MF ČR (Ministerstvo financí ČR)
Zákony a právo  |  04.03.2022 16:06:00

Návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o elektronické evidenci tržeb - konec EET

Vládní n á v r h

ZÁKON

ze dne ... 2022,

kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST první

Zrušení zákona o evidenci tržeb a souvisejících právních předpisů

Čl. I

Zrušují se:

1.       Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb.

2.       Část dvě stě třicátá devátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, včetně nadpisu.

3.       Část první zákona č. 256/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, včetně nadpisu.

4.       Zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

5.       Zákon č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

6.       Zákon č. 449/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, ve znění pozdějších předpisů.

7.       Vyhláška č. 269/2016 Sb., o způsobu tvorby podpisového kódu poplatníka a bezpečnostního kódu poplatníka.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1.       Povolení pro evidování tržeb ve zjednodušeném režimu nebo ve zvláštním režimu podle zákona č. 112/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právní účinky. Řízení o žádosti o vydání rozhodnutí o povolení pro evidování tržeb ve zjednodušeném režimu nebo ve zvláštním režimu zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje.

2.       Platí, že bloky účtenek, které nebyly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydány, nebo byly poplatníkem vráceny, jsou trvale nepotřebné hmotné věci. Tyto bloky účtenek lze převést bezúplatně nebo úplatně jiné organizační složce státu nebo právnické nebo fyzické osobě. Na tyto bloky účtenek se neuplatní ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, upravující rozhodování o trvalé nepotřebnosti hmotné věci a nakládání s ní.

3.       Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemá poplatník povinnost vrátit blok účtenek vydaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4.       Opatření k vynucení nápravy podle zákona č. 112/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno, pozbývá dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právní účinky.

5.       Rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby podle zákona č. 112/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právní účinky. Řízení o žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby zahájené přede dnem účinnosti tohoto zákona, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. III

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č.128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. …/2022 Sb., se mění takto:

1.           V § 4 odst. 1 písm. f) se bod 4 zrušuje.

2.           V § 10 odst. 1 písm. ch) se slova „z účtenkové loterie,“ zrušují.

3.           V § 19 odst. 1 písmeno o) zní:

„o) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zákona upravujícího léčiva,“.

4.           V § 19 odst. 1 se písmeno zm) včetně poznámky pod čarou č. 112 zrušuje.

Dosavadní písmeno zn) se označuje jako písmeno zm).

5.           V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 8 se slova „z účtenkové loterie,“ zrušují.

6.           V § 35ba odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.

7.           § 35bc se včetně nadpisu zrušuje.

8.           V § 36 odst. 2 písm. i) se slova „z příjmu v podobě ceny z účtenkové loterie,“ zrušují.

Čl. IV

Přechodné ustanovení

Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST třetí

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. V

V položce 1 bodě 1 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. …/2022 Sb., se písmeno o) zrušuje.

ČÁST čtvrtá

Změna zákona o Finanční správě České republiky

Čl. VI

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto:

1.           V § 18a odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

2.           V §18a odst. 1 písm. b) se slova „písmen a) a b)“ nahrazují slovy „písmene a)“.

Čl. VII

Přechodné ustanovení

Při zpracovávání a poskytování údajů získaných orgány Finanční správy České republiky od daňového subjektu při plnění jeho povinností při evidenci tržeb podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, popřípadě údajů získaných jiným způsobem, jsou-li potřebné pro analytické zpracování těchto údajů, v daňové analytické evidenci se použijí ustanovení zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o Celní správě České republiky

Čl. VIII

V § 38 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 80/2019 Sb., se slova „a zákona upravujícího evidenci tržeb“ zrušují.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.


 

Důvodová zpráva

I.              Obecná část

1.    Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, (dále jen „zákon o evidenci tržeb“) vstoupil v platnost dne 13. dubna 2016. K provedení § 19 odst. 3 zákona o evidenci tržeb vydalo Ministerstvo financí vyhlášku č. 269/2016 Sb., o způsobu tvorby podpisového kódu poplatníka a bezpečnostního kódu poplatníka. Náběh povinnosti evidovat tržby byl však rozdělen do 4 fází vymezených podle činností, ze kterých tržby pochází. První fáze, která započala dne 1. prosince 2016, se týkala pouze tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb. Druhá fáze započala dne 1. března 2017 a zahrnovala tržby z velkoobchodu a maloobchodu.

