Výstava připomíná operaci Anthropoid i její plzeňské stopy

Výstava připomíná operaci Anthropoid i její plzeňské stopy

fotografie z vernisáže výstavy: H. Josefová

V mázhauzu plzeňské radnice na náměstí Republiky je nově k vidění výstava, která připomíná hrdinství vojáků československé exilové armády Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Ti v době nacistické okupace na území tehdejšího Československa úspěšně vykonali vojenskou operaci, jejímž cílem byla likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Od této události letos uplyne 80 let. Operace Anthropoid byl krycí název jejich parašutistického výsadku a stejné jméno nese i nová výstava, jež zároveň připomíná hrdinství plzeňských občanů, kteří Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi pomáhali. Památku těchto Plzeňanů uctil v den zahájení výstavy primátor města Plzně Pavel Šindelář položením květin u pamětních desek, na nichž jsou jejich osudy připomenuty.

Výstavu vpodvečer ve čtvrtek 28. dubna zahájila radní města Plzně pro oblast prezentace a marketingu Plzně Veronika Jilichová Nová. „I po osmdesáti letech, která uplynula od této události, je potřeba Operaci Anthropoid vnímat jako symbol nezměrné odvahy dvou výsadkářů Gabčíka a Kubiše. V době válečné beznaděje se rozhodli přijmout extrémně náročný úkol, o němž věděli, že zcela jistě znamená jejich smrt, přesto ho na sebe vzali a dokázali realizovat,“ uvedla ve své zahajovací řeči mimo jiné radní Veronika Jilichová Nová. Připomněla, že tento velký čin, jenž dokázal změnit běh událostí, však vyvolal také velmi krutou odplatu ze strany nacistického režimu a znamenal smrt pro mnoho Plzeňanů, kteří parašutistům pomáhali.

Čtvrteční vernisáže se zúčastnil také ministr kultury a bývalý primátor města Plzně Martin Baxa. V době, kdy stál v čele plzeňské radnice, se tato výstava začala připravovat. „Všechny velké historické události trpí tím, že se postupem doby mění jen v papír v učebnicích. Myslím, že je moc důležité předávat konkrétní příběhy. U nás v Plzni to jsou příběhy rodin, které se rozhodly s vědomím obrovských rizik pomoci exilovým vojákům. Parašutisté by nemohli svou vojenskou akci uskutečnit bez pomoci Čechů na našem území. Vždyť Gabčík s Kubišem seskočili na území protektorátu na konci prosince 1941. V mimořádně tuhém režimu permanentní kontroly, kterou nacistický aparát vykonával, fungovali několik měsíců a dokázali se připravit na vojenskou operaci. To vše díky úsilí lidí, kteří jim pomáhali i s vědomím toho, že si podepisují rozsudek smrti. Velká většina z nich byla dopadena a popravena. Vzpomeňme například na policejního inspektora Václava Krále a jeho rodinu z ulice Pod Záhorskem, bez jejichž pomoci by se parašutisté v prvních chvílích, kdy byli vysazeni na našem území, neobešli. Je to i náš domácí plzeňský příběh, na který můžeme být hrdi,“ zdůraznil ministr kultury Martin Baxa.

Výstavu připravili historici Vlastislav Janík, ředitel Památníku národního útlaku a odboje Panenské Břežany, a Jaroslav Čvančara. Po vernisáži přednášeli ve Velkém klubu radnice. „Děkuji městu Plzni, byla pro nás velká čest výstavu připravit. Mapujeme činy parašutistů od vzniku skupiny až po její konec. Věnujeme se také dalším parašutistickým skupinám i plánům na bombardování Škodovky,“ uvedli mimo jiné.

Kromě výstavy v mázhauzu radnice připomíná události roku 1942 také venkovní výstava umístěná na Anglickém nábřeží na piazzettě poblíž budovy Komerční banky. Výstava je připravená a zapůjčená Československou obcí legionářskou a Iniciativou A. Je věnována nejen průběhu samotné operace Anthropoid, ale také všem statečným mužům a ženám, kteří se během druhé světové války zapojili do odboje.

Obě výstavy potrvají do 25. května a jsou součástí plzeňských oslav konce druhé světové války – Slavností svobody, jejichž hlavní část se koná od 5. do 8. května.

fotografie z pokládání květin: E. Barborková

Primátor Plzně Pavel Šindelář položil ve čtvrtek 28. dubna květiny u tří pamětních desek v Čechově ulici, Pod Záhorskem a na Klatovské třídě, zastavil se také na adrese Resslova 4. Všechna místa jsou vzpomínkou na rodiny, jež pomáhaly parašutistům v rámci takzvané operace Anthropoid, primátor tak uctil jejich památku. Jedná se o manžele Bejblovi, rodiny Hrdličkových a Kučerových a rodinu Králových. Osudnou se jim stala akce Canonbury, jejímž cílem bylo vyřadit provoz plzeňské Škodovky. Do Plzně se kvůli ní vrátili 17. dubna 1942 Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka a Josef Valčík, 23. dubna je doplnil Karel Čurda. U Králových plánovali detaily akce, během pobytu v Plzni se střídali v bytech rodiny Králových, Vojtěcha Kučery v Resslově ulici 4, Jana Bejbla v Čechově ulici 34 a na adrese Klatovská 78 u Aloisie Hrdličkové a Františka Krále. Operace skončila neúspěchem.  Karel Čurda se 16. června přihlásil na řídící služebně gestapa v Praze a postupně prozradil všechny, kteří mu v době jeho ilegální činnosti pomohli. Poté byli všichni zatčeni, odsouzeni k trestu smrti a popraveni v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942.

Text: Hana Josefová

Fotogalerie