Burzovní kalendář 50/52 - Co musíme vědět do nového týdne!

Federální rezervní systém, Bank of England a Evropská centrální banka jsou jen někteří ze zástupců globálních centrálních autorit, kteří v nadcházejícím týdnu připraví svá poslední měnově politická zasedání tohoto roku. Máme před sebou dva poslední obchodní týdny a akciové trhy skálopevně ignorují zprávy o prudce rostoucí inflaci a potížích s šířením koronavirové mutace Omicron. Zatímco zámořské akciové trhy drží na rekordních maximech, makrokalendář přinese spoustu důležitých dat v podobě indexu cen výrobců (PPI), statistik maloobchodních tržeb a předběžného reportu průmyslové produkce. Japonská centrální banka rozhodne o nastavení své extrémně uvolněné politiky během páteční obchodní seance. Zde je to, co potřebujete vědět, abyste mohli úspěšně začít nový týden.

Zasedání FEDu a vyhlídky na růst sazeb

Americká centrální banka se od úterní obchodní seance chystá na své poslední měnově politické zasedání tohoto roku, přičemž se očekává, že její předseda Jerome Powell a zástupci FOMC budou diskutovat o urychlení ukončení programu nákupu aktiv.

V listopadu FED oznámil začátek snižování stimulačního programu tempem, které by jej nasměrovalo k ukončení procesu pumpování likvidity na trh v půlce roku 2022. Analytický konsenzus se ale domnívá, že americká centrální banka tempo zužování objemu ještě urychlí. Podle velkých investičních domů by mohlo dojít k ukončení intervencí už v měsíci březnu, čímž by se otevřela cesta pro dvojí zvýšení úrokových sazeb v roce 2022. Investoři budou velmi pozorně sledovat jakékoliv známky toho, že FED je znepokojen rostoucí inflací, kterou dříve označoval za pouze „přechodnou“. Páteční makrodata ukázala, že spotřebitelské ceny v minulém měsíci vzrostly  nejrychlejším tempem za téměř čtyři desetiletí, což jen podtrhuje nutnost případné restriktivní intervence centrální banky.

Zasedání Bank of England a ECB

Bank of England a ECB oznámí během čtvrtečního obchodování svá měnově politická rozhodnutí v podobě zveřejnění úrokových sazeb a následné tiskové konference. Nejistota ohledně koronavirové varianty Omicron Covid-19 znamená, že hrozí, že by BoE odložila zvýšení úrokových sazeb až do měsíce února příštího roku.

Statistiky o pracovních místech a údaje inflaci poskytnou britským politikům konečný přehled o síle ekonomiky už před dlouho očekáváným čtvrtečním zasedáním, přičemž inflace podle prognózy dosáhne nejvyšší úrovně za posledních deset let.

ECB by měla oznámit schéma stimulů v boji proti pandemii známé jako PEEP ve výši 1,85 bil. EUR. Ta by měla skončit v březnu příštího roku, ale nepolevující pandemie a nová varianta koronaviru zatemňují výhledy ekonomik centrálních bankéřů eurozóny.

Ekonomická data USA

Spojené státy během úterý zveřejní údaje indexů cen výrobců (PPI), což by měl být, kromě zasedání centrálních bank, vrchol ekonomického kalendáře tohoto týdne. „Přechodně“ vysoká míra inflace způsobena především překážkami v dodavatelských řetězcích nevykazuje žádné známky toho, že by měla polevit. Společnosti jsou nuceny v rámci boje o schopnou pracovní sílu zvyšovat mzdy, přičemž rostou obavy o přetrvání inflačních tlaků až do konce roku 2022. Páteční údaje ukázaly, že spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vzrostly o 6,8 %, což je nejvyšší hodnota za více než 39 let.

Ve středu budou zveřejněny údaje o maloobchodních tržbách, ve čtvrtek následují údaje o průmyslové výrobě a počet počátečních žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Volatilita trhu

Americké akciové trhy jsou zpět poblíž rekordních maxim a po lehkém výprodeji pod obavami z mutace koronaviru se nadechují na proražení historických úrovní. Na trhy by však mohla dolehnout jakákoliv zmínka ze strany americké centrální banky ohledně obav z inflačních výhledů. Známky agresivnějšího růstu sazeb v projekci sazeb „dot plot“ by mohly jednoznačně v průběhu druhé poloviny tohoto týdne přinést zvýšenou volatilitu.

Bank of Japan a další měnová zasedání

Japonská centrální banka má ukončit své dvoudenní politické zasedání v pátek a zdá se, že bude i nadále udržovat extrémně uvolněnou měnovou politiku. Banka se chystá pokračovat v debatě o tom, zda prodloužit svůj nouzový program pomoci v boji pandemií i po dříve stanoveném datu ukončení v březnu roku 2022.

Turecká centrální banka se sejde ve čtvrtek, aby rozhodla, zda sníží úrokové sazby, jak požaduje prezident Erdogan, tváří v tvář inflaci aktuálně přesahující 21 %. Centrální banky ve Švýcarsku, Rusku a Maďarsku také během týdne zasednou k jednacímu stolu, přičemž zvýšení úrokových sazeb od posledně dvou jmenovaných bude na pořadu dne.

Ing. Libor Stoklásek, MBA
Imperial Finance