Zařízení sociálních služeb v Plzeňském kraji v roce 2020

Nejžádanějším druhem pobytových sociálních služeb se staly v Plzeňském kraji domovy pro seniory. Tento typ zařízení obsadil první pozici také v České republice, kde se stal nejvyhledávanější a zároveň nejnákladnější pobytovou sociální službou a současně zde bylo evidováno nejvíce neuspokojených žádostí. V našem kraji se staly v roce 2020 nejvíce „nedostatkovým“ zařízením domovy se zvláštním režimem.

Česká republika disponovala v roce 2020 celkem 83 884 lůžky v zařízeních sociálních služeb. Nejvyšší náklady byly vynaloženy na domovy pro seniory, které tvořily nejčastější druh pobytových sociálních služeb a svou kapacitou představovaly 43,5 % celkového lůžkového fondu. Přestože výdaje na domovy pro seniory se každoročně zvyšovaly, počty lůžek se příliš neměnily a v desetiletém horizontu zůstaly na relativně stabilní úrovni. V roce 2020 přesáhly výdaje na domovy pro seniory v ČR hodnotu 18,0 mld. Kč. Z 97,3 % se jednalo o neinvestiční výdaje. Z celkových výdajů vynaložených v roce 2020 na domovy pro seniory představovaly 43,5 % náklady na státní a krajská zařízení, dalších 37,5 % připadlo na obecní zařízení a zbylých 18,9 % na ostatní (nestátní) zařízení domovů pro seniory.

V České republice provozovalo k 31. 12. 2020 domovy pro seniory 524 zařízení sociálních služeb podle zřizovatele s kapacitou 36 465 lůžek. Jejich příjmy přesáhly hodnotu 18,2 mld. Kč, z nichž větší část (8,3 mld. Kč) tvořil příjem z dotací od státu a od zřizovatele a přes 7,5 mld. Kč činily příjmy od klientů z úhrad a ubytování, stravu a poskytnutou péči. K 31. 12. 2020 došlo k meziročnímu poklesu využití lůžkové kapacity o 8,3 procentních bodů na celkovou 87,8 % vytíženost. Bylo to poprvé od roku 1989, kdy využití domovů důchodců kleslo pod 90,0 %. Největší využití nabízených lůžek bylo registrováno k 31. 12. 2005 (98,2 %) a v letech 2006 a 2011 (97,1 %).

V mezikrajském porovnání provozoval k 31. 12. 2020 nejvíce domovů pro seniory Středočeský kraj (78 zařízení s 5 294 lůžky), následovaný Moravskoslezským krajem (71 zařízení s 4 629 lůžky). Plzeňský kraj se se svými 24 domovy pro seniory umístil na jedenáctém místě a s kapacitou 1 665 lůžek až na místě dvanáctém. Nejméně domovů pro seniory nabízel Karlovarský kraj, který zajišťoval svoji péči v 15 domovech s kapacitou 801 lůžek.

Služby domovů pro seniory užívalo v ČR k 31. 12. 2020 celkem 32 032 osob, z nichž největší část tvořili klienti Středočeského (4 564 osob) a Moravskoslezského (4 124 osob) kraje. Plzeňský kraj se s počtem 1 427 klientů umístil v celorepublikovém porovnání na dvanáctém místě. Přestože se v Plzeňském kraji nejvíce domovů pro seniory vyskytovalo v okrese Tachov (5 zařízení), co do počtu lůžek obsadil prvenství okres Domažlice s kapacitou 364 míst. Nejméně domovů pro seniory nabízel okres Plzeň-jih (2 zařízení se 165 lůžky) a nejméně lůžkové kapacity bylo evidováno v okrese Plzeň-sever (96 lůžek na 3 domovy pro seniory).