Začátek třetí fáze byl podle původního znění zákona o evidenci tržeb plánován na 1. březen 2018 a začátek čtvrté fáze na 1. červen 2018, tyto dvě fáze však byly fakticky zrušeny nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16 vyhlášeným ve Sbírce zákonů pod č. 8/2018 Sb. Tento nález totiž s účinností ode dne 1. března 2018 provedl takový zásah do zákonaevidenci tržeb, že stanovil výjimku pro tržby spadající původně do třetí a čtvrté fáze bez časového omezení s tím, že jejich znovuzavedení a určení okamžiku vzniku evidenční povinnosti vůči těmto tržbám musí předcházet analýza, jejímž obsahem bude posouzení nezbytnosti regulace vůči dotčeným skupinám osob s určitými specifiky nebo dotčeným skupinám osob s malým rozsahem jejich podnikatelské činnosti.

Na tento nález Ústavního soudu zareagoval zákonodárce zákonem č. 256/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela zrušila ustanovení zákona o evidenci tržeb stanovující náběh povinnosti evidovat tržby ve 4 fázích a měla tedy nastat obecná povinnost evidovat všechny tržby, které naplní definici evidované tržby (viz níže). Novela vstoupila v platnost dne 9. října 2019 a povinnost evidovat všechny evidované tržby měla nabýt účinnosti dne 1. května 2020.

V reakci na pandemii onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem SARS-CoV-2 však došlo s účinností od 27. března 2020 k dočasnému zrušení povinnosti evidovat tržby zákonem č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, a to bez ohledu na to, z jaké činnosti tržby plynou (fakticky tedy došlo k přerušení povinnosti pro tržby z první a druhé fáze a odsunu začátku povinnosti evidovat tržby patřící původně do třetí a čtvrté fáze).

Povinnost evidovat tržby tak byla nejdříve přerušena po dobu nouzového stavu vyhlášeného dne 12. března 2020 a následujících 3 měsíců. Následně byl však zákon č. 137/2020 Sb. dvakrát novelizován, a to zákonem č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, který nabyl účinnosti dne 3. června 2020 a prodloužil přerušení povinnosti evidovat tržby do dne 31. prosince 2020, a následně zákonem č. 449/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 3. listopadu 2020 a prodloužil přerušení povinnosti evidovat tržby do dne 31. prosince 2022.

Podle platného právního stavu tedy vznikne od 1. ledna 2023 povinnost evidovat tržby všem poplatníkům bez ohledu na druh jejich činností. Část z poplatníků tedy toliko obnoví evidování tržeb, které již praktikovala před pandemií (resp. část z nich nikdy nepřestala praktikovat), druhá část bude muset evidenci tržeb nově zavést, tedy také nést iniciační náklady s tím spojené.

V reakci na uvedený nález Ústavního soudu však došlo zákonem č. 256/2019 Sb. i k některým změnám v systému evidence tržeb. Nejvýznamnější z nich je skutečnost, že povinnosti evidence již nebudou podléhat platby kartou, a to z důvodu, že tyto platby jsou snadno dohledatelné, a proto není třeba je zaznamenávat v systému evidence tržeb. Druhou novinkou je zavedení tzv. zvláštního režimu, který neprobíhá online, ale „na papíře“. Vybraní poplatníci s nízkým objemem tržeb, kteří zažádají o povolení k evidování tržeb v tomto režimu, od správce daně obdrží blok účtenek, které budou „ručně“ vyplňovat a vydávat zákazníkům, a jednou za čtvrtletí budou správci daně podávat oznámení o evidovaných tržbách. Vzhledem k výše uvedenému přerušení evidence tržeb tento režim ještě nezačal být využíván, ale někteří poplatníci již obdrželi povolení k jeho využívání, takže od 1. ledna 2023 jej mohou začít využívat.

