Sdílení dat v EU zcela ovlivní léčbu - Jakub Dvořáček

Jako červená nit se českým unijním předsednictvím potáhne příprava legislativy pro sdílení zdravotních dat. Nová směrnice bude významně překreslovat to, jak bude vypadat elektronizace zdravotnictví v Evropě. „Budoucí péče se bude velkou měrou vymýšlet na základě dat, což je budoucnost medicíny, která je nevyhnutelná,“ říká v rozhovoru pro LN zdravotnický „pan Evropa“, náměstek ministerstva zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Zdravotní témata mají dnes v EU doslova žně. Za Česko a jeho blížící se předsednictví v Radě EU jste takovým jejich garantem. Co je dnes hlavní evropskou zdravotnickou prioritou?
Témat je strašně moc. Na Evropskou unii je to nevídaná smršť zdravotnické legislativy – a to nám trochu nastavuje směr, kterým se budeme během našeho předsednictví pohybovat. Je jedinečnou příležitostí, že Česká republika bude předsedat Radě EU právě v době, kdy jsou otevřená zdravotní témata. Ono ale už to naše předsednictví vlastně částečně začalo: vzhledem k tomu, že se vždy předsedá v rámci tria, musíme být připraveni zastoupit kolegy, případně se podílet na tématech, která se řeší. To, co dnes dělá
momentálně předsednická Francie, je předobrazem toho, čemu se bude věnovat Česká republika. Samozřejmě ne bezvýhradně, budeme tam mít i nějaké svoje vstupy.

Co konkrétně nyní Francouzi v oblasti zdravotnictví „tlačí“?
Francie byla vždy zemí, která se zabývala oblastí vzácných onemocnění. Nejinak je tomu i nyní. Na konec února k tomu svolává konferenci, na které spolupracujeme. Co se týká nařízení, tak je to jedna z klíčových legislativ. Jako červená nit se vším táhne příprava směrnice pro sdílení zdravotních dat (EHDS – European Heath Data Space). Tato směrnice bude podle všeho významně překreslovat to, jak bude vypadat elektronizace zdravotnictví v Evropě jako celku.

A to už „spadne“ do našeho předsednictví?
Potáhneme ji jako klíčovou legislativu. Francie během svého předsednictví otevře debatu o hledání finálního textu, nicméně celé naše předsednictví bude práce na kompromisu a na tom, jak ten materiál bude vypadat, až se bude dále předkládat Evropskému parlamentu ke schválení. Návrh textu směrnice by měl být k dispozici patrně v dubnu, nicméně Francie se už teď věnuje právně ekonomickému zakotvení.

Proč chce EU vytvořit jednotný prostor pro sdílení zdravotnických údajů? Jaké benefity z toho budou Češi mít?
Směrnice bude určovat několik oblastí. Jedna se týká primárního využití zdravotních dat, tedy data v kontextu prevence, řízení a plánování zdravotnictví, nastolování strategií, které jsou klíčové pro zdravotnictví nejenom v Čechách, ale i v Evropě. EHDS by tedy měla nastavit přeshraniční spolupráci, měla by pomoct k tomu, aby ošetřující lékař pacienta, ať už je léčen kdekoli v Evropě, znal dokumentaci a bylo by mu možné poskytnout dostupnou péči v maximální možné míře. Když se například podíváme na léčbu
vzácných nádorů, tak určitou část péče lze sice poskytnout i v menších státech, ale zároveň je po Evropě spousta specializovaných center, která jsou schopna poskytnout léčbu zaměřenou na konkrétní velmi úzký segment nádorového onemocnění. Pražák se tak může jet léčit do Berlína, ale samozřejmě musí mít schválenou péči od plátce. V tom kontextu by vlastně potom zařízení, které bude pacienta léčit, mělo mít bezproblémovou dostupnost veškerých informací, které ke kvalitní péči potřebuje. A pak je tu samozřejmě rovina emergentní péče. Jde o to, aby pacienti, kteří se různě přesouvají či stěhují v rámci Evropy, měli sdílená data potřebná při poskytování zdravotních služeb.