Druhou nejnákladnější službou v rámci ČR se staly domovy se zvláštním režimem, kde výdaje za rok 2020 činily téměř 11,7 mld. Kč. V domovech se zvláštním režimem byl ovšem evidován každoroční nárůst počtu zařízení i lůžek. V desetiletém horizontu docházelo každý rok k nárůstu domovů, k 31. 12. 2020 to bylo navýšení o 2,1 násobek počtu zařízení od roku 2010. Lůžková kapacita se v ČR za deset let navýšila o 13 370 lůžek na celkových 22 192 lůžek. K 31. 12. 2020 bylo evidováno 18 877 uživatelů této služby. Stejně jako u domovů pro seniory, i zde došlo v roce 2020 k celorepublikovému meziročnímu poklesu využití lůžkové kapacity, a to o 9,8 % na celkovou 85,1 % vytíženost. Tento údaj, sledovaný od roku 2009, klesl pod 90,0 % poprvé právě v roce 2020. Největší využití nabízených lůžek bylo registrováno v roce 2011 (96,8 %), druhé největší využití kapacity bylo v roce předchozím (2010, 96,6 %).

Plzeňský kraj poskytoval tuto službu 1 290 klientům a nabízel celkem 1 473 lůžek v 18 zařízeních. V regionu došlo v desetiletém vývoji k nárůstu lůžkové kapacity, a to o 959 lůžek, přitom bylo zřízeno 12 nových domovů se zvláštním režimem. Největší počet zařízení tohoto druhu nabízel okres Plzeň-město (5 domovů) a Plzeň-sever (4 domovy). Kapacitu měl ovšem největší okres Plzeň-město (550 lůžek) a Plzeň-jih s 260 lůžky. Nejnižší kapacitu tohoto typu zařízení nabízel okres Tachov se 45 lůžky.

Dalším nejvyužívanějším a nejnákladnějším zařízením v oblasti sociálních služeb byly v České republice domovy pro osoby se zdravotním postižením, kterých využilo k 31. 12. 2020 celkem 11 042 klientů a bylo na ně vynaloženo přes 7,7 mld. Kč. Služby pro osoby se zdravotním postižením nabízelo 208 zařízení s kapacitou 11 763 lůžek. Přestože i zde došlo k meziročnímu poklesu nabízené kapacity lůžek o 2,9 procentních bodů, využití těchto zařízení dosáhlo 93,9 %. Od roku 2009, kdy je tento údaj sledován, docházelo každý rok téměř k maximálnímu pokrytí kapacity nabízených lůžek a bylo evidováno využití těchto služeb v rozmezí mezi 96,1 % až 97,4 %.

Nejvíce klientů zaznamenal Středočeský kraj (1 472 uživatelů) a Ústecký kraj (1 283 uživatelů). Dalšími regiony, které překročily hranici tisíce osob se zdravotním postižením využívajících zařízení, byly Moravskoslezský (1 169 klientů) a Jihomoravský kraj (1 052 klientů).

V Plzeňském kraji provozovalo k 31. 12. 2020 činnost celkem 12 domovů pro osoby se zdravotním postižením s kapacitou 1 064 lůžek. Služeb využilo 981 klientů. Nejvíce domovů se nacházelo v okrese Plzeň-jih a Plzeň-sever. Každý z těchto okresů disponoval 3 zařízeními, jejichž kapacita nabízela celkem 561 lůžek. Okres Rokycany měl 2 domovy pro osoby se zdravotním postižením s kapacitou 211 lůžek a okres Klatovy 2 zařízení se 183 lůžky. Okres Domažlice tento typ sociální služby nenabízel.

Mezi další nejvíce využívaná a nákladná pobytová zařízení sociálních služeb můžeme zařadit azylové domy a chráněné bydlení. Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Celkové výdaje na tyto služby činily přes 1,2 mld. Kč a k 31. 12. 2020 evidovala Česká republika 5 069 klientů. Meziročně došlo ke snížení uživatelů této služby o 499 osob. Počet zařízení (214) a počet nabízených lůžek (7 256) zůstal v desetiletém horizontu v rámci ČR téměř neměnný. Plzeňský kraj nabízel 8 azylových domů ve 4 těchto okresech, Plzeň-město (3 domy), Domažlice a Klatovy (po 2 domech) a Rokycany (1 dům) s celkovým počtem 225 lůžek (z toho 108 lůžek nabízel okres Plzeň-město). K 31. 12. 2020 bylo v Plzeňském kraji obsazeno 171 míst. Nejvíce uživatelů azylových domů bylo evidováno v Moravskoslezském kraji (936 osob) a v Hl. městě Praze (663 osob). Azylové domy v roce 2020 využily 69,9 % své kapacity.

