Export (export.cz)
Ze světa  |  15.03.2022 08:57:12

Střední Asie silně pocítí dopady války, nejistá je budoucnost pracovních migrantů


Ekonomické dopady války na Ukrajině pocítí země Střední Asie citelně. Nejvíce se to týká Uzbekistánu, který je podle agentury Fitch z hlediska ekonomických dopadů třetí nejexponovanější zemí po Bělorusku a Arménii. Z hlediska negativních dopadů na pracovní migranty je dokonce na prvním místě.

Uzbekistán je známý mimo jiné pěstováním bavlny. Do Ruska země vyváží více než třetinu vyrobeného textilu. Foto: Shutterstock

Ekonomické vazby Uzbekistánu, Tádžikistánu i Turkmenistánu s Ruskem a Ukrajinou jsou velmi těsné, proto všichni pozorně sledují, jak se aktuální konflikt promítne do ekonomického vývoje těchto zemí. Některé negativní důsledky bylo možné pozorovat ihned, jiné se teprve s obavami očekávají. Na politické úrovni se všechny uvedené země ke konfliktu postavily „neutrálně“. Na mimořádném zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, kde se hlasovalo o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu, se Tádžikistán hlasování zdržel, zatímco Uzbekistán a Turkmenistán nehlasovaly vůbec.

Země Střední Asie si nechtějí poškodit vzájemné vztahy s Ruskem, které je pro většinu z nich klíčovým obchodním partnerem a zdrojem remitencí pracovních migrantů, ale zároveň si nemohou dovolit přijít o podporu, finance a spolupráci se Západem. Významný je v tomto případě i vliv Číny. Země tak zatím balancují na hraně a spíše v tichosti konflikt pozorují.

UZBEKISTÁN: PRACOVNÍ MIGRANCE, REMITENCE

Podle oficiálních údajů pracují v Rusku asi 4 miliony Uzbeků, což představuje zhruba 20 % práceschopného obyvatelstva Uzbekistánu. Neoficiální čísla jsou ještě vyšší. Světová banka očekává, že v roce 2022 poklesnou remitence uzbeckých pracovníků z Ruska o 21 % (v roce 2020 dosáhly hodnoty 6 miliard amerických dolarů, v roce 2021 hodnoty 8,1 miliardy dolarů). Prognóza Světové banky vydaná do vypuknutí konfliktu na Ukrajině přitom počítala s nárůstem uzbeckých remitencí o 3 %.

Uzbecká vláda se chystá pomoci rodinám pracovních migrantů, které by měly dostat v závislosti na výši příjmů jednorázový příspěvek v hodnotě 540 tisíc až 1,35 milionu uzbeckých sumů (cca 1 200 – 3 000 ). Migranti také získají přístup k mikroúvěrům ve výši 10 milionů sumů (cca 21 700 ). Odborníci ale vypočítávají, že výpadky peněz z Ruska toto nemůže rodinám ani zdaleka vykompenzovat, jelikož remitence tvoří asi 15-16 % příjmů uzbeckého obyvatelstva. Uzbečtí pracovníci v Rusku dostávají výplaty v rublech, proto se hodnota jejich příjmů v dolarech, ve kterých zasílají peníze do vlasti, aktuálně snížila prakticky na polovinu. Jejich platy v Rusku tak mohou být brzy srovnatelné s platy v Uzbekistánu. Zároveň hrozí, že velké množství pracovníků v souvislosti s krizí ruské ekonomiky přijde o práci úplně.

FINANČNÍ SYSTÉM, DEVALVACE RUBLU

Centrální banka Uzbekistánu od počátku konfliktu na Ukrajině tvrdí, že žádným způsobem nereguluje kurz měny a nákupní a prodejní ceny si určují samy banky a trh. V Uzbekistánu se šíří zvěsti, že dochází ke spekulacím s kurzem rublu a dolaru v bankách a na černém trhu, avšak centrální banka tato schémata vyvrací a upozorňuje, že výměna peněz mimo banky na černém trhu je nelegální. Centrální banka zároveň vydala prohlášení, že v posledních dnech nákup rublů v bankách asi desetinásobně převyšuje jejich prodej. To může být způsobeno tím, že rubly skupují uzbecké firmy, které obchodují s Ruskem, jelikož ty se nyní snaží co nejrychleji splatit veškeré své rublové pohledávky, dokud ruské firmy neaktualizují kontrakty a nebudou chtít zohlednit devalvaci ruské měny.

V souvislosti se zařazením velkých ruských bank na evropský sankční seznam bude Uzbekistán muset přehodnotit také některé velké plánované projekty s Ruskem a přislíbené ruské financování. Jedná se především o spolupráci s Gazprombank, která plánovala poskytnout úvěr Samarkandskému chemickému závodu, Jizzakh Petroleum a Šurtanskému plynárensko-chemickému komplexu (v hodnotě 750 milionů USD, 800 milionů USD a 120 milionů USD) nebo financovat modernizaci letiště v Samarkandu. Problematické může být také financování ruskou bankou VTB, která plánovala poskytnout úvěr 1 miliardy USD Navojskému metalurgickému kombinátu nebo projekty banky VEB v řádech stovek milionů USD. Uzbecká vláda si je vědoma, že bude muset s ruskými bankami zahájit nová jednání a ujasnit si, zda je vůbec možné se slíbeným financováním počítat. Představitelé vlády Uzbekistánu toto zatím nevidí jako zásadní problém, jelikož věří, že financování mohou získat i z Evropy či dalších západních zemí za mnohem výhodnějších podmínek.

