Ani Facebook a Google tu nemusejí být věčně. Na pohřebiště zamířili už i jiní giganti

Nic neroste do nebe. I samotný Ikarus byl natolik sebevědomý, že jeho křídla nakonec rozpálily žhavé sluneční paprsky. Stejně tak při pohledu do historie najdeme pozoruhodně dlouhý seznam firem, které o svoji zdánlivě neotřesitelnou výsadní pozici přišly a ztratily se v propadlišti dějin. Společným jmenovatelem je podcenění inovací, strach ze změny či nešikovné akvizice. Dal jsem proto dohromady desítku nejzajímavějších případů velkých pádů.

Kodak

O každé firmě by se dala sepsat případová studie, ale symbolem nepředstavitelného úpadku je Kodak. Sousloví Kodak Moment původně znamenalo zachycení momentu ve fotografii, ale nakonec dostalo zcela jiný význam. Ilustruje náhlý pád a křehkost jakéhokoli giganta.

Firma excelovala v klasickém filmu, a i když sama vynalezla digitální fotoaparát již v roce 1975, technologii nevnímala jako zlomovou. Ba co víc, nezačala ji prodávat, aby neohrozila ziskový filmový byznys. Chřadnutí bylo postupné, započalo v devadesátých letech v časech osmdesátiprocentního tržního podílu v Americe.

V roce 1995 společnost vykázala tržby 16 miliard dolarů a pak už se vše sunulo jako z filmového kopce. Firma nezachytila trend digitální fotografie a fotoaparátů, které stejně nakonec nahradily chytré mobily. Kodak zkrachoval v roce 2012 a ukončil tak svoji existenci, která se psala od roku 1892.

Polaroid

Ve světě filmu byl výrazným hráčem i Polaroid, který se stal synonymem pro instantní fotografii. Firma dlouho trvala na své vizi, že fotografie vždy musí být tištěná. Marže z klasického filmu totiž byly natolik tučné, že se společnost bránila jakékoli změně. Příběh je obdobný jako s Kodakem. Firma věděla o digitální technologii, a dokonce v roce 1996 vyvinula svůj digitální fotoaparát, ale vzhledem k tehdejší nízké kvalitě rozlišení se neodhodlala k dalšímu kroku.

Polaroid i Kodak patřily v šedesátých letech mezi světovou technologickou špičku a mezi nejhodnotnější světové korporace. Polaroid zkrachoval v roce 2001, deset let poté, co dosáhl rekordních tržeb tři miliardy dolarů. Firmu zahubil strach z inovací.

Xerox

A do třetice popírání nástupu digitální technologie. Další firma, jejíž název se tentokrát stal synonymem pro kopírování, je Xerox. Firma byla natolik zamilována do svého tiskařského a kopírovacího byznysu, že podcenila technologický vývoj. Přitom Xerox byl první, kdo vyvinul s velkým předstihem před ostatními osobní počítač, ale vedení se neodhodlalo přetočit kormidlo. Firemní vize zůstala ukotvena mezi papírem a inkoustem. Dodnes prodává kopírky a tiskárny, tržby jsou však dlouhodobě v poklesu a maxima z roku 2011 jsou nedosažitelná.

Blockbuster

Všichni známe Netflix, ale jeho předchůdcem byl Blockbuster. Ostatně i Netflix rozjel svůj byznys jako zásilkovna DVD, jenže v tomhle odvětví díky svým prodejnám dominoval Blockbuster a v devadesátých letech měl až 65 milionů zákazníků.

Chybou v jeho zákaznickém přístupu bylo, že Blockbuster vydělával nejvíce na pokutách za pozdní vrácení. I proto se firma dlouho bránila změně obchodního modelu na předplatné, při kterém by logicky nemohla vybírat pokuty.

A zpočátku tahle sázka vycházela. Naproti tomu Netflix ve svých obtížných začátcích dokonce zaklepal na dveře svého konkurenta a sám se nabídl k akvizici za 50 milionů dolarů, Blockbuster však jeho zakladatele Reeda Hastingse vyhodil. Velká chyba. Zatímco Netflix v roce 2007 rozjel streaming a má dnes více než 200 milionů účtů, Blockbuster zkrachoval v roce 2010.

Sears

V průběhu studentských let jsem strávil několikero let brigádně v USA a v Chicagu jsem navštívil mrakodrap Sears Tower, svého času nejvyšší budovu světa a centrálu největšího světového obchodníka. Šlo o předchůdce Amazonu, který na počátku dvacátého století rozesílal po Americe katalogy a sbíral obchodní objednávky bez kamenných obchodů.

Později jich firma provozovala tisíce a jméno Sears se stalo v Americe synonymem pro nakupování a v osmdesátých a devadesátých letech byla společnost na vrcholu. Akcie Sears dosáhly svých maxim v roce 2007, i když tehdy již firma dlouho sváděla těžké bitvy s Walmartem. Poté se do souboje přidal ještě Amazon a Sears začal jít ke dnu. V roce 2009 byla Sears Tower prodána a přejmenována. Sears zkrachoval až v roce 2018, i když jeho logo můžete v Americe stále nalézt.


Yahoo!

