Fed se adaptuje a dělá to dobře

Dennis Lockhart působil jako prezident Federal Reserve Bank of Atlanta a na Bloomberg Markets hovořil o svém pohledu na ekonomický vývoj v USA a monetární politiku Fedu. Na počátku rozhovoru pak byl požádán, aby reagoval na názor investičního ředitele společnosti Guggenheim Scotta Minerda. Ten se totiž domnívá, že s ohledem na objem aktiv nakupovaných Fedem se nelze vyhnout nějaké chybě v jeho politice a nějakým negativním důsledkům. Jinak řečeno, „monetární politika nemůže být perfektní a nemůže nevyvolat nějaké pokřivení cen aktiv.“ Co si o tom myslí Lockhart?

„Chápu, že někteří lidé se obávají chyby v monetární politice. Pro mě je takovou chybou něco, co trvá delší dobu a je jednoznačně mimo realitu,“ uvedl Lockhart. Z poslední tiskové konference vedení Fedu je ale podle bankéře zřejmé, že Fed je připraven „jednat ve chvíli, kdy by se ukázalo, že jeho předpoklady jsou mylné.“ Proto se Lockhart podle svých slov domnívá, že chyba na straně Fedu je nepravděpodobná. A platí to i o inflaci.

Nemůže se ale stát, že Fed přecení možnosti amerického trhu práce, bude čekat příliš dlouho na další zlepšení v této oblasti, tudíž zmešká pravý čas na změnu své politiky? Ekonom k tomu uvedl, že Fed má vedle inflace za cíl i trh práce, ale zde nejde o jeden ukazatel, ale o jejich skupinu, která by měla celkově popisovat, jak se situace na trhu práce mění. Nejde tedy například jen o to, kde se nachází nezaměstnanost.

Lochart míní, že nyní je pro Fed ohledně trhu práce vodítkem stav z ledna roku 2020, ale to se může změnit. To znamená, že Fed může dojít k závěru, že míra participace bude nyní dosahovat dlouhodobě nižších hodnot a udržitelná míra nezaměstnanosti se tak nachází výš než před pandemií. To by pak vedlo k rychlejší změně politiky, protože centrální banka by dříve dospěla k závěru, že trh práce se plně zotavil.

Jaká je tedy vlastně definice maximální zaměstnanosti? Lockhart na základě předchozích vyjádření představitelů Fedu míní, že centrální banka bere do úvahy míru participace a nezaměstnanost, a to i u různých minoritních částí společnosti tak, aby měla celkový obrázek o trhu práce. Ohledně inflace pak Fed již nehovoří tak jednoznačně o tom, že se jedná o krátkodobý přechodný jev, ale podle ekonoma začíná chápat, že jde o složitější věc. Projevy Fedu týkající se inflace tak již nejsou tolik jednoznačné, ale vyrovnanější, a centrální banka se „adaptuje na měnící se okolnosti a dělá to docela dobře“.

Mezi ekonomy, kteří hovoří o riziku déletrvající vyšší inflace, se již nějakou dobu řadí například Larry Summers. Podle něj i poslední data z trhu práce a z celé ekonomiky ukazují, že panuje silná poptávka a „ne tak silná nabídka“. Summers proto míní, že Fed by měl již přikročit ke změně své politiky. K tomu ekonom na Bloombergu dodal, že finanční podmínky jsou nyní v americké ekonomice uvolněnější než před měsícem, a to v prostředí, kdy se inflace zvedá.

Summers poukázal na to, že Paul Krugman varuje před příliš ukvapeným utažením ekonomiky, které by poslalo ekonomiku do recese. Podle Krugmana je nutno vážit rizika různého nastavení politiky. On sám se domnívá, že takové vážení rizik stále hovoří pro současnou politiku Fedu, ne pro její utažení. Summers podle svých slov chápe, že je třeba dívat se na přínosy a rizika různého nastavení politiky. On sám ale hodnotí současnou situaci tak, že se hodně riskuje kvůli tomu, aby se dosáhlo marginálního zlepšení trhu práce. A lepší by bylo, kdyby centrální banky „začaly snižovat rychlost, i kdyby se nakonec ukázalo, že před námi není žádná dopravní zácpa.“

Zdroj: Bloomberg Markets