V míře zaměstnanosti byl Plzeňský kraj třetí - Míra zaměstnanosti v kraji se meziročně mírně snížila

Míra zaměstnanosti v kraji se meziročně mírně snížila v důsledku zhoršené epidemiologické situace. I tak si Plzeňský kraj dokázal udržet významné postavení v míře zaměstnanosti, která byla v porovnání s ostatními kraji na třetím místě. Nejvíce osob bylo zaměstnáno v odvětví zpracovatelského průmyslu. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně vzrostla a Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji umístil na páté pozici.

Podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) bylo v Plzeňském kraji ve 2. čtvrtletí 2021 zaměstnáno 289,7 tis. osob. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku se počet zaměstnaných osob snížil o 3,9 tis. osob. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších) meziročně klesla z 58,9 % ve 2. čtvrtletí 2020 na 58,1 %. V rámci mezikrajského porovnání byla míra zaměstnanosti dosažená v Plzeňském kraji třetí nejvyšší po Hl. městě Praze (62,9 %) a Středočeském kraji (59,4 %). V porovnání s Českou republikou byla hodnota tohoto ukazatele vyšší o 0,5 procentního bodu. Nejnižší míra zaměstnanosti byla zaznamenána v Karlovarském kraji (54,7 %).

Ve 2. čtvrtletí 2021 dosáhl počet nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji 10,2 tis. osob. Oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 4,9 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných na pracovní síle) dosáhla 3,4 % a v porovnání s ostatními kraji byla pátá. Oproti stejnému období v minulém roce vzrostla o 1,6 procentního bodu. Na meziročním růstu nezaměstnaných se významnou mírou podílela nepříznivá situace související s pandemií COVID–19.

Nejnižší obecná míra nezaměstnanosti (1,8 %) byla dosažena v Královéhradeckém kraji, nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti (5,4 %) měl Karlovarský kraj. Obecná míra nezaměstnanosti byla v Plzeňském kraji oproti ČR vyšší o 0,4 procentního bodu.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu osob 15letých a starších) činila v Plzeňském kraji 60,2 % a v porovnání s ostatními kraji byla třetí nejvyšší. Meziročně se snížila o 0,2 procentního bodu, oproti ČR byla vyšší o 0,8 procentního bodu. Nejvyšší dosažená míra ekonomické aktivity (64,5 %) byla v Hl. městě Praze a nejnižší (57,2 %) ve Zlínském kraji.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání byla v Plzeňském kraji v porovnání s ČR vyšší v základním vzdělání o 3,6 procentního bodu a ve středním vzdělání bez maturity o 2,3 procentního bodu. Podíl zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou tvořil 36,9 % z celkového počtu zaměstnaných a byl shodný v kraji i v ČR. Podíl zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním byl v Plzeňském kraji oproti ČR nižší o 6,0 procentních bodů.

Nejvyšší podíly zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním byly zaznamenány v Hl. městě Praze (50,5 %) a Jihomoravském kraji (30,6 %), naopak nejnižší podíly byly v krajích Karlovarském (14,3 %) a Ústeckém (16,7 %). Plzeňský kraj patřil ke krajům s nižším podílem zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním (21,4 %). V porovnání s ostatními kraji se v tomto ukazateli umístil až na desátém místě.

Nejnižší podíly zaměstnaných se základním vzděláním byly evidovány v Hl. městě Praze (1,6 %) a v Královéhradeckém kraji (2,8 %), naopak nejvyšší v krajích Karlovarském (9,6 %) a Ústeckém
(8,7 %). Plzeňský kraj měl třetí nejvyšší podíl zaměstnaných se základním vzděláním, a to 7,8 %.

Nejvyšší podíl zaměstnaných dle věkových skupin v Plzeňském kraji (38,8 %) byl ve věku 45–59 let. Druhou nejčetněji zastoupenou skupinu (37,5 %) tvořili zaměstnaní ve věku 30–44 let. Ve věku nad 65 let bylo zaměstnáno 3,3 % osob. Nejvyšší podíl zaměstnaných ve věku 15–29 let byl ve Zlínském kraji (14,7 %), nejnižší pak v kraji Jihomoravském (12,6 %). Ve věkové skupině 65 let a více byl zaměstnán nejvyšší podíl osob v Hl. městě Praze (5,3 %) a nejnižší podíl v Pardubickém kraji (1,8 %).