Institut evidence tržeb se promítá i do jiných právních předpisů. V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o daních z příjmů“) je upraven režim zdanění cen z účtenkové loterie, do které se mohli poplatníci přihlašovat s účtenkami vydanými poplatníky, kteří evidovali tržby. Tyto ceny byly osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob i od daně z příjmů právnických osob, pokud jejich výše nepřesáhla 1 mil. (což v praxi znamenalo osvobození všech cen z účtenkové loterie, protože ceny ve vyšší hodnotě neexistovaly). Dále byla v zákoně o daních z příjmů zavedena sleva na evidenci tržeb, kterou mohli uplatňovat poplatníci daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období, ve kterém poprvé zaevidovali tržbu, kterou podle zákona o evidenci tržeb měli povinnost evidovat. Sleva činí 5 000 , nejvýše však částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. V zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o správních poplatcích“) byl zaveden poplatek za podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržeb, které bylo zavedeno zákonem o evidenci tržeb. V zákoně č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, bylo zavedeno oprávnění celníka při výkonu působnosti podle zákona o evidenci tržeb používat krycí doklady.

2.    Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy

Cílem nové právní úpravy je zrušení povinností obsažených v zákoně o evidenci tržeb jako celku a tím i zrušení celé této veřejnoprávní regulace. Zrušením povinnosti evidovat tržby budou podnikatelé zproštěni administrativní a finanční zátěže, kterou pro ně evidence tržeb znamená. Tento závazek vyplývá z programového prohlášení vlády.

Primárním úkolem evidence tržeb po zásahu Ústavního soudu bylo zaznamenávání údajů o hotovostních tržbách v okamžiku, kdy daná tržba vznikne. V souvislosti s pandemií covid-19 došlo v podnikatelském segmentu k významným změnám, především prudkému nárůstu bezhotovostních plateb – pro rok 2017 se počítalo s 20% podílem bezhotovostních plateb, pro rok 2025 se odhaduje až 80 %. Pro rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 %.

Tento nárůst je právě na úkor hotovostních tržeb, čímž výrazně oslabuje význam evidence tržeb, neboť snižuje množství transakcí, na které evidence tržeb v současné podobě cílí. Digitální formy obchodu již nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti vzhledem k tomu, že za digitální transakcí zůstává stopa, která většinu poplatníků vede k tomu, že danou transakci promítnou do tvrzení svých daňových povinností.

Lze předpokládat, že výrazné strukturální změny, především v oblasti digitalizace odvětví obchoduslužeb, růst elektronických plateb, jakož i růst počtu osob, které jsou schopny a ochotny tyto platby využívat, a využívání elektronických platforem, jsou trvalého rázu a proces přechodu směrem k většímu využívání elektronických plateb bude pokračovat.

Dalším výrazným vlivem, který výrazně mění stávající prostředí, jsou změny v nastavení daňových zákonů:

-          zavedení institutu paušální daně, tj. pevně stanovené daně bez ohledu na výše příjmů poplatníka. Význam evidence tržeb u poplatníků, které tento institut využívají, se pak projevuje v zásadě jen marginálně (ověření splnění limitu 1 mil. ),

-          zvýšení základní slevy na dani na poplatníka (což marginalizuje efekt evidence tržeb u menších poplatníků) a zrušení tzv. superhrubé mzdy (část efektu evidence tržeb spočívala v redukci vyplácení mezd „na černo“, obecně snížení daně z příjmů zaměstnanců taktéž bude snižovat význam efektu evidence tržeb),

-          avizované zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství u daně z přidané hodnoty na úroveň 2 mil. (snížení motivace nevykazovat tržby, snížení fiskálního efektu, ztransparentnění tržeb) a limitu pro vstup do paušálního režimu.

Z výše uvedeného vyplývá, že efekt evidence tržeb v současných podmínkách je v porovnání s obdobím, kdy byla evidence tržeb zavedena, by byl v budoucnu výrazně nižší a není dostačující pro znovuzavedení evidence tržeb

Zrušení zákona o evidenci tržeb bude mít za následek, že orgány Finanční správy České republiky a orgány Celní správy České republiky zastaví řízení o přestupcích podle zákona o evidenci tržeb podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, protože skutek již nebude přestupkem.

