Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby rostou (Ranní zpráva z finančního trhu)

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA dnes zřejmě potěší dalším růstem. Svůj deficit naopak prohloubí americká bilance zahraničního obchodu. V obou případech svou roli sehrají chybějící zásoby i ochota firem investovat. V důsledku vysoké srovnávací základny poklesne peněžní zásoba v eurozóně. Ta se bude kvůli nižším nákupům aktiv Evropskou centrální bankou snižovat i nadále. Regionální měny budou pokračovat ve sledování vývoje společné evropské měny a pandemické situace. Oba faktory je budou držet spíše na slabších úrovních.  

Peněžní zásoba M3 v eurozóně klesá

Ve Spojených státech budou zveřejněny objednávky zboží dlouhodobé spotřeby za září. Ty se vyvíjí až překvapivě dobře. K růstu jim pomáhá snaha výrobců doplňovat nízké zásoby i jejich potřeba investovat, aby nahradili chybějící pracovní sílu. Objednávky letadel mohou přinést slabší výsledky, do budoucna ale tato oblast představuje spíše důvod k optimismu. Kromě objednávek se dozvíme i jak se vyvíjela bilance amerického zahraničního obchodu. Její deficit se stále nachází poblíž historických maxim. Na vysokých úrovních ho drží robustní spotřeba domácností, investiční aktivita firem i jejich snaha doplňovat zásoby, což společně vše tlačí objem dováženého zboží nahoru. Ne jinak tomu zřejmě bylo v září, kdy očekáváme schodek na úrovni 88 mld. USD.

V eurozóně bude publikován vývoj peněžní zásoby M3 za září. Ta zřejmě dále mírně poklesne. Zatímco ještě v únoru letošního roku růst M3 činil 12,3 %, v srpnu se již vlivem vysoké statistické základny nacházel na 7,9 %. Srovnávací základna je vysoká z důvodu obří dodávky likvidity, kterou ECB trhům poskytla loni v březnu ve spojitosti s pandemickou krizí.  Ve srovnání s loňským rokem budou nákupy aktiv zřejmě klesat i v následujících měsících, což bude agregát M3 tlačit směrem dolů. Z hlediska vývoje úvěrové aktivity je vývoj diferencovaný. Úvěry nefinančním podnikům poklesly z 6,9 % v únoru na 1,5 % v srpnu. Na druhou stranu úvěry domácnostem rostou. Zatímco v loňském roce dosáhly v průměru 3,2 %, v srpnu letošního roku to bylo 4,2 %. Tento vývoj je ovlivněn faktem, že v některých zemích domácnosti začínají utrácet naakumulované úspory a investují do nemovitostí.

Koruna koriguje ztráty

Pád společné evropské měny se včera zastavil (1,161 USD/EUR), což se odrazilo i na vývoji středoevropských měn. I ty se pokusily alespoň částečně korigovat ztráty, které utržily minulý týden. Polský zlotý posílil o 0,2 % na 4,606 PLN/EUR, maďarský forint ztráty alespoň neprohluboval a v závěru obchodní seance se pohyboval na úrovni 365,4 HUF/EUR.

Rozhovor pro agenturu Reuters včera poskytl viceguvernér ČNB Nidetzký. Podle jeho slov bude debata na jednání bankovní rady 4. listopadu stejná jako na minulém zasedání, tedy zda zvýšit sazby o 50 nebo 75 bazických bodů. Určitě to ale dle jeho slov nebude standardní utažení. Dodal také, že s cílem vyslat signál k ukotvení inflačních očekávání doporučení měnové sekce pro listopad může být více než 75 bazických bodů. Aktualizovaná prognóza podle něho pravděpodobně vykreslí do budoucna obrázek vyšší inflace a pomalejšího růstu. Koruna pak za ČNB podle jeho mínění nic neodpracuje, což bude zohledněno i v nové prognóze a bude to mít i dopad do trajektorie úrokových sazeb ČNB. Ani tato poměrně jestřábí vyjádření však koruně na výrazně silnější úrovně nepomohla. Ta se posunula těsně pod hladinu 25,70 CZK/EUR. Výraznějšímu posílení bude v následujících dnech i nadále bránit zhoršující se pandemická situace a tlak kurzu USD posunovat se vůči euru na silnější hodnoty.