Jak na opravy v účetních závěrkách?

Chyby se zpětně nemusí najít v jen ve špatně zadaných dokladech nebo daňových přiznání, ale také v účetních závěrkách. Do roku 2001 neumožňoval Zákon o účetnictví (563/1991 Sb.) otevírat již uzavřené účetní knihy. V současné době je to možné a sestavenou účetní závěrku (podle §17 odst. 7) můžete otevřít a sestavit tak novou. Musí být však splněna podmínka, že účetní závěrka nebyla schválena. Schválenou účetní závěrku opravit nelze, a to nikdy. Pokud však najdete chybu i po lhůtě, kdy bylo možné účetní knihy znovuotevřít (po okamžiku schválení, či před jejím schválením, avšak po konci následujícího účetního období), je nutné, v zájmu zkreslení co nejmenšího počtu účetních závěrek, chybu opravit v období, do kterého ji lze ještě provést, tedy v tom časově nejhlubším možném. To znamená, pokud v roce 2021 objevíte chybu v účetní závěrce z roku 2019 a účetní závěrka za rok 2020 ještě nebyla schválena, opravu musíte provést do tohoto období. Má to praktický důvod. Již samotný vznik chyby v roce 2019 způsobil, že účetní závěrka za tento rok neobsahovala správné informace. Kdybyste opravu chyby provedli v období, v němž jste na ni přišli, tj. v roce 2021, znamenalo by to, že i závěrka za rok 2020 by obsahovala nesprávné informace.

Pro opravy významných chyb minulých období využívají účetní od roku 2013 speciální položku „Jiný výsledek hospodaření“ (dále také jen „JVH“). Provedení opravy chyby prostřednictvím JVH se provádí za předpokladu, že chyba je nad hranicí významnosti. Kde je však zmíněná hranice významnosti? Účetní předpisy tento pojem nijak nedefinují a pro to je pro účetní jednotku (firma, společnost apod.) zásadní, aby si stanovila hranici významnosti vlastním interním předpisem. Obecně je doporučována hranice kolem cca 3 % hodnoty brutto aktiv, na kterou odkazuje i Vyhláška pro veřejný sektor.

Jaké jsou dopady provedených oprav do účetní závěrky?
Závěrem je tak nutné ještě zmínit, že do oprav chyb z minulých období nepatří: položky snižující či zvyšující základ daně (paušál na PHM, daňové odpisy, nezaplacené pojistné za zaměstnance, které nebylo odvedeno do měsíce následujícího po skončení období atd.), tyto položky totiž nejsou předmětem účetnictví, ale pouze daňových operací, které probíhají v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob. Dále se jedná o úroky a sankce, které by případně vyplynuly z dodatečného daňového přiznání podaného v důsledku provedení opravy chyby, která měla i daňový dopad, o čemž hovoří ČÚS 017. Naopak změna daňové povinnosti v podobě nižší či vyšší daně se bude promítat do “Jiného výsledku hospodaření“.

V případě, že jste provedli opravy chyb, které byly nad hranicí významnosti, tj. do jiného výsledku hospodaření, je potřeba sestavit účetní závěrku včetně srovnávacích údajů. Znovu je tak důležité si připomenout, že při opravě chyby jde o to, aby bylo zkresleno co nejméně účetních závěrek.

„Často se setkávám s reakcí účetních, zda mají v účetním programu opravit počáteční stavy běžného období. Varuji před tímto zásadním omylem a odpovídám důrazným NE! Oprava chyby se provede zaúčtováním v běžném období tak, jak jsme si to uvedli, avšak hodnoty ve sloupci „minulé období“ rozvahy, je nutno uvést již v upravených hodnotách, a to bohužel za cenu ruční úpravy hodnot“ říká Lenka Dvořáková, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních.

Jak vypadá upravená účetní závěrka?

Upravenou účetní závěrku označíte tak, aby bylo zřejmé, že obsahuje srovnávací údaje a opravu chyby popíšete v příloze v účetní závěrce, případně zahrnete do „Výkazu o změnách ve vlastním kapitálu“. Vhodnou formou, jak opravy chyb popsat v příloze v účetní závěrce, je excelová tabulka, ve které zachytíte tzv. převodový můstek mezi údaji, které byly v poslední schválené účetní závěrce ve sloupci „běžné období“ a údaji aktuální účetní závěrky ve sloupci „minulé období“. Odstraníte tak pochybnosti, zda nedošlo k porušení bilanční kontinuity.

Závěrem je tak nutné ještě zmínit, že do oprav chyb z minulých období nepatří: položky snižující či zvyšující základ daně (paušál na PHM, daňové odpisy, nezaplacené pojistné za zaměstnance, které nebylo odvedeno do měsíce následujícího po skončení období atd.), tyto položky totiž nejsou předmětem účetnictví, ale pouze daňových operací, které probíhají v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob. Dále se jedná o úroky a sankce, které by případně vyplynuly z dodatečného daňového přiznání podaného v důsledku provedení opravy chyby, která měla i daňový dopad, o čemž hovoří ČÚS 017. Naopak změna daňové povinnosti v podobě nižší či vyšší daně se bude promítat do “Jiného výsledku hospodaření“.