V souvislosti se zrušením zákona o evidenci tržeb je třeba zrušit i navazující ustanovení ostatních právních předpisů popsaná v předchozí kapitole, protože by se zrušením evidence tržeb stala obsolentními.

3.    Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaný zákon ruší zákon o evidenci tržeb, vyhlášku k němu vydanou a zákon o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu a v dalších zákonech provádí pouze změny nezbytné z důvodu zrušení institutu evidence tržeb. Dochází tedy ke zrušení povinností adresátů práva, které byly stanoveny v zákoně o evidenci tržeb a v souvisejících uvedených právních předpisech, a nikoli k zavedení povinností nových. Navrhovaný zákon tedy nezasahuje do žádného ze základních práv stanovených zákonem č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů.

4.    Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii 

Návrh je plně slučitelný s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

S poukazem na sekundární právo Evropské unie lze konstatovat, že také v tomto ohledu předkládaná právní úprava respektuje závazky, které pro Českou republiku v této oblasti z členství v Evropské unii vyplývají. Evidence tržeb není právem Evropské unie nijak upravena a členské státy tedy nemají povinnost ji provádět.

5.    Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu České republiky podle čl. 10 Ústavy (vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána), mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Vztah mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy vůči vnitrostátním právním předpisům je vymezen též v článku 10 Ústavy, kde je princip aplikační přednosti těchto mezinárodních smluv výslovně stanoven. Stanoví-li tedy mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s mezinárodní smlouvou musí být respektována právě mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy. Navrhovaný zákon upravuje pouze zrušení evidence tržeb a návazné nezbytné změny v dalších právních předpisech, tedy pouze ruší některé povinnosti adresátů práva, aniž by nové zaváděl. V důsledku toho není v rozporu s ustanoveními mezinárodních smluv upravujícími oblast daní ani s jejich ustanoveními upravujícími základní lidská práva a svobody.

6.    Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Zrušení evidence tržeb nepředstavuje pro státní rozpočet a veřejné rozpočty dodatečný výdaj. Předpokládá se nevýznamně nižší inkaso daní na straně veřejných rozpočtů. Předpokládají se nižší výdaje na straně veřejných rozpočtů.

Od roku 2016, kdy byl přijat zákon o evidenci tržeb, došlo k významným společenským a ekonomickým změnám. Především došlo k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb – např. v roce 2017 byl Komerční bankou odhadován podíl hotovostních plateb ve výši 80 %[1], tj. podíl bezhotovostních plateb tak byl ve výši 20 %. Dle průzkumu společnosti Mastercard byl pro rok 2021 odhadován podíl plateb realizovaných platební kartou na 60 %, pro rok 2025 společnost PwC odhaduje další nárůst počtu bezhotovostních transakcí o více než 80 % oproti dnešnímu stavu[2]. Ačkoliv k urychlení tohoto procesu přispěla pandemie covid-19, jedná se o dlouhodobý trend, který zůstane zachován i po odeznění důsledků pandemie. Tyto změny se tedy projevily především významným snížením podílu plateb bez digitální stopy, čímž došlo k významnému oslabení negativních jevů, na které evidence tržeb primárně cílila ‑ navýšením objemu bezhotovostních (elektronických) transakcí se omezil objem tržeb, u kterých lze potenciálně hovořit o „optimalizaci“, jakož i tržeb, o kterých správce daně nemá dostatečné povědomí, resp. nemůže je zjistit ani při využití příslušných institutů daňového řádu. V daňové oblasti došlo k zavedení institutu paušálního režimu, do kterého je zapojeno více než 80 tisíc poplatníků, jejichž daň tedy není v principu odvislá od přesného vyčíslení příjmů, čímž došlo ke snížení počtu subjektů, na které by mohla mít evidence tržeb fiskální dopad.

