává podle řady ukazatelů silná.

S poklesem celkové průmyslové produkce očekáváme také zhoršení deficitu obchodní bilance, a to z 4,4 mld. CZK v únoru na 4,9 mld. CZK (NSA) v březnu. Vliv by na to mělo mít i zvýšení cen komodit, ke kterému došlo těsně po vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. To se projeví ve vyšší hodnotě importů.

Stavební produkce naproti tomu zřejmě pokračovala ve svižném růstu. Odhadujeme, že její meziměsíční růst zpomalil z 4,8 % v únoru na 3 % (SA) v březnu. K tomuto by mělo nadále přispívat jak inženýrské stavitelství podpořené vyššími investicemi vlády, tak i pozemní stavitelství. Zde by měla být poptávka podpořena předchozím boomem na hypotečním trhu. Meziroční růst stavební produkce zůstane v důsledku nízké srovnávací základny loňského roku výrazný, když odhadujeme 17,8 %. Poptávka po stavebních pracích by měla zůstat silná i v následujících měsících. Hlavním omezujícím faktorem je však nedostatek pracovních sil a vysoké ceny stavebních materiálů.

Zvýšená nejistota a vysoká inflace se odrazí v nižších útratách domácností

Očekáváme, že se rychlý a zároveň plošný růst spotřebitelských cen a zvýšená nejistota související s dopady války na Ukrajině budou stále více podepisovat na útratách domácností. V březnu podle nás došlo k meziměsíčnímu poklesu celkových maloobchodních tržeb o 0,1 % (SA) po nárůstu o 0,7 % v únoru. Celkový pokles nebude tak hluboký jen díky pokračujícímu růstu prodejů aut, který jde ruku v ruce s jejich vyšší výrobou. Omezení na straně výroby, a nikoliv nízká poptávka, byly a stále jsou důvodem nižšího objemu prodejů. V březnu se počet nově registrovaných aut zvýšil meziměsíčně o 4,4 % (SA). Maloobchodní tržby bez prodejů aut však podle našeho odhadu v březnu klesly meziměsíčně o 1 %. Důvodem byl velmi nízký spotřebitelský sentiment, který vlivem dvou výše zmíněných faktorů v březnu klesl na nejnižší úroveň od ledna 2013. V dubnu pak došlo k ještě dalšímu mírnému prohloubení tohoto poklesu. V meziročním srovnání by celkové maloobchodní tržby měly zaznamenat růst o 5,3 %, bez započetí prodejů aut pak dokonce o 6,3 %. To však bude významně ovlivněno nízkou srovnávací základnou loňského roku, když loni v březnu platila silná protiepidemická omezení, zahrnující mimo jiného zákaz pohybu mezi okresy.

Růst spotřebitelských cen zrychlí nad 13 %

Dynamika spotřebitelských cen zůstala výrazná také v dubnu. V meziměsíčním vyjádření podle nás zpomalila z 1,7 % na 0,9 %, po sezonním očištění však pouze na 1,4 %. Zdražila pravděpodobně většina položek spotřebního koše, s výjimkou pohonných hmot. Ceny u čerpacích stanic v březnu vzrostly v případě benzinu meziměsíčně o skoro 20 % a v případě nafty o téměř 30 %. Důvodem byl strmý nárůst ceny surové ropy v důsledku války na Ukrajině. Duben přinesl v tomto ohledu jen mírnou úlevu, když ceny u čerpacích stanic klesly o zhruba 3,5 %. V dubnu pravděpodobně dále akceleroval růst cen potravin a k dalšímu zdražení došlo i v případě elektřiny a plynu pro domácnosti. Vyšší ceny energií a materiálů se propisují také do cen ostatního zboží a služeb. Dynamika jádrové inflace tak zůstává vysoká, když k ní přispívá i napjatý trh práce a prozatím silná poptávka. Celková meziroční inflace by tak měla dále zrychlit, podle nás z 12,7 % v březnu na 13,2 % v dubnu. Dvouciferná inflace zůstane podle naší prognózy až do konce roku a v průměru bude letos činit 12,6 %.