Co se skrývá za růstem cen?

Porovnání inflace v oblasti energií ukazuje, proč se cenové indexy v různých zemích a časových obdobích mohou lišit.

Nebývale rostoucí spotřebitelská inflace oprávněně přitahuje pozornost nejenom odborné, ale i laické veřejnosti. Růst životních nákladů se totiž dotýká všech. Meziroční srovnání cenové hladiny spotřebitelského koše ukázalo v prosinci 2021 nárůst o 6,6 %, v lednu 2022 již dokonce o 9,9 %. Co se skrývá za tímto nebývalým růstem? A jaká je situace v okolních zemích?

Inflace zasáhla celou Evropu

K tomu, abychom mohli porovnat růst cen v České republice a v Evropě, je třeba užít harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který užívá společnou metodiku. Počítají jej všechny země EU, ale také například Norsko, Švýcarsko a Srbsko, nikoliv však už Velká Británie. HICP na rozdíl od českého národního indexu neobsahuje významnou položku nákladů vlastnického bydlení, která spotřebitelskou inflaci významně zvyšuje, a jeho hodnota je proto o něco nižší.

Srovnání jednotlivých zemí v Evropě podle HICP ukazuje, že vzestup spotřebitelské inflace za poslední půlrok byl výrazný všude, zejména pak v zemích východní poloviny evropského kontinentu. Česká republika a Slovensko se až do konce roku 2021 držely spíše průměru za celou Evropu, prosincový český harmonizovaný index v meziročním vyjádření dosáhl 5,4 %, slovenský 5,1 %. Letos v lednu ale v obou zemích hodnoty těchto ukazatelů významně poskočily – český na 8,8 % a slovenský dle rychlého odhadu na 8,5 %.

Meziroční index spotřebitelských cen (HICP)

Ceny energií se probudily

Detailnější pohled na harmonizovaný index v České republice vypovídá o meziročním růstu cen především v oblasti bydlení, pro kterou se v lednu meziročně zvýšil o 12,8 %, z toho energie pro bydlení dokonce o 18,2 %. Nejvíce, o 21,3 %, rostly ceny plynu a o 18,8 % také elektřiny. Naskýtá se přirozená otázka, zda je tomu podobně i v ostatních zemích.

Pohled na dlouhodobý vývoj cen energií mezi lety 2000 a 2021 ukazuje, že zvláště v oblasti bydlení rostou jejich ceny dlouhodobě o něco rychleji než celková spotřebitelská inflace. Průměrně ročně rostly ceny všech energií (energie pro bydlení a pohonné hmoty) v ČR stejně jako v EU o 3,1 %, ale pro samotné bydlení v ČR o 3,9 % a v EU o 3,6 %. Přitom celková spotřebitelská inflace v tomtéž období dosahovala v ČR průměrného ročního růstu jen 2,1 % a v EU 1,8 %. Pravdou však také je, že zhruba v roce 2013 se dlouhodobý trend změnil a ceny energií svůj růst významně zmírnily. Od té doby do roku 2021 rostly ceny energií pro bydlení v ČR pouze o 0,4 %, v EU o 1,5 %, přičemž celková inflace v tomtéž období dosahovala průměrného růstu v ČR 1,9 % a v EU 1,2 %. Můžeme tedy usuzovat, že se po několikaletém „odpočinku“ výrazný růst cen energií opět „probudil“?

V mnoha státech Evropy začaly během roku 2021 ceny energií pro spotřebitele výrazně růst. Postupně se zvedaly ceny elektřiny a od druhé poloviny roku 2021 pak zejména plynu. Intenzita změn i jejich časové rozložení se však v různých zemích liší. Důvodem jsou například vazby na dlouhodobější kontrakty u dodavatelů a také státní regulace či zásahy. Typická byla úleva domácnostem prostřednictvím daňových slev, v Česku reprezentovaná prominutím DPH na elektřinu a plyn pro domácnosti na poslední dva měsíce roku 2021.

Meziroční nárůst cen energií pro bydlení v prosinci 2021 (%)

Jak pomohla státní pomoc

Kromě skutečného cenového růstu sledujeme rovněž alternativní cenový index skupiny elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva „v konstantních daních“ (HICP-CT), který abstrahuje od vlivu daňových změn. Znázorňuje, jak by cenový růst vypadal, kdyby nepřímé daně (nejčastěji DPH) zůstaly beze změny, a jak se tedy na zatížení domácností projevila vládní opatření. Významnou podporu ze strany vlády zaznamenali u cen plynu spotřebitelé v České republice, kde došlo ke snížení cenové hladiny o 17 %, a v Itálii o 10 %. V případě cen elektřiny klesla cenová hladina nejvíce v Norsku (19 %), v České republice (17 %), ve Španělsku (13 %), na Kypru (8 %) a v Nizozemsku (5 %). V Německu, které paradoxně vykazuje vyšší HICP než HICP-CT, to není v důsledku zvýšení daní, ale proto, že k jejich dočasnému snížení došlo už v roce 2020. Návrat do původních hodnot v roce 2021 tedy způsobil zdánlivé navýšení.