V celé České republice využilo službu chráněného bydlení 3 925 klientů v 220 zařízeních s celkovou kapacitou 4 252 lůžek. Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Nejvíce uživatelů bylo evidováno také v Moravskoslezském kraji (508 osob). Dalším krajem byl Ústecký kraj s 497 klienty.

Ještě více klientů než v azylových domech zaznamenal Plzeňský kraj v chráněném bydlení. V roce 2020 byla tato služba poskytnuta 299 osobám celkem v 6 zařízeních s celkovou kapacitou 388 lůžek. Většina se nacházela v okrese Plzeň-město (3 chráněná bydlení s kapacitou 266 lůžek), dalších 122 lůžek nabízely okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever.

V České republice se nachází celkem 3 466 zařízení sociálních služeb. Mezi další kromě výše zmiňovaných, které disponují lůžkovou kapacitou, se řadí centra sociálně rehabilitačních služeb (294 zařízení s 286 lůžky), týdenní stacionáře (46 zařízení se 772 lůžky), služby následné péče (46 zařízení s 314 lůžky), zařízení pro krizovou pomoc (42 zařízení s 45 lůžky), domy na půl cesty (27 zařízení s 284 lůžky) a terapeutické komunity (15 zařízení s 255 lůžky).

Mezi zařízení, která nabízela v roce 2020 největší počet služeb bez lůžkové kapacity, patřily sociální poradny (515 služeb), denní stacionáře (262 služeb), nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (242 služeb) a sociálně terapeutické dílny (156 služeb).

Neuspokojené žádosti

Největší počet neuspokojených žádostí v zařízeních sociálních služeb v našem regionu byl v roce 2020 evidován o umístění v domovech se zvláštním režimem. Zde neuspělo 1 846 žadatelů. Dalších 1 747 žadatelů neuspělo se svojí žádostí o umístění v domově pro seniory, 220 neuspokojených žádostí bylo evidováno v případě domovů pro osoby se zdravotním postižením a 138 žádostí neuspělo se zařazením do sociální poradny. Oproti roku 2019 se snížil počet neuspokojených žádostí u vybraných údajů v našem regionu o 185 případů.

V ČR bylo k 31. 12. 2020 evidováno celkem 99 301 neuspokojených žadatelů o poskytnutí služby sociálního zařízení. Mezi kraji obsadil neoblíbené prvenství Středočeský kraj s 11 746 neuspokojenými žádostmi, na 2. místě byl kraj Moravskoslezský s 11 696 neuspokojenými žádostmi. Kraj Hl. město Praha s 11 097 neuspokojenými žádostmi obsadil třetí příčku a Jihomoravský kraj evidoval 10 530 neuspokojených klientů. Plzeňský kraj v tomto mezikrajském srovnání obsadil až 11. příčku. Celkově nejmenší počet neuspokojených žádostí o zařazení do zařízení sociálních služeb byl zaznamenán v Karlovarském kraji (1 505 žádostí). Počet žádostí však nemusí odpovídat skutečnému počtu žadatelů, neboť jedna osoba může podat více žádostí najednou.

Rozložení neuspokojených žádostí podle typu zařízení sociální služby bylo v jednotlivých krajích rozdílné. Nejvíce neuspokojených žádostí o umístění v domovech pro seniory evidoval Středočeský kraj, kde nevyhověli 8 406 žadatelům. U domovů se zvláštním režimem bylo nejvíce neuspokojených žádostí zaznamenáno v Jihomoravském kraji (celkem 3 890 neúspěšných žadatelů). Ústecký kraj vykázal největší počet neuspokojených žádostí o umístění v azylových domech (1 808 žádostí). O zařazení do sociální poradny žádalo neúspěšně 844 klientů v Jihomoravském kraji. V Moravskoslezském kraji byl největší nedostatek chráněného bydlení (506 žádostí) a míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením (446 žádostí).

Kontakt:

Mgr. Petra Fujová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 121
E-mail: petra.fujova@czso.cz