Nová data o exekucích: Počet nově zahájených exekučních řízení loni vzrostl

V loňském roce bylo oproti roku 2020 zahájeno o 28 tisíc exekučních řízení více, což představuje meziroční nárůst 6,8 procenta. K nárůstu došlo v celé České republice s výjimkou oblasti severní Moravy, kde došlo k poklesu o 0,3 procenta. Ukazují to data Ministerstva spravedlnosti z okresních soudů. Přestože došlo i k meziročnímu poklesu počtu osob v exekuci, exekucí celkově přibylo. Znamená to, že oproti roku 2020 vzrostl i průměrný počet exekucí na osobu ze 6 na 6,4.

Podle souhrnných dat okresních soudů, které ve zveřejněných sestavách zpracovává Ministerstvo spravedlnosti, docházelo od loňského jara v porovnání se stejným obdobím v roce 2020 k nárůstu nových exekucí. V září a říjnu došlo v obou měsících k 10procentnímu poklesu, od listopadu se ale nárůst opět vrátil a v prosinci představoval meziroční růst 23 %. Celkově bylo za rok 2021 zahájeno 445 618 exekucí, v roce 2020 šlo o 417 301 exekucí.

Za loňský rok zaznamenala nejvyšší procentní nárůst oblast východních Čech. Tam 41 810 nových řízení oproti 36 099 v roce 2020 představuje nárůst 15,8 procent. Na severní Moravě naopak změna z předloňských 73 485 exekucí na loňských 73 230 představuje pokles 0,3 procenta. V oblasti jižních Čech jde o nárůst 12,8 %, na jižní Moravě 11,1 %, v západních Čechách 9,6 %, ve středních Čechách 8 %. Nejnižší nárůsty pak připadají severním Čechám s 5,3 % a Praze s 2,7 %.

Už před rokem experti upozorňovali, že následky koronavirové krize se na exekucích teprve ukáží. Uvedená čísla naznačují, že k tomu začíná pomalu docházet, myslí si experti. Přestože meziročně poklesl počet lidí v exekuci o osm tisíc, celkový počet exekučních řízení se však ze 4,33 milionu vyšplhal na 4,58 milionu. Také počet osob, které mají deset a více exekucí najednou, se zvýšil ze 157 tisíc na 168 tisíc. „Znamená to, že lidé, kteří už dříve měli potíže splácet, se do dluhových pastí dostávají ještě hlouběji,“ komentuje za Institut prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

V souvislosti s energetickou krizí, vysokou inflací a rostoucími úrokovými sazbami, které výrazně zdraží i stávající hypotéky, je podle Hábla důležité rychle přijmout opatření, která negativní dopady zmírní. Jedná se například o zjednodušení administrativy u nároku na příspěvek na bydlení a mimořádné okamžité pomoci nebo zohlednění exekučních srážek při výpočtu nároku na sociální podporu. K řešení podle něj přispěje i odstranění bariér vstupu do procesu oddlužení a přijetí evropské směrnice, která zkrátí dobu oddlužení na tři roky. „Vysoký počet osob v exekucích má dalekosáhlé ekonomické a sociální dopady. Čím dříve dostaneme tyto lidi z pastí exekucí, tím dříve maximalizujeme jejich ekonomický potenciál a to prospěje ve výsledku celé společnosti,“ říká Hábl a dodává, že ke zlepšení situace by přispělo i zavedení principu jeden dlužník – jeden exekutor, čímž by se výrazně snížily náklady exekučních řízení.

Institut prevence a řešení předlužení je nezávislý think-tank, který se zaměřuje na problematiku zadluženosti domácností, exekucí a osobních bankrotů. Jeho cílem je kultivace českého systému vymáhání pohledávek a nastavení takových podmínek, které by zamezily nemravnému obchodu s dluhy. Poukazuje na problematické oblasti i problematické subjekty. Přináší podrobná data, výzkumy analýzy. Spolupracuje se zaměstnavateli i dalšími organizacemi, které se této problematice dlouhodobě věnují. Institut byl založen v roce 2019.