Detailnější pohled do databází Eurostatu ukazuje velkou nerovnoměrnost dosavadních cenových růstů energií pro domácnosti mezi jednotlivými státy a indikuje tak, že některé z nich zvyšování cen ještě pravděpodobně čeká. Extrémní meziroční růsty pro plyn byly v prosinci 2021 zaznamenány o 122,2 % v Estonsku, o 102,7 % v Bulharsku, o 94,4 % v Belgii, o 86,9 % v Řecku a o 86,4 % v Dánsku. Naproti tomu nulový pohyb cen vykázala Malta, a dokonce k poklesům došlo o 7,8 % v Česku a o 9,5 % na Slovensku. Nejvyšší meziroční zvýšení cen elektřiny pro domácnosti nastalo v prosinci 2021 v Norsku o 125,6 %, v Estonsku o 120,0 % a v Nizozemsku o 103,8 %. Poklesy pak byly zaznamenány v Lucembursku o 0,2 %, na Slovensku o 4,3 % a v České republice o 15 %. Celkově ceny energií pro bydlení (kam kromě plynu a elektřiny patří také pevná paliva a zejména tepelná energie) vykázaly nejvyšší růsty v Norsku o 116,8 %, v Estonsku o 77,8 %, v Nizozemsku o 74,9 %, v Belgii o 57,4 % a ve Španělsku o 54,8 %. K nejsilnějšímu poklesu došlo v Česku o 8,5 % a na Slovensku o 3,9 %.

Důkazem toho, jak se situace dramaticky mění, je skok v českých cenách v lednu 2022. Spolu s návratem DPH na původní úroveň začaly ceny energií výrazně stoupat, a tak se Česká republika během roku 2022 dostane v celkové inflaci v evropském srovnání pravděpodobně na přednější místo.

Vývoj cen energií a celkové spotřebitelské inflace (roční bazický cenový index 2000 = 100)

Význam cen energií závisí na více faktorech

Podíl cen energií na celkových výdajích domácností je v Evropě velmi rozdílný, a proto se také liší dopad růstu těchto cen na celkovou spotřebitelskou inflaci. Jaké faktory tedy určují podíl na výdaje za energie u domácností?

Patrně nejdůležitějším činitelem obecně je příjmová hladina domácností. Nejvyšší relativní váhy u energií celkem (bydlení i doprava) mají proto ve spotřebitelském koši zejména země východní Evropy s nízkou mzdovou hladinou. Nejhůře je na tom ze srovnávaných států Srbsko se 145 ‰ ve vahách HICP pro rok 2021, ze zemí EU pak Slovensko a Lotyšsko se 141 ‰, v ČR je to 122 ‰. Opačným extrémem je Švýcarsko s vysokými příjmy domácností, pro které spotřeba energií tvoří pouhých 51 ‰ ve vahách HICP. Jeho obyvatelé jsou tedy vůči „cenovým šokům“ energií mnohem více imunní. V důsledku skladby spotřebního koše pak hypotetické zvýšení cen energií o každých 10 % zvýší cenovou hladinu domácnostem na Slovensku zhruba o 1,4 %, v Česku o 1,2 %, ale ve Švýcarsku jen o 0,5 %.

Specificky u energií pouze pro bydlení (tedy bez pohonných hmot) vykazuje nejvyšší podíl ve vahách HICP pro rok 2021 Slovensko se 112 ‰, Česká republika má 89 ‰, Chorvatsko také 89 ‰, Srbsko 87 ‰, Lotyšsko 87 ‰ a Polsko 83 ‰.

Dalším významným činitelem jsou klimatické podmínky, na nichž závisí objem nutné fyzické spotřeby energie, zejména na topení. Důležitou roli hraje rovněž relativní výše cen těchto energií, která je ovlivněna podmínkami místního trhu a jeho regulace.

Podíl cen energií ve vahách HICP (‰)

Srovnání s cizinou

Pro mezinárodní srovnání se využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který odhaduje a publikuje Eurostat. Jak již vyplývá z názvu, tento index je plně harmonizovaný a lze jej srovnávat mezi státy. Metodika pro oba indexy má stejná východiska, ovšem v některých aspektech se metodiky liší, a proto ani výsledky nejsou stejné. Spotřební koš pro HICP reflektuje i výdaje cizinců, zatímco ISC je založen na struktuře výdajů rezidentů (občanů ČR). Váhy pro HICP jsou aktualizovány každoročně, tudíž index za rok 2021 vychází ze struktury výdajů domácností v roce 2020, která byla z důvodu pandemie netypická. Hlavní odlišností je ovšem nezahrnutí nákladů vlastnického bydlení (imputovaného nájemného) do HICP. Jelikož většina domácností v České republice bydlí ve vlastním bytě či domě, má vlastnické bydlení u nás relativně velkou váhu (12,2 %) ve spotřebním koši. Náklady vlastnického bydlení zahrnují zejména výdaje na rekonstrukce a modernizace domů a bytů a rovněž výdaje na pořízení nemovitostí pro vlastní bydlení. Náklady vlastnického bydlení v roce 2021 meziročně vzrostly o 7 %, což bylo více než většina ostatních položek spotřebního koše, a z tohoto důvodu byl index spotřebitelských cen (3,8 %) vyšší než harmonizovaný index (3,3 %). Nezahrnutí nákladů na vlastnické bydlení do HICP je uživateli vnímáno jako zásadní nedostatek, a proto bude Eurostat od roku 2022 čtvrtletně publikovat kompozitní cenový index, který bude složen z HICP a indexu nákladů bydlení vlastníků (OOHPI).

Článek si budet moci také přečíst také chystaném březnovém čísla časopisu Statistika&My.