Dále došlo k výraznému snížení daňového zatížení u zaměstnanců (zrušení tzv. superhrubé mzdy, zvýšení základní slevy na poplatníka) a většiny osob samostatně výdělečně činných (zvýšení slevy na poplatníka), tyto změny se projeví snížením motivace k daňové optimalizaci. 

Zejména výše uvedené faktory vedly k tomu, že se při vyhodnocení prvních dvou fází ukázalo, že původně odhadovaný dopad na příjmových daních nebyl zcela naplněn, resp. byl naplněn jen částečně. Odhadované ponížení inkasa po zrušení evidence tržeb ve výši 4,2 mld. (z toho 2,8 mld. státní rozpočet, 1,3 mld. místní rozpočty a 0,1 mld. rozpočty zdravotních pojišťoven) pak není faktickým snížením, nýbrž odhadem navýšení inkasa, ke kterému by mohlo dojít v roce 2023 v případě, že by byla povinnost evidovat tržby znovu obnovena. Toto hypoteticky nižší inkaso se bude v čase snižovat, a to zejména v důsledku růstu využívání bezhotovostních plateb a postupné marginalizace hotovostních transakcí.

                                                               snížení inkasa 
daň z příjmů fyzických osob -0,4 mld.
daň z příjmů právnických osob -0,9 mld.
daň z přidané hodnoty -2,3 mld.
pojistné -0,6 mld.
celkem -4,2 mld.

zdroj: Ministerstvo financí

Ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob lze konstatovat, že v průběhu účinnosti zákona došlo k významným změnám na trhu práce a nepředpokládá se, že dojde k plošnému návratu praxe „vyplácení mezd na černo“ (mj. z důvodu navýšení bezhotovostních tržeb, které nesou digitální stopu).

V posledních letech platila daň pouze cca čtvrtina osob samostatně výdělečně činných, ani po zavedení evidence tržeb nedošlo k výraznému zvýšení podílu osob samostatně výdělečně činných s daňovou povinností. Ačkoliv se od zavedení evidence tržeb zvýšila částka zatajených tržeb v dotčených sektorech, je nutno vzít v úvahu zkušenosti z již spuštěných fází evidence tržeb, změny ve zdaňování fyzických osob a změny podmínek na trhu (viz výše). Z dostupných údajů z přiznání k dani z příjmů fyzických osob vyplývá, že kladnou daňovou povinnost za zdaňovací období 2019 mělo jen cca 30 % poplatníků spadajících do dotčených sektorů. Tento podíl bude v dalších letech ještě nižší v důsledku zvýšení slevy na poplatníka a i s ohledem na dopady pandemie covid-19.

Na straně veřejných rozpočtů dojde ke snížení výdajů ukončením výdajů na provoz, udržování a zajišťování systému evidence tržeb a kontrolu plnění povinností evidence tržeb. Náklady na vybudování systému mají povahu již vynaložených a nevratných položek, tj. do výpočtu šetřených výdajů již nevstupují. Část HW vybavení bude využita v jiných oblastech, část bude i s ohledem na životnost odepsána. Náklady na zajištění technických aspektů se pohybují v rozsahu 80 – 100 mil. ročně, mzdové náklady finanční správy cca 306 mil. ročně, ostatní náklady (kontrolní činnost) cca 4 mil. ročně. Celkem tedy přibližně 410 mil. [3] ročně za finanční správu. Za celní správu činí celkové náklady na evidenci tržeb cca 53 mil. ročně (mzdové náklady, náklady na kontrolu plnění povinností evidence tržeb). Celkové snížení výdajů po ukončení provozu evidence tržeb činí cca 463 mil. ročně.

Zrušení agendy evidence tržeb jako celku bude mít adekvátní dopad do snížení počtu funkčních míst. Již od 1. července 2022 dojde ve finanční správě ke snížení počtu funkčních míst o 100 primárně z agendy evidence tržeb. Konkrétní podoba dalšího průběhu rušení funkčních míst bude součástí plánovaného státního rozpočtu na rok 2023.

Na straně podnikatelů dojde k poklesu administrativní zátěže, jakož i nákladů spojených s plněním povinnosti evidovat tržby (náklady na pokladní zařízení a jeho aktualizaci, náklady na internetové připojení). Např. při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši cca 3 tis. Kč by se napříč podnikatelským segmentem mohlo jednat o cca 1,5 mld. ročně.

V kontextu potenciálního snížení inkasa je rovněž podstatná trajektorie částek inkasa a nákladů podnikatelů, kdy náklady podnikatelů budou postupem času spíše stoupat (jejich podstatnou část tvoří výdaje na práci jak osob samostatně výdělečně činných, tak i zaměstnanců veřejného sektoru) a naopak inkaso bude reálně stále klesat (zejména díky postupnému vytěsňování hotovostních transakcí).

V souvislosti se zrušením povinnosti evidovat tržby nejsou indikovány přímé náklady podnikatelů. Teoreticky by se mohlo jednat o náklad na aktualizaci pokladního zařízení, aby již nadále nečinilo pokusy o připojení a odeslání datových zpráv do systému evidence tržeb. V souladu s § 97 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „daňový řád“) upravujícího tzv. záznamní povinnost bude poplatník povinen zaznamenávat údaje o svých hotovostních tržbách (tuto povinnost nahrazovala evidence tržeb, tj. u evidujícího poplatníka nebyla záznamní povinnost podle daňového řádu aktivní), nicméně toto lze realizovat jakoukoliv formou, většina podnikatelů tuto povinnost plní prostřednictvím běžného udržování si přehledu o své obchodní činnosti.

7.    Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaný zákon nebude mít žádné negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů, naopak vzhledem k tomu, že je rušen institut evidence tržeb, je rušena povinnost poplatníků zasílat správci daně údaje o evidovaných tržbách spolu s daňovým identifikačním číslem, podle kterého lze určit subjekt evidence tržeb.

8.    Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení

Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky, protože ruší institut evidence tržeb, tedy omezuje působnost správce daně a nijak ji nerozšiřuje.

9.    Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu ve smyslu usnesení vlády č. 343/D z roku 2015.

10.         Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena ve vazbě k zásadám digitálně přívětivé legislativy. S ohledem na charakter právní úpravy, která směřuje ke zrušení zákona o evidenci tržeb a neovlivňuje digitální přívětivost, nelze tyto zásady z jejich podstaty aplikovat.

Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, žádná služba není budována.

Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena. Povinnost evidovat údaje o tržbách, resp. celá agenda evidence tržeb, se zrušuje.

Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, žádná služba není budována.

Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, žádná služba není budována.

Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.

Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, žádná služba není budována.

Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je zhodnocen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již uvedeno, navrhovaný zákon nebude mít žádné negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů, naopak vzhledem k tomu, že je rušen institut evidence tržeb, je rušena povinnost poplatníků zasílat správci daně údaje o evidovaných tržbách spolu s daňovým identifikačním číslem, podle kterého lze určit subjekt evidence tržeb.

Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, žádná služba není budována.

Technologická neutralita

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, systém evidence tržeb bude zrušen.

Uživatelská přívětivost

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, systém evidence tržeb bude zrušen včetně funkcionalit umožňujících přístup poplatníků do systému (k datům).


II.          Zvláštní část

K části první

K čl. I

Zrušuje se jak samotný zákon o evidenci tržeb, tak prováděcí vyhláška k němu. V souladu s legislativními zvyklostmi se také zrušují novely těchto právních předpisů. Dále se zrušuje také zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, který se v důsledku zrušení zákona o evidenci tržeb a toho, že stanovil pozastavení povinnosti evidovat tržby pouze do 31. prosince 2022, stane obsolentním.

K čl. II

K bodu 1   

Tímto přechodným ustanovením se zajišťuje, aby všechna povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu podle § 11 zákona o evidenci tržeb a povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu § 11a zákona o evidenci tržeb vydaná přede dnem účinnosti tohoto zákona (tj. před zrušením zákona o evidenci tržeb) pozbyla právní účinky, a to ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ve větě druhé se stanoví, že se ze zákona zastavují všechna řízení o vydání těchto povolení, která dosud nebyla pravomocně skončena. Správce daně tak nemusí vydávat individuální rozhodnutí o zastavení každého probíhajícího řízení, jak by tomu bylo podle obecné právní úpravy v § 106 daňového řádu.

