Normalizaci globálního obchodu budou podle odborníků od druhého pololetí pohánět 3 faktory. Prvním je oslabení spotřebitelských výdajů u zboží dlouhodobé spotřeby. Je dáno delšími cykly jejich obměny a posunem směrem k udržitelnému spotřebitelskému chování. Dalším důvodem je méně akutní nedostatek vstupů, kvůli zvýšení kapitálových nákladů (především v USA) a kvůli návratu zásob na předkrizovou úroveň ve většině sektorů, případně jejich překročení. Do třetice jde potom o snížení dopravních omezení vlivem zvýšení přepravní kapacity.
V porovnání s USA je Evropa z hlediska závislosti na mezivstupech ze zahraniční daleko více ohrožená. Na základě simulací šoku způsobeného 10% poklesem čínského exportu bude nejvíce zasažen průmysl zpracující kovy (základní kovy a kovové produkty) a též automobilový průmysl (motorová vozidla, přívěsy, návěsy i vybavení dopravních prostředků). Bez navýšení výrobní kapacity a investicí do přístavní infrastruktury by se překonání překážek v zásobování v Evropě mohlo posunout až za konec roku 2022, protože poptávka zůstává nad potenciálem.
Výrobní omezení aktuálně stojí až za 75 % současného poklesu objemu globálního obchodu, zbytek způsobují logistické překážky. Zatímco rozvíjející trhy nadále ovlivňuje především zpomalování čínské ekonomiky, vyspělé trhy se potýkají spíše s překážkami v nabídce, než aby řešily problémy s poptávkou. V tomto kontextu výsledky poukazují na mírné oživení v posledním čtvrtletí roku 2021 (nárůst obchodu se zbožím v meziročním porovnání + 0,8 % v Q4 oproti -1,1 % v Q3), existuje však riziko dvojitého poklesu v prvním čtvrtletí letošního roku z důvodu nestálosti obchodních toků, které by měly přetrvat až do jara.
Tři faktory normalizace globálního obchodu
Přetrvávající narušení dodavatelských řetězců je dědictvím nesouladu v globální poptávce i nabídce a v přepravní kapacitě, který začal s propuknutím covidu-19. Tato narušení mají za sebou svůj vrchol a v budoucnu se očekává jejich zmírnění.
Faktor č. 1
Spotřebitelská poptávka dosáhla vrcholu na bezprecedentně vysoké úrovni a tento trend pravděpodobně ještě nějakou dobu potrvá, protože nadmíra úspor vytvořených během krize se zřejmě do roku 2023 nevyčerpá. Poptávka globálního obchodu se nachází výrazně nad svým potenciálem a v následujícím roce by měla zůstat na vysoké úrovni, přičemž postupně přejde v samoregulovanou normalizaci. Lze to vysvětlit především daňovými stimuly v reakci na pandemii, které podporovaly spíše poptávku než nabídku, zejména ve vyspělých ekonomikách. V těch vlády zavedly fiskální a měnovou podporu odpovídající přibližně 25 % HDP. Fiskální politika v USA, eurozóně a Číně však zůstane velmi vstřícná i po postupném ukončování jednotlivých podpor. Navíc i letos a příští rok budou vysoké úspory domácností nadále podporovat spotřebitelskou poptávku.
Faktor č. 2
Zásoby opět dosáhly předkrizové úrovně a výstupní kapacita stoupla díky navýšení kapitálových nákladů, a to hlavně v USA. Po vyčerpání zásob, způsobeném vypuknutím pandemické krize na začátku roku 2020, museli výrobci rychle doplnit zásoby, aby dokázali pokrýt bezprecedentní nárůst poptávky ve vyspělých ekonomikách. Nedostatek vstupů byl v roce 2021 obzvlášť vysoký v Evropě a v menším rozsahu i v Severní Americe. Dobrou zprávou je, že potřeba doplnění zásob už v posledních měsících dosáhla svého maxima a nyní je ve většině sektorů nad dlouhodobými průměry před krizí. Hlavně sektory elektroniky, počítačů, telekomunikací a zařízení pro domácnost dokázaly výrazně zvýšit stavy svých zásob, a to navzdory nedostatku polovodičů. Doplňovat zásoby se též dařilo automobilovému průmyslu, i když s menším úspěchem kvůli problémům spojeným se získáváním polovodičů a s vyššími náklady na shromažďování vyrobeného zboží.
Faktor č. 3
Omezení v lodní dopravě by měla být mírnější, protože přepravená kapacita se zvyšuje; globálně objednávky na nové kontejnerové lodě dosáhly za posledních pár měsíců rekordních hodnot, které představují 6,4 % existující flotily. USA vynaložily 17 miliard dolarů na modernizaci své přístavní infrastruktury. Od posledního čtvrtletí 2021 se z krátkodobého hlediska očekává postupný pokles nákladů na přepravu – a to potom, co v září loňského roku dosáhly náklady na přepravu svého maxima, které bylo 6–7 x výše než před začátkem krize způsobené covidem-19. Počítá se, že i letos na těchto zvýšených úrovních zůstanou.
Vývoj globálního obchodu v letech 2022–2023
Vyhlídky globálního obchodu se však každopádně zlepšují. Analytici Euler Hermes očekávají, že objem světového obchodu poroste o 5,4 % v roce 2022 a o 4,0 % v roce 2023 (po nárůstu o 8,3 % z roku 2021). Nicméně je třeba mít na zřeteli zvýšenou globální nerovnováhu: USA zaznamenají rekordně vysoký obchodní deficit (okolo 1,3 biliónu USD v letech 2022 – 2023), což se odráží na rekordně vysokém přebytku v Číně (průměrně 760 miliard USD). Mezitím může eurozóna očekávat nadprůměrný přebytek, přibližně 330 miliard USD. Pokud jde o zisky z exportu, měl by v nejbližších letech být hlavním vítězem region Pacifické Asie s více než 3 biliony amerických dolarů v letech 2021 – 2023.
Více informací naleznete zde:
www.eulerhermes.com/en_global/news-insights/economic-insights/Global-Trade-Report-Battling-out-of-supply-chain-disruptions.html
_w60h45_w76h50.jpg)
RSS
Přebírání zpráv