OBCHOD SE ZBOŽÍM

V roce 2021 se Rusko stalo hlavním obchodním partnerem Uzbekistánu (v letech 2015-2020 to byla Čína) a obrat vzájemného obchodu dosáhl hodnoty 7,5 miliardy USD. Uzbekistán exportuje do Ruska více než 1/3 své produkce ovoce a zeleniny a také více než 1/3 v Uzbekistánu vyrobeného textilu. Mezi další významné exportní položky patří zemní plyn, zinek nebo ovocné a zeleninové šťávy.

Rusko exportuje do Uzbekistánu potraviny (1/3 importu potravin je z Ruska, 1 importu rostlinného oleje pochází z Ruska), automatické pračky, automobily, hygienické potřeby, dřevo a výrobky z něj, kovy a kovové části, a samozřejmě ropu a ropné produkty.

Z důvodu devalvace rublu nyní uzbecké zboží na ruském trhu podraží a stane se méně konkurenceschopným, zato u ruských dovozů se očekává zlevnění. K němu ale vůbec nemusí dojít, jelikož Rusko může omezit export zboží (především potravin) s cílem zabezpečení potřeb vlastního trhu.

Ukrajina je pro Uzbekistán obchodním partnerem číslo 9 a vzájemný obchodní obrat v roce 2021 činil 704 milionů USD. Uzbecké firmy exportují na Ukrajinu především ovoce a zeleninu, textil a hnojiva. Ukrajina je významným dodavatelem léků do Uzbekistánu, dále pak v ukrajinském vývozu dominuje rostlinný olej, cukrovinky a výrobky ze železa.

Přesná čísla ohledně zahraničního obchodu UzbekistánuRuskem a Ukrajinou jsou k dispozici na webu Velvyslanectví ČR v Taškentu.

Je jasné, že se situace promítne ve vzájemném obchodu s oběma zeměmi. Již nyní obchodníci navíc zaznamenávají problémy s logistikou, dodavateli a bankovními platbami.

LETECKÉ SPOJENÍ, CESTOVNÍ RUCH

Hlavní ruské letecké společnosti (Aeroflot, S7, Smartavia) dočasně zrušily veškeré zahraniční letecké spojení, včetně letů do Uzbekistánu. Z ruských dopravců tak do Uzbekistánu aktuálně létají pouze „Uralskie avialinii“ a Red Wings. Společnost Uzbekistan Airways pokračuje v plánovaném leteckém spojení s Ruskem bez omezení, naopak několik spojů bylo v posledních dnech posíleno.

Uzbekistán by se mohl pro ruské turisty stát jednou z nepopulárnějších, respektive jednou z mála dostupných destinací. Nahrává tomu i skutečnost, že v Uzbekistánu platí ruské platební karty „Mir“. Nadcházející sezóna ukáže, zda byla tato prognóza realistická.

ENERGETIKA

V souvislosti s ostřelováním Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině se v Uzbekistánu již objevily ohlasy, zda je perspektivní a bezpečné stavět plánované jaderné elektrárny. Vzhledem k uzbeckým zásobám uranu a stávajícím problémům v produkci a dodávkách elektřiny ve Střední Asii bude toto téma bezpochyby ještě předmětem obsáhlé diskuze, i když už nyní se objevují kritici jaderné energetiky.

TÁDŽIKISTÁN A TURKMENISTÁN

Obdobné dopady jako u Uzbekistánu lze očekávat i v případě Tádžikistánu, který je ekonomicky mnohem slabší a s Ruskem ho pojí nejen vazby v podobě obchodu, pracovních migrantů, ale také vojenské spolupráce. 201. vojenská základna Ruska umístěná v Tádžikistánu je vůbec největším ruským vojenským objektem za hranicemi Ruska. V Rusku pracují přes 2 miliony tádžických pracovních migrantů a objem jejich remitencí tvoří asi 30 % HDP Tádžikistánu. Tádžikistán dováží z Ruska především ropu, dřevo a kovy, vzájemný obrat obchodu byl v roce 2021 v hodnotě 1,35 miliardy USD. Pokud konflikt bude přetrvávat, může mít pro Tádžikistán velmi negativní dopady. Pro zemi je aktuálně „výhodou“ to, že v posledních letech se v ekonomické spolupráci a projektech silně orientovala na Čínu.

Reálné dopady na ekonomiku Turkmenistánu je vzhledem k uzavřenosti země těžké predikovat.

Nikola Hrušková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Taškentu


Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688