Inflace Čechům požírá mzdu, příští rok tak bude nejhůře za skoro 10 let. Biti jsou pracovníci v kultuře či rekreaci, naopak o přidání si úspěšně říkají pracovníci logistiky nebo „ajťáci“

Vývoj průměrné mzdy v ČR v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že Češi si musejí „nechat zajít chuť“ na rapidní nárůst reálných výdělků v pásmu tří až více než šesti procent, na nějž byli čtvrtletí co čtvrtletí zvyklí před pandemií. Důvodem je jak určité zmírnění růstu průměrné nominální mzdy, tak zejména citelný vzestup inflace, který zejména způsobuje razantní ponížení průměrné reálné mzdy. Ta tak v letošním třetím čtvrtletí stoupla meziročně pouze o 1,5 procenta.  

Výdělky ve třetím čtvrtletí rostly citelně nadále pracovníkům ve zdravotnictví a sociálních službách, kde se výrazně projevilo přidávání na platech státním zaměstnancům. Mzdově si velmi dobře polepšili ovšem také například pracovníci v oblasti nemovitostí, například realitní makléři. Ti těžili z citelného růstu cen nemovitostí, do nichž Češi hojně investují právě i v obavě z popandemické inflace. V oblasti kultury, zábavy a rekreace – což jsou segmenty, na něž protipandemická opatření doléhají obzvláště neblaze – se mzdy ve třetím čtvrtletí reálně propadly nejvýrazněji. Nominálně tam totiž výdělky stouply pouze o 0,6 procenta, což při příslušné meziroční inflaci na úrovni 4,1 procenta odpovídá poklesu reálné mzdy o 3,5 procenta.  

Zejména ve velkých podnicích se silnými odbory se do probíhajících mzdových vyjednávání kolektivních smluv pro příští rok aktuálně znatelně promítají právě rostoucí inflační očekávání. Ve firmách a podnicích se slabším nebo žádným odborovým zastoupením probíhají jednání o mzdovém navýšení na individuální úrovni, přičemž rozhodujícím zdůvodněním ze strany zaměstnanců je právě objektivní, těžko zpochybnitelný fakt citelné inflace, nevýraznější od roku 2008. Zaměstnavatelé jsou nuceni tlaku zaměstnavatelů velmi často ustoupit, neboť na trhu práce není v době nízké nezaměstnanosti a extrémně vysokého, rekordního počtu neobsazených pracovních pozic „kde brát“. 

Zaměstnanců se nedostává zejména v oblasti výroby, logistiky či stavebnictví, kde přetrvává enormní sháňka po manuálních pracovnících. Mzdy nadále citelně rostou ale i na „opačném pólu“ pracovníků s vysokou kvalifikací, zejména pak v IT segmentu. Mzdový vývoj tak hrozí roztočit inflační spirálu. Té se ovšem snaží předejít Česká národní banka razantním navyšováním své základní úrokové sazby.     

V letošním roce celkově mzdy nominálně porostou o 5,9 procenta. Poprvé v historii bude ve čtvrtém čtvrtletí průměrná mzda atakovat úroveň 40 tisíc korun. V příštím roce se ale Češi musí připravit na pokles reálné mzdy. Nominálně totiž mzda poroste zhruba o 5,5 procenta, zatímco inflace bude v průměru činit zhruba šest procent. Reálné výdělky tak Čechům klesnou poprvé od roku 2013.   

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)