Institut Paměti národa v Pardubicích počká na příznivější situaci

Nezisková organizace Post Bellum představila v suterénu pod pardubickou Machoňovou pasáží Institut Paměti národa. Zahrnuje jak moderní interaktivní expozici, která návštěvníky individuálně vtáhne do jednotlivých příběhů pamětníků dějin 20. století, tak i prostory pro workshopy. Institut slouží také jako nahrávací středisko i mezigenerační centrum. Je to prostor pro besedy, promítání a setkávání. Navštěvují ho učitelé a ředitelé škol, kteří si přicházejí pro materiály do výuky. Jedná se o první Institut v České republice. Postupně by měly vyrůst ve všech krajských městech včetně Prahy. S otevřením pro veřejnost se počítá po zklidnění epidemiologické situace.

„To, že jsme jako první právě v Pardubicích, vyplývá ze skutečnosti, že právě tady se našly jak firmy a soukromníci, tak i nám nakloněné samosprávy a instituce, které nám významně pomohly. Všem velmi srdečně děkujeme za pomoc, bez které by to skutečně nešlo,“ řekl v úvodu ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Pardubický kraj zastupoval na představení nových prostor v Machoňově pasáži náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek. „Činnost paměti národa podporujeme už tři roky a za tu dobu jsme uvolnili z krajského rozpočtu na jejich aktivity 1,4 milionu korun. Většina z těchto prostředků byla určena právě na audiovizuální projekt Zachraňme a představme příběhy pamětníků z Pardubického kraje a Pocta pamětníkům konce 2. světové války. Jsem rád, že tady dnes vidím ukázky výsledného programu. Je vytvořen nejmodernějšími prostředky, ale velice citlivě tak, aby technika nepřebíjela samotné příběhy. Velmi si cením toho, že se do zpracování dali lidé, kteří se už narodili ve svobodné společnosti, ale vracejí nám osudy generací jejich prarodičů a praprarodičů,“ konstatoval Línek.

Celý tým vývojářů pracoval na expozici dva roky. Vše je umístěno mezi obnažené cihlové zdi v suterénu budovy. Návštěvníci chodí do expozice je jednom či po dvou, každý si zapůjčí tablet a sluchátka, což mu skýtá individuální vnímání. Na podlaze jsou černé značky, připomínají topografické značky. Podle nich technika řídí pohyb návštěvníků po expozici.

"Od začátku jsme hledali způsob, jak na 400 metrech čtverečních vyprávět hodně příběhů. Šli jsme spíš cestou digitálních obsahů než vitrín a exponátů," řekl kurátor výstavy Viktor Portel.

Díky tomu lze výstavu snadno proměňovat. V prvních měsících se lidé s druhou světovou válkou seznámí prostřednictvím válečného veterána Tomáše Sedláčka a 18 leté odbojářky Jaryny Mlchové.

V následujících měsících a letech se budou přidávat další epochy 20. století, zazní příběhy účastníků třetího odboje a bývalých politických vězňů. Výstava také zahrne dobu normalizace a zakončena bude sametovou revolucí. „V dopoledních hodinách bude expozice přednostně určena pro školy. Odpoledne pak bude volně otevřená veřejnosti," uvedl ředitel pobočky Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller.

Muzeum je projektem Paměti národa, což je veřejná databáze výpovědí pamětníků. Zřídila ji nezisková organizace Post Bellum, která od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Má jich kolem deseti tisíc.