Dnes se dozvíme
výsledek zasedání Fedu. Bude to něco v duchu:
inflace je dočasná, dočasnost je ale o něco delší, rizika stále jsou, jak ty
zdravotní, tak ty spojená s globálními problémy…
Fed by ale už měl by rozhodnout o začátku
snižování měsíčních nákupů finančních aktiv.
Zatímco po finanční
krizi se bilance
Fedu zvýšila po téměř dvou letech od vypuknutí
krize o cca 10 %
HDP, tak tentokrát je to už dvojnásobek: 21 %
HDP. Zdá se to hodně. Ale to byste nesměli srovnávat
Fed s
ECB. Tam po finanční
krizi bilance vzrostla o cca 5 %
HDP a teď je to o 31 % HDP!
Samozřejmě můžete namítnout, že zvýšení
likvidity neznamená automaticky zvýšení peněz v
ekonomice. Tohle byl například problém EMU, kde peněžní agregát po finanční
krizi stagnoval, mimo jiné díky špatné kapitalizaci bank, které měly na bilancích spoustu špatných úvěrů… A tak nemohly půjčovat, což je základní generátor vzniku peněz. Nicméně tentokrát je to jinak: tohle nebyla finanční
krize, navíc banky jsou zaplavené
likviditou,
vlády přijaly různé záruční úvěrové programy,
vlády se zadlužují… Takže objem peněz v
ekonomice roste, a to tak, že svižně. V
USA od začátku covidu o 36 % a v EMU o více než
pětinu.
Rychlé oživení, problémy v produkčních řetězcích, způsobené paradoxně rychlostí oživení a nové peníze se podepsaly na výrazně více
inflačním prostředí než po finanční
krizi.
Centrální banky analyzují a
bankovní rady se hádají, nakolik se pod vyšší
inflací podepsaly nabídkové šoky a nakolik poptávkové šoky. Každopádně když jsme už před více než
rokem psali, že tentokrát je to jinak, tak se naše slova potvrdila.
Proč by
centrální banka neměla reagovat na
inflaci? Stačí použít ten správný ekonomický model, který je založený na fiskální teorii cenové hladiny. Tento model implikuje, že pokud dojde k fiskálnímu šoku, tak dojde k jednorázovému skoku cenové hladiny, ale k žádné další
inflaci, pokud
úroková sazba zůstane stabilní. Klíčovou vlastností, respektive předpokladem těchto modelů je, jak jsou tvořené
inflační očekávání. V některých případech
zvýšení sazeb se projeví ve zvýšení
inflačních očekávání. A o tom se ve
Fedu například teď hádají: nakolik jsou očekávání vpředhledící…
Pro veřejnost je skutečně nejlepší, když je měnová
politika natolik nudná, že ji nevěnuje pozornost.
David Navrátil
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz