Zahraniční obchod stahuje českou ekonomiku dolů, jeho letošní bilance je meziročně o více než 120 miliard horší

Český zahraniční obchod se v říjnu dle očekávání citelně propadl, v národním pojetí činila jeho bilance minus 18,2 miliardy, což je meziročně o takřka padesát miliard korun horší výsledek. Trh citelně záporné saldo očekával, ale přece jenom ne až takto hluboké. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na tom, že saldo vykáže hodnotu minus 14,5 procenta.

Klíčovým důvodem výrazněji záporného salda je horší než očekávaný výkon průmyslu. Ten v říjnu podal nejhorší výkon od loňského května, především kvůli zastavení produkce automobilů. To nastalo v důsledku světové přepravní a výrobní krize, zejména pak takzvaného čipového hladomoru. Hlavně ve druhé polovině října došlo k úplnému zastavení výroby například v automobilce Škoda Auto.  

Zásadním důvodem výrazněji záporného salda je také dramatické zdražení ropy, k němuž na světových trzích v uplynulém více než roce došlo. Česká republika letos v říjnu dovážela ropu a ropné produkty tudíž citelně dráže, a navíc ještě kvůli po pandemickému otevírání ekonomiky naší i zahraničních ve znatelně vyšším objemu. Oboje má samozřejmě výrazně negativní dopad do bilance zahraničního obchodu, jelikož ČR je čistým dovozcem ropy a ropných produktů.  

Letos od ledna do října tak přebytek zahraničního obchodu představuje hubených zhruba deset miliard korun, přičemž loni od ledna do října přebytek činil 132 miliard korun. Přebytek loni celkově činil 180 miliard korun, letos může být i jen desetinový, v krajně nepříznivém případě nelze vyloučit „přetočení“ do schodku. Jednalo by se o první schodek zahraničního obchodu ČR od roku 2010. Zahraniční obchod nyní stěžejním způsobem stahuje dolů celou českou ekonomiku.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank