Prim v ruském plynárenství hraje severozápad země

Ruská energetika nabývá na severozápadě země na významu. Společnost Gazprom se oficiálně přemístila z Moskvy do Petrohradu a v Leningradské oblasti probíhá řada projektů zaměřených na vyspělé technologie, ekologii, plynofikaci ruské dopravy nebo náhrady importu v energetice. Nové ekologické výzvy mohou být příležitostí pro mezinárodní spolupráci a uplatnění inovativních zahraničních technologií.

Ilustrační foto: Shutterstock

Energetická strategie Ruské federace si klade za cíl zvýšit do roku 2024 export energetických zdrojů o 9 –15 %, více než trojnásobně zvýšit produkci LNG nebo zajistit světovou úroveň výroby, skladování a exportu vodíku a hélia. Předpokládá dosažení technologické nezávislosti Ruska formou lokalizace výroby a náhrady importu.

Tyto záměry se promítají do rozvojových programů ruských regionů. V Petrohradu a Leningradské oblasti je na programu hned několik energetických projektů.  Jde například o výstavbu Komplexu na zpracování plynu v oblasti Ust –Luga a záměr vybudování třetí technologické linky na zpracování zemního plynu a výrobu LNG v Leningradské oblasti. Projekt bude využívat nové patentované technologie společností Gazprom a Linde.

Spolupráce s Němci i Brity

Město Petrohrad připravuje přechod veřejné dopravy a komunální techniky na CNG do tří let. Leningradská oblast chce vybudovat 23 nových plnících stanic na CNG do konce roku 2023. Plynofikaci dopravy plánuje podpořit daňovými úlevami a upřednostněním ekologických společností ve výběrových řízeních k organizaci veřejné dopravě.

Pokračuje spolupráce Institutu technologických iniciativ ropy a zemního plynu s britskou společností Petrofac International a německými společnostmi Linde a Linde Engineering při zpracování jednotného mezinárodně uznávaného systému standardizace v ropném a plynárenském sektoru v Rusku.

Mnoho projektů v ruských regionech připravuje také Gazprom a jeho dceřiné společnosti. Jde například o společný projekt s ruskou zbrojovkou Almaz-Antey, která se v rámci diverzifikace výrobního programu bude podílet na vývoji a výrobě zařízení na podmořskou a povrchovou těžbu uhlovodíkových paliv.

Gazprom má podepsánu dohodu o budování CNG infrastruktury v ruských regionech (Kaliningradská oblast, Tatarstán, Mordovinsko) a na dálniční trase Moskva – Kazaň (dohoda se státním podnikem Avtodor). S Irkutskou ropnou společností Gazprom plánuje těžbu lithia v oblasti Kovytinskoje.

Petrohrad hostí kongresy

Samotný Petrohrad také pravidelně hostí nejrůznější plynárenské kongresy. Mezi nejvýznamnější patří Petrohradské mezinárodní plynárenské fórum“, které se pořádá od roku 2011. Letošního ročníku se zúčastnilo 370 ruských a zahraničních společností z více než třiceti zemí. Zaměřilo se například na náhradu importu v plynárenství, nové energetické technologie a CNG infrastrukturu. Byl zde k vidění koncept bezpilotní hybridní automobilové platformy (baterie a CNG elektrický generátor) nebo několik projektů skladování vodíku a jeho využívání v nákladní dopravě.

Na říjen 2022 se chystá 25. Světový energetický kongres „Energie pro lidstvo“. V rámci připravovaného mezinárodního dialogu se předpokládá účast více než 7 tisíc specialistů. Jedná se o akci Světové energetické rady, která se koná každé tři roky od roku 1924 a pokrývá všechny aspekty energetického sektoru.

V roce 2023 se v Petrohradu plánuje mezinárodní konference k zemnímu plynu „LNG2023“ k otázkám využívání zemního plynu jako ekonomického a ekologického energetického zdroje.

Ekologické směřování ruské energetiky se aktuálně orientuje především na využívání uhlíkových energetických zdrojů, zejména ekologičtějšího zemního plynu. Dosažení proklamovaného cíle uhlíkové neutrality nebo nižšího objemu emisí skleníkových plynů než v Evropě během následujících 30 let však bude narážet na potřebu výroby „zelené energie“ z obnovitelných zdrojů. Ani „šedý“ vodík vyrobený ze zemního plynu, vodní nebo jaderná energie nebude k dosažení kýžených cílů dostačující. Směrování světové energetiky vyvolá v Rusku nezbytně potřebu mezinárodní spolupráce při získávání nových moderních „zelených“ technologií. Tento potenciál bude využitelný také pro české společnosti, které se budou podílet na řešení nových ekologických výzev.

Luboš Laštůvka, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Sankt Peterburgu