V Plzeňském kraji bylo podle odvětví CZ–NACE nejvíce zaměstnaných osob ve Zpracovatelském průmyslu (33,4 %) a ve Velkoobchodu a maloobchodu a opravě motorových vozidel (10,1 %). Nejvyšší meziroční nárůst zaměstnaných byl zaznamenán v odvětví Stavebnictví o 4,1 tis., naopak nejvyšší pokles o 6,4 tis. osob v odvětví Zpracovatelského průmyslu.

Podíl osob zaměstnaných podle jednotlivých sektorů dosáhl: v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) 3,3 %, v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) 44,6 % a v terciárním sektoru (služby) 52,2 %. Podíl osob zaměstnaných v jednotlivých sektorech byl v Plzeňském kraji oproti ČR vyšší v primárním sektoru o 0,8 procentní bod a v sekundárním sektoru o 7,3 procentních bodů, zatímco v terciárním sektoru byl nižší o 8,0 procentních bodů.

Nejvyšší podíly zaměstnaných osob podle sektorů byly zaznamenány: v primárním sektoru v Kraji Vysočina (6,1 %), v sekundárním sektoru v Libereckém kraji (49,1 %) a v terciárním sektoru v Hl. městě Praze (82,5 %).

Meziroční růst nezaměstnanosti souvisel s poklesem počtu zaměstnanců v primárním a terciárním sektoru. V primárním sektoru se počet zaměstnaných snížil o 1,2 tis. zaměstnaných a v terciárním sektoru o 3,7 tis. zaměstnaných. Naopak v sekundárním sektoru se počet zaměstnaných zvýšil o 1,2 tis. zaměstnaných.

Struktura nezaměstnaných podle vzdělání byla v Plzeňském kraji v porovnání s ČR vyšší u osob se základním vzděláním a bez vzdělání (o 6,5 procentního bodu), se středním vzděláním bez maturity byla nižší o 12,7 procentního bodu a se středním vzděláním s maturitou vyšší o 5,3 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných s vyšším a vysokoškolským vzděláním byl v Plzeňském kraji oproti průměru za ČR vyšší o 0,9 procentních bodů.

Vývoj od roku 2016

Obyvatelstvo ve věku 15 let a více se v porovnání s 2. čtvrtletím 2016 zvýšilo o 8,4 tis. osob. Počet obyvatel v Plzeňském kraji rostl díky migraci cizinců. V rámci mezikrajského porovnání byl podíl cizinců na obyvatelstvu v Plzeňském kraji třetí nejvyšší. Ekonomická aktivita byla v porovnání s 2. čtvrtletím 2016 vyšší o 3,6 tis. osob. K růstu ekonomické aktivity přispěli zaměstnaní, jejichž počet se zvýšil o 3,9 tis. osob. V rámci časové řady od roku 2016 byl počet nezaměstnaných ve 2. čtvrtletí 2021 druhý nejvyšší. Nejnižší počet nezaměstnaných byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí 2019 a činil 3,1 tis. V porovnání s tímto obdobím vzrostl počet nezaměstnaných ve 2. čtvrtletí 2020 více než třikrát. Zvyšující se počet nezaměstnaných byl ovlivněn nepříznivou situací v důsledku pandemie COVID–19. Obecná míra nezaměstnanosti se oproti 2. čtvrtletí 2019 zvýšila o 2,3 procentního bodu. Situace se nevyvíjela příznivě v rostoucím počtu ekonomicky neaktivních obyvatel. Oproti 2. čtvrtletí 2016 vzrostl počet ekonomicky neaktivních ve 2. čtvrtletí 2021 o 4,8 tis. osob. Růst ekonomicky neaktivních obyvatel byl ovlivněn zejména stárnutím populace. Počet obyvatel ve věku 65 let a více se v rozmezí let 2016–2020 zvýšil o 9,5 %. Míra zaměstnanosti se oproti 2. čtvrtletí 2016 snížila o 0,2 procentního bodu.

Ve 2. čtvrtletí 2021 se oproti stejnému období roku 2016 snížil počet zaměstnaných v primárním sektoru téměř o 25 %, naopak počet zaměstnaných v sekundárním sektoru vzrostl o 5,2 %. Počet zaměstnaných v sekundárním sektoru se zvýšil především kvůli rostoucímu počtu zaměstnaných v odvětví Stavebnictví. V terciárním sektoru se počet zaměstnaných zvýšil velmi nepatrně, a to o 0,4 %. K růstu počtu zaměstnaných v tomto sektoru přispěli především zaměstnaní v odvětvích Zdravotní a sociální péče, Informační a komunikační činnosti a Profesní vědecké a technické činnosti.