Dušičky se letos lidem v Česku pořádně prodraží. Evropští pěstitelé květin kvůli drahému plynu dávají své skleníky mimo provoz

Češi si letos o Dušičkách pořádně připlatí. Svátek zesnulých nastává od tohoto úterý za týden a evropská plynová krize nutí pěstitele po celé Evropě, zejména v „květinové velmoci“ Nizozemsku, přerušovat provoz svých skleníků. Energie jsou totiž tak drahé, že by se mnohým evropským pěstitelům pěstování a následný prodej květin nevyplácel. Mají totiž své konkurenty například v afrických zemích Keni či Etiopii. A ti jsou schopni dopravit do Evropy květiny dnes již za konkurenční ceny. I tak jsou tyto ceny vyšší, než jaké by si účtovali evropští pěstitelé, pokud by žádná plynová krize neudeřila.

Tradičně nejvyhledávanější smuteční, „dušičkovou“ květinou je v ČR chryzantéma. Do Česka se ročně dováží řezané chryzantémy průměrně za 210 milionů korun. Nizozemsko se obecně podílí na dovozu květin do ČR ze zhruba 80 procent. Celkově se do Česka každoročně dováží řezané květiny za zhruba 2,3 miliardy korun, přičemž Nizozemsko zodpovídá za 1,8 miliardy z této částky. Vzhledem k tomu, že se v Česku ročně celkově prodají řezané květiny za zhruba čtyři miliardy korun, bezmála polovina útrat lidí v ČR za květiny se týká květin původem právě z Nizozemska.

Nizozemských chryzantém se tedy v Česku prodá ročně za desítky milionů korun, přičemž tyto prodeje vrcholí právě na přelomu října a listopadu, v „dušičkovém“ období. Letos však pěstitelé květin v Nizozemsku a jinde v Evropě svoji produkci omezují. K vytápění skleníků totiž často používají plyn, jehož velkoobchodní cena v EU roste na historické rekordy. Nizozemský burzovní kontrakt na zemní plyn, jenž je směrodatný pro celou EU, včera dosáhl ceny přes 87 eur za megawatthodinu, což odpovídá zhruba pětinásobku průměru předpandemických let.

Při takto vysoké ceně plynu v EU se dostávají do konkurenční výhody pěstitelé z východoafrických zemí, kteří díky přirozeně příznivému klimatu mnohdy žádné skleníky nepotřebují. Z evropské plynové krize se tak radují pěstitelé květin v Etiopii či Keni, jimž citelně stoupá odbyt. Zaplňují totiž na trhu místo po nizozemských a obecně evropských pěstitelích, kteří museli „zavřít krám“. Přepravní náklady z afrických zemí jsou sice vyšší než ty z Nizozemska, zvláště nyní při globální přepravní krizi, avšak i tak si kvůli astronomickým cenám vytápění evropských skleníků keňští či etiopští pěstitelé udržují cenovou výhodu. Přesto samozřejmě dochází ke zdražení.

Lidé v ČR se tak musí připravit na to, že si za měsíc při Dušičkách za květiny na hrob pořádně připlatí. A nejen za chryzantémy. Ceny mohou snadno být až o třetinu výše než loni. O zhruba deset procent totiž květiny v ČR zdražovaly už o prázdninách, ještě před propuknutím evropské plynové a obecně energetické krize. A třeba gerbery, které ještě před pandemií stály leckde jen 15 korun, letos o prázdninách vyšly už i na 35 korun. To je zdražení o více než sto procent. Pěstitelé v celé Evropě se totiž během pandemie obávali, že nebudou mít odbyt. Zasadili tedy méně rostlin a už letos v létě tedy nedokázali poptávku pokrýt. Někteří z pěstitelů také pandemