T. Holub ve Snídani s Novou: Nástroje centrální banky fungují tak, jak mají

Účast T. Holuba, člena bankovní rady ČNB v pořadu Snídaně s Novou
Kryštof Duda (TV Nova 11. 1. 2022, pořad Snídaně s Novou)

Ze začátku roku očekáváme velmi vysokou inflaci, od druhého čtvrtletí se začne snižovat. Snažíme se, aby začátkem roku 2023 byla inflace zpátky v blízkosti 2 %, a věřím, že se nám to podaří. Kdybychom nedělali nic, mohla by inflace zůstat pětiprocentní, nikoliv dvouprocentní, uvedl člen bankovní rady Tomáš Holub ve vysílání TV Nova.

• Snídaně s Novou (externí odkaz na web TN.cz)

Na konci roku by zdražování už mělo zpomalit, očekává to člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Inflace by podle něj měla začít zpomalovat ve druhém čtvrtletí. Podle ekonoma a investora Radovana Vávry ale dělá ČNB v ekonomice škody zvyšováním úrokových sazeb.

"Česká národní banka bojuje proti inflaci standardním způsobem. To je zvyšování úrokových sazeb," uvedl ve Snídani s Novou člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. "Na hrubý pytel patří hrubá záplata," dodal.

S Holubem však nesouhlasí ekonom a investor Radovan Vávra. "Hrubá záplata udělá v ekonomice takové škody, z kterých se budeme lízat další tři roky," myslí si. "Rozumím, že nám všem chtěli poslat silný signál. Situace se ale zásadně změnila," doplnil. Podle něj se nová vláda snaží snižovat zadlužení. Úrokové sazby by tedy neměly tak výrazně stoupat nahoru.

Snižování schodků bude podle Holuba s inflací pomáhat. "Efekt se dostaví až někdy v roce 2023. To už je pozdě," řekl ale. ČNB se podle něj snaží zajistit, aby s námi tak výrazné zdražování nezůstalo navždy.

Zdražování by mělo postupně zpomalovat

Ze začátku roku bude podle Holuba inflace velmi vysoká. "Budeme se zespoda blížit až k deseti procentům," varoval. "Od druhého čtvrtletí se inflace začne snižovat. V závěru roku už bude rozumně nízká," předpokládá však. Celoroční průměr inflace by letos měl být asi šest procent. "Snažíme se, aby to do konce roku bylo okolo dvou procent a věříme, že se nám to podaří," dodal.

Podle Vávry by ale vývoj inflace byl podobný i pokud by se úrokové sazby nezvyšovaly. "Myslím si, že jsou bezesporu nejkompetentnějším pracovištěm státu, ale chovají se jako Jarda Jágr, když nehrál na mužstvo, ale jenom sám na sebe," poznamenal k činnosti ČNB. "Národní banka postupuje podle učebnice, ale 20 let staré," dodal.

Vávra neočekává, že by třeba nemovitosti brzy začaly zlevňovat. "Zhoršená přístupnost hypoték, která by měla ceny tlačit dolů, bude víc než vykompenzována zvýšenými náklady developerů," prohlásil. "Byt v Praze stavíme sedm až 12 let. Celou tu dobu používá developer úvěr a zvýšené sazby, které jsme historicky mívali nulové a teď jsou na třech procentech, tak tři procenta na 12 let je strašlivé číslo," vysvětlil.

"Máme analýzy, které říkají, že nástroje centrální banky fungují tak, jak mají. To znamená, že úrokové sazby inflaci snižují prostřednictvím kurzu koruny a tlumení domácí poptávky," namítl Holub. Trvá to podle něj však osm až 12 měsíců. Proto bychom se k dvouprocentnímu růstu měli vrátit někdy na začátku roku 2023.

Důchody se zvýší

Zvýšená inflace přinese také mimořádnou valorizaci důchodů. "Bude to znamenat zásah do státního rozpočtu," upozornil Holub. Oproti plánu by měly být výdaje na důchody vyšší o 15 až 17 miliard korun.

"Důchody se zvýší o nárůst inflace. Zákon funguje tak, že pokud se cenová hladina zvýší o více než pět procent, musí se spustit mimořádná valorizace," sdělil Holub. "Zvýšení těch důchodů by mělo být o pět procent nebo něco málo navíc," očekává.