Svou roli jistě hraje i výzkum, který by měla nová směrnice o sdílení dat také zjednodušit.
Vizí je, že sdílení zdravotních dat povede k mnohem preciznějšímu plánování, výzkumu a vývoji. Když se dnes podíváte na to, jak se vyvíjejí nová léčiva, tak samozřejmě část pořád probíhá v laboratoři, ale zároveň čím dál větší část probíhá formou IT modelací. Velmi to usnadní a zkrátí procesy. Budoucí péče se tak bude velkou měrou vymýšlet na základě dat, což je budoucnost medicíny, která je nevyhnutelná. Jestli má být Evropa konkurenceschopná a stále lídrem v inovaci, tak tato data bude potřebovat také.
Významným způsobem tak směrnice přenastaví to, jakým způsobem bude péče v Evropě poskytována. Na první pohled to vypadá jako poměrně technická a ne úplně zajímavá legislativa, ale je nesmírně důležitá pro budoucí léčbu pacientů. Máme úžasnou příležitost hrát klíčovou roli při přípravě a schvalování této legislativy.

Očekáváte hladký průběh jejího schvalování?
Určitě ne. Je to extrémně složité a citlivé téma. Zejména z právního a etického pohledu. Vždy bude nesmírně komplikovaná diskuse o tom, jak data anonymizovat, jak s nimi zacházet, jak zabezpečit naprostou anonymitu pacienta. Zároveň roli hraje i právo pacienta „být zapomenut“ v tom celém systému. Takže debata poběží na etické a právní úrovni poměrně složitě, a to se bude bít s tím, co potřebuje lékař k tomu, aby mohl s pacientem reálně pracovat. Našim úkolem bude najít rovnováhu mezi bezpečností dat a
bezpečností pacienta. To bude velká debata zdravotnických odborníků, odborných společností, výzkumníků a výrobců léčiv. Na druhé straně budou stát právní experti a etičtí experti. Právo být zapomenut v systému pak totiž třeba i souvisí s tím, zda dostanete hypotéku, bankovní půjčku a podobně. Jak je žadatel zdravý, je nesmírně důležité pro to, jak k němu třeba přistupuje bankovní a finanční sektor.

Když to celé shrneme, můžete vyjmenovat hlavní české zdravotnické priority pro předsednictví?
Naše klíčová témata budou: onkologie, vzácná onemocnění, EHDS, vakcinace. Tyto čtyři oblasti budeme propagovat a tlačit. Rád bych to vše ale provázal i s pacientskými organizacemi. Zdravotnictví by se totiž mělo točit primárně kolem pacienta. Bylo to vizí předchozí vlády a je to i vizí té stávající. Pacient jako středobod zdravotního systému. To je ostatně něco, co je vizí Evropy. Je to vidět na tom, jak Evropa začíná zapojovat pacienty a pacientské organizace do evaluačních procesů, ptá se pacientů na názor. My jsme v tomto velmi dobří a je potřeba to během našeho předsednictví zúročit.

Zmiňujete vakcinaci, tedy slovo, které bylo během covidové pandemie na denním pořádku. V jakém smyslu se jí chcete zabývat?
Obávám se, že teď budeme několik let sklízet výsledky toho, jak jsme zvládli, či „ne úplně zvládli“ komunikaci očkování v kontextu covidu. Vše okolo očkování se mnohem víc vyhrotilo. V minulosti to bylo tak, že byla velká skupina populace, která o tom v zásadě zas až tak nepřemýšlela. A nyní se společnost významně vymezila. Máte ty, kteří očkování vnímají jako něco nesmírně pozitivního, co jim pomohlo vrátit se do normálního fungování, a pak je tady skupina, která se dostala do velmi striktního negativního postoje vůči očkování. A toto skupina bude zvažovat a negativně přistupovat i k očkování, které je necovidové. Nemyslím si, že by se procenta významně hnula, ale ty tábory se „zakopaly“ ve svých pozicích a my jsme tady dlouho nepracovali systematicky s dětmi ve školách. Dlouhodobě se nevedla edukace v této rovině a ztratili jsme možnost vysvětlovat, že toto je nejefektivnější způsob prevence. Čeká nás teď práce s dětmi, mládeží, studenty. Bez toho se nehneme. Bude to nesmírně dlouhá a náročná práce. Výsledky nebudou za půl roku či za rok. Jestliže se ale má Česká republika udržet na špičce prevence v kontextu očkování, tak to musíme dotáhnout. Vakcinace – covidová i necovidová – tedy bude určitě něco, co bude rezonovat i během našeho předsednictví.

Jaké akce ministerstvo zdravotnictví v době předsednictví chystá?
Významná bude onkologická konference v Brně. A rádi bychom využili i toho, že Brno letos slaví dvousté výročí narození Gregora Johanna Mendela. Rádi bychom tak v rámci Mendelových dnů v Brně udělali menší akci zaměřenou na vzácná onemocnění. Jestliže tady máme možnost ukázat Evropě, že genetika je obor, který byl nastartován na Moravě, tak se to nabízí provázat i směrem k vzácným onemocněním. Tam ten genetický screening je něco, bez čeho se neposouváte dál. Zároveň bychom chtěli na podzim ještě navázat velkou akcí, která se vzácným onemocněním bude věnovat komplexněji. Moje představa je propojit ty věci navzájem, propojit to i k onkologii, kde je úzká provázanost.

Vizí Evropy je i léková soběstačnost. Jak se na ni díváte?
To je dobrá otázka, ale je tam velké množství úhlů pohledu. Evropa je lékově závislá v některých případech například na Indii a Číně, na druhou stranu je Evropa naprosto dominantním výrobcem i významným hráčem v oblasti vývoje a výzkumu moderních léčiv. Evropa totiž vyváží 75 až 80 procent veškerých léčiv v kontextu hodnoty, v kontextu množství je dnes opravdu dominantním výrobcem právě Indie nebo Čína. Musíme najít správnou rovnováhu. Evropa samozřejmě chce vyrábět přípravky s vysokou
přidanou hodnotou. Nemyslím si, že potřebujeme vyrábět úplně všechno. Měli bychom ale mít nějaké záruky v tom, že léčiva budou pro evropské pacienty v době krize dostupná. Když se podíváte, co se stalo na počátku covidové krize, tak jen malá část nedostupnosti byla způsobena tím, že se začal blokovat vývoz léčiv z mimoevropských států do Evropy. Velkou část nedostupnosti jsme si způsobili sami tím, že přestala fungovat letecká doprava mezi Evropou a zbytkem světa, zavřely se hranice, vznikl chaos.
Takže nedostupnost měla spoustu různých příčin a my je teď musíme dobře zanalyzovat. A podívat se i na to, jak to přenastavit. EU dnes tuto analýzu dělá, pracuje na vyhodnocení nedostupnosti léčiv a zdravotnických prostředků a na základě této práce by pak mohlo dojít k promítnutí hromadných změn do Evropské lékové strategie a provázaných právních předpisů.

Jakub Dvořáček působí od února jako politický náměstek ministra zdravotnictví pověřený přípravou a vedením českého předsednictví v Radě EU v agendě zdravotnictví. Do služeb státu Dvořáček (45) přišel z pozice výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Předtím působil jako ředitel divize investic agentury CzechInvest. Od konce roku 2010 pracoval jako poradce na ministerstvu školství. V minulosti se věnoval charitě a humanitární činnosti například v organizacích Charita Česká republika či Člověk v tísni. Pomáhal na mnoha místech v Africe a Asii.