K bodu 2   

Navrhuje se přechodné ustanovení obsahující speciální pravidlo vůči zákonu č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku České republiky“), a to především vůči jeho ustanovením zejména § 14 odst. 7, § 19b, § 19c , § 21 a §22. Navrhované ustanovení v souvislosti se zrušením zákona o evidenci tržeb konstatuje trvalou nepotřebnost bloků účtenek bez nutnosti rozhodnout o této nepotřebnosti podle § 14 odst. 7 zákona o majetku České republiky – na straně státu neexistuje veřejný zájem ani jiný důvod, proč by měly setrvat v jeho vlastnictví. Podle tohoto přechodného ustanovení lze nakládat s bloky účtenek několika způsoby. Buď budou bezúplatně převedeny jiné organizační složce státu, příp. státní organizaci nebo právnické nebo fyzické osobě, nebo budou některé z těchto entit převedeny úplatně. Všechny možnosti, jak s bloky účtenek nakládat, jsou podle přechodného ustanovení rovnocenné.

Bloky účtenek okamžikem zrušení zákona o evidenci tržeb přestávají být pro stát využitelné, nelze si představit žádnou možnost, jak by mohly být využity pro jiný účel. Z pohledu péče řádného hospodáře je nezbytné rozhodnout bezprostředně po zrušení zákona o evidenci tržeb o jejich osudu tak, aby byly eliminovány náklady na straně státu, které jsou spojené s jejich správou a uskladněním.

Jako optimální se jeví úplatný či bezúplatný převod, na jehož základě budou bloky předány subjektu, který je bude následně distribuovat mezi poplatníky, kteří je využijí pro účely splnění jiné veřejnoprávní povinnosti – např. za účelem vystavení dokladu dle jiného právního předpisu (např. dle zákona o ochraně spotřebitele).

Využití bloků účtenek jiným způsobem nezakládá riziko jejich zneužití. Zákon o evidenci tržeb bude zrušen jako celek a požadavek na vystavení účtenky ve zvláštním režimu nebude nikdy realizován. Případné předání do sféry fyzické či právnické osoby také nezakládá riziko zneužití – naopak je zde veřejný zájem na jejich využití pro účely splnění jiné veřejnoprávní povinnosti, viz výše.

K bodu 3   

Podle tohoto přechodného ustanovení poplatník nemá povinnost vrátit bloky účtenek, které mu již správce daně předal podle § 15a zákona o evidenci tržeb.

K bodu 4   

Stanoví se, že spolu se zrušením zákona o evidenci tržeb pozbývají právních účinků všechna opatření k vynucení nápravy, která byla uložena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebyla do uvedeného dne zrušena.

K bodu 5   

Vzhledem k tomu, že spolu se zrušením zákona o evidenci tržeb již nebude potřebné závazné posouzení o určení evidované tržby, se stanoví, že všechna již vydaná rozhodnutí o závazném posouzení dnem nabytí účinnosti tohoto zrušujícího zákona pozbývají právní účinky a řízení o žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, která nebyla do přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skončena, se uvedeným dnem zastavují. Obdobně jako v bodě 1 tedy jde o zastavení ze zákona, kdy správce daně nebude muset vydávat rozhodnutí.

K části druhé

K čl. III

K bodu 1 (§ 4 odst. 1 písm. f))

Navrhuje se v důsledku zrušení zákona o evidenci tržeb zrušit také související osvobození cen z účtenkové loterie od daně z příjmů fyzických osob.

K bodu 2 (§ 10 odst. 1 písm. ch))

Navrhuje se v důsledku zrušení zákona o evidenci tržeb zrušit také související daňový režim cen z účtenkové loterie.