Pojďme do novější doby. Yahoo! začalo svoji pouť jako vyhledávač a poskytovatel e-mailu v roce 1994 a vstoupilo do světa bez sociálních sítí a Googlu. Příběh Yahoo! je plný nedotažených akvizic a nejasné vize. Právě Google mohla firma koupit v roce 2002 za pouhou jednu miliardu dolarů, ale management byl příliš váhavý.

Poté naopak firma usilovala o nákup Facebooku, ale nabízela právě jednu miliardu dolarů, zatímco Zuckerberg prý chtěl o deset procent více. A v roce 2008 chtělo Yahoo! koupit Microsoft, ale cenovka 44,6 miliardy dolarů se vedení Yahoo! nepozdávala.

Firma navíc podcenila vývoj vlastního vyhledávače s tím, že jde o neperspektivní byznys, ztratila relevanci a nakonec byla prodána Verizonu za necelých pět miliard dolarů v roce 2017. Učebnicová destrukce akcionářské hodnoty.

MySpace

Ani největší sociální síť světa nemusí být věčná. Pamatujete si na MySpace? Na první významnou sociální síť v podobě upravovatelných webovek s hudebním podtónem?

V roce 2005 MySpace koupila Murdochova News Corp za 580 milionů dolarů a o rok později to už byla nejnavštěvovanější stránka v USA (60 milionů amerických uživatelů). Na svém vrcholu měla firma okolo 80 až 90 milionů uživatelů. V té době však nabírala sílu nová cool záležitost jménem Facebook a MySpace od roku 2009 upadal. V roce 2011 Murdoch MySpace prodal za pouhých 35 milionů dolarů. Kupodivu i v dnešní době stránky stále fungují, jde však primárně o hudební platformu.

Nokia

Pokud jste v minulosti neměli služební mobil od Nokie, mohli jste mít třeba ještě Motorolu. V roce 1998 se Nokia dostala právě před ni a stala se největším výrobcem mobilů na světě.

V roce 2007 Nokia měla naprosto neuvěřitelný tržní podíl o velikosti 51 procent. Pro srovnání, Apple má dnes tržní podíl okolo 20 procent. Cesta z vrcholu k úpadku byla však nesmírně rychlá a v roce 2013 byla Nokia ráda za převzetí Microsoftem za pouhé 7,2 miliardy dolarů. Pikantní je, že Microsoft později skoro celou sumu odepsal a výrobu mobilních telefonů ukončil. Nokia neshořela jako fénix, ale padla jako domeček z karet.

Blackberry

Blackberry v roce 2011 prodalo 50 milionů přístrojů, drželo padesátiprocentní tržní podíl v Americe a pětinový celosvětově. Jeho zařízení byla symbolem statusu a firma se chlubila vládními zakázkami.

Na scéně se však objevil Steve Jobs, kterému se vůbec nelíbila klávesnice u přístrojů Blackberry, a proto přišel s jednou velkou obrazovkou iPhonu. V roce 2010 Apple uvedl iPhone 4 a tím přeskočil Blackberry v prodejích. Blackberry nestihl zareagovat, tržní podíl upadal a už v roce 2016 společnost ukončila výrobu mobilů. Firma zažila neskutečnou dekádu a pád byl stejně rychlý jako v případě finského konkurenta.

GE

GE byla dlouho synonymem úspěchu, ostatně je to firma s historií od roku 1892 a jeden z původních dvanácti členů indexu Dow Jones . Velmi dlouho se jí také dařilo a v roce 2000 stála v čele nejhodnotnějších korporací světa.

Za více než sto let existence vyráběla leccos, její podnikání se rozprostřelo do mnoha divizí, včetně objemné finanční divize, která se ukázala být velkou přítěží ve velké finanční krizi.

Z GE se stal neefektivní a pomalý moloch. Navzdory mnoha potížím firma stále funguje, má v současnosti čtyři divize, letectví, zdravotnictví, energetiku a obnovitelné zdroje a celkově dosahuje tržeb 77 miliard dolarů. Ovšem v roce 2018 byla firma potupně vyřazena z Dow Jones a její tržní kapitalizace je pouhých 115 miliard. To je na absolutního lídra z období před dvěma dekádami opravdu málo, tehdy měla firma hodnotu téměř 600 miliard.

Kdo bude další?

Do budoucna uspějí jen takové firmy, které budou stát čelem k technologickému vývoji a budou mít odvahu narušit svůj šťavnatý byznys. Lidská kreativita je bezmezná a zdaleka ještě vše nebylo objeveno. Žádné odvětví si nemůže být jisté, že ve své současné podobě přežije do následujících dekád. Jeden příklad za všechny, nedávný rozvoj chytrých hodinek se krvelačně zakousl do výrobců tradičního švýcarského hodinářství.

Moje předpověď je taková, že v dnešní době je sice božstvem Big Tech, ale přijde doba, kdy i některá z těchto firem ztratí relevanci. I když si to v současnosti nikdo nedovede připustit. Která z nich to bude a kdy, to zůstává velkou otázkou.

Autorem článku je Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management. Článek vyšel 27. října na internetové stránce časopisu Forbes. Na Patria.cz ho zveřejňujeme s laskavým souhlasem autora.