Liberecká záchranná stanice Archa loni opět trhala rekordy. Pečovala téměř o dva tisíce zvířat

Liberecká záchranná stanice při liberecké zoologické zhradě Archa v loňském roce opět překonala svůj rekord v péči o handicapované volně žijící živočichy. Realizovala celkem 539 výjezdů k odchytům a přijala 1933 zvířat, což je ještě o 133 jedinců více než v přecházejícím náročném roce. Zpět do volné přírody se podařilo vypustit více než polovinu z nich.

„Liberecká Archa má v našem kraji nezastupitelnou roli. Dostávají tu šanci k životu poraněná a nemocná zvířata. Už když se podáváme na čísla, tedy počet odchytů, jedná se o úctyhodný kus práce,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Stejně jako každý rok tvořili nejpočetnější skupinu zvířat v nouzi netopýři. Těch se v Arše sešlo celkem 856. Velká část z nich – 364 jedinců pocházela z jediného panelového domu v Jablonci nad Nisou. „Od začátku ledna do konce března jsme tam vyjížděli i dvakrát denně, protože se z nejasných příčin budili ze zimního spánku a pronikali elektroinstalací do chodeb domu. Všichni netopýři dozimovali v ARŠE a na jaře byli vypuštěni zpět do volné přírody,“ upřesňuje vedoucí záchranné stanice Ivana Hancvenclová.

Častými zvířecími pacienty záchranné stanice bývají i srnci obecní. Jedním z nich byla i samice, kterou museli pracovníci ARCHY ve spolupráci s hasiči vyprošťovat z mříží vstupní branky. „Velmi náročný byl i pokus o záchranu srnčete, které uvízlo v rozteklém asfaltu a bylo jím celé obalené. Přestože se nám ho podařilo v narkóze po několika hodinách od asfaltu očistit, v důsledku stresu do druhého dne uhynulo,“ popisuje další případ vedoucí. Za rok 2021 pak ošetřili celkem 41 srn.

V loňském roce přijala Archa neobvykle velký počet káňat lesních. Bylo jich celkem 23 kusů, což je dvakrát více než bývá běžný roční průměr. „Nejzajímavější byla pomoc káněti, které nebylo schopno letu, neboť mělo ulomených několik ručních letek – dlouhých brků na křídle. Mohli jsme ho nechat ve stanici, než přepeří, ale to by trvalo příliš dlouho. Kolegové ze zoo nám ukázali metodu, jak zlomená brka nastavit z náhradních dílů. Použili přitom vypadlé letky z jiných káňat, bambusové špejle a vteřinové lepidlo. Oprava se podařila a káně mohlo být brzy vypuštěno do volné přírody. Následně se nám stejnou metodou podařilo nastavit několik ulámaných ocasních per poštolce, a dokonce opravit křídlo rorýsovi,“ líčí Hancvenclová.

Nejvzácnějším živočichem, kterého pracovníci centra pro zvířata v nouzi v loňském roce přijali, byla kriticky ohrožená želva bahenní. Jedná se o jediný původní druh želvy žijící na území České republiky. „Tato vodní želva se vyskytuje pouze na několika málo lokalitách zejména na Moravě a lidé ji našli procházet se na silničce v Jizerských horách. Po konzultaci s úřady jsme želvu předali do Zoo Hluboká, která je dlouhodobě úspěšně chová,“ dodává Hancvenclová.

K dalším netradičním zásahům patřila například i záchrana jezevce, který uvízl ve vodoměrné šachtě, vyprošťování kuny zaseknuté ve ventilačním zařízení nebo odchyt jestřábí samice s poraněným křídlem. „Tu jsme se v Ostašově pokoušeli odchytit téměř měsíc. Podařilo se to, až když si pěšky došla pro slepici do kurníku,“ přibližuje vedoucí. „Neobvyklou příhodu se sovou zažila v létě paní u Hodkovic nad Mohelkou. Za bílého dne jí za jízdy vletěla otevřeným oknem do auta samice puštíka. Přistála na malých dětech, které seděly na zadní sedačce. Dětem se naštěstí nic nestalo, řidička duchapřítomně zastavila a puštíka, který si zlomil nohu, byla schopná odchytit. Puštíkovi byla zlomenina operována a po měsíci byl vypuštěn zpět,“ popisuje další případ Ivana Hancvenclová.

Rok 2021 se tak za šestnáct let existence záchranné stanice Archa zatím zařadil k těm pracovně nejnáročnějším. Pracovníci realizovali za záchranou zvířat v nouzi 539 výjezdů a ošetřili celkem 1933 jedinců, což jsou dosavadní početní rekordy. Zpět do volné přírody se díky péči odborníků podařilo vypustit celkem 57 % všech přijatých zvířat.