K bodu 3 (§ 19 odst. 1 písm. o))

Navrhuje se v důsledku zrušení zákona o evidenci tržeb zrušit také související osvobození cen z účtenkové loterie od daně z příjmů právnických osob. Aby se zabránilo přeznačení všech následujících písmen v § 19 odst. 1, přesouvá se do písmena o) text dosavadního písmene zm) a to se zrušuje, viz následující novelizační bod.

K bodu 4 (§ 19 odst. 1 písm. zm))

Zrušuje se písmeno zm) v § 19 odst. 1 v souvislosti s přesunutím jeho obsahu do písmene o), viz předchozí novelizační bod.

K bodu 5 (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 8)

Navrhuje se v důsledku zrušení zákona o evidenci tržeb zrušit také související daňový režim cen z účtenkové loterie.

K bodu 6 (§ 35ba odst. 1 písm. h))

Navrhuje se v důsledku zrušení zákona o evidenci tržeb zrušit také související slevu na dani z příjmů týkající se evidence tržeb.

K bodu 7 (§ 35bc)

Navrhuje se v důsledku zrušení zákona o evidenci tržeb zrušit celé ustanovení § 35bc zákonadaních z příjmů, které doposud vymezovalo slevu na evidenci tržeb.

K bodu 8 (§ 36 odst. 2 písm. i))

Navrhuje se v důsledku zrušení zákona o evidenci tržeb zrušit také související režim cen z účtenkové loterie.

K čl. IV

Toto přechodné ustanovení stanovuje, že pro uplatnění daně, jakož i práv a povinností vyplývajících ze zákona za zdaňovací období započatá před účinností tohoto zákona, se použijí právní předpisy platné do dne předcházejícího účinnosti tohoto zákona (dosavadní právní předpisy).

K části třetí

K čl. V

V návaznosti na zrušení zákona o evidenci tržeb je třeba z přílohy zákona o správních poplatcích odstranit sazbu za podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby, neboť toto rozhodnutí již nebude vydáváno.

K části čtvrté

K čl. VI a VII

V návaznosti na zrušení zákona o evidenci tržeb se údaje získávané orgány Finanční správy České republiky od daňového subjektu při plnění jeho povinností podle tohoto zákona do budoucna vypouštějí z okruhu údajů, které jsou zpracovávány v daňové analytické evidenci jako prostředku zvýšené ochrany těchto citlivých dat. Prostřednictvím přechodného ustanovení nicméně zůstává zachována stávající úroveň ochrany pro dosud takto získané údaje, které budou v daňové analytické evidenci zpracovávány i nadále.

K části páté

K čl. VIII

V návaznosti na zrušení zákona o evidenci tržeb se zrušuje oprávnění celníka při výkonu působnosti podle tohoto zákona používat krycí doklady.

K části šesté

K čl. IX

V souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, se navrhuje účinnost k 1. lednu 2023, což je den, ke kterému by jinak došlo k obnovení povinnosti evidovat tržby všem poplatníkům bez ohledu na druh jejich činností, a také první den zdaňovacího období daně z příjmů fyzických osob. K tomuto dni tedy dojde ke zrušení zákona o evidenci tržeb, dalších právních předpisů i k účinnosti souvisejících změn.

V Praze dne 9. března 2022

 

 

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. v. r.

 

 

 

Ministr financí:

Ing. Zbyněk Stanjura v. r.



[1] Zdroj: Článek ČT 24 ze dne 5. května 2017: Podíl hotovostních plateb v česku bude zřejmě dále klesat, odhaduje Komerční banka (https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2109680-podil-hotovostnich-plateb-v-cesku-bude-zrejme-dale-klesat-odhaduje-komercni-banka).

[2] Zdroj: Článek Aktuálně.cz ze dne 2. prosince 2021: Uzákoňme právo na platbu kartou, volá šéf největší banky. Většina lidí by souhlasila (https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/pravo-na-bezhotovostni-platbu-u-obchodniku-centralni-banka-o/r~24a4bd2c52b711eca7d80cc47ab5f122/).

[3] Pro účely analýzy je počítáno s hodnotami pro rok 2019, neboť ještě nedošlo k omezení v důsledku pandemie covid-19

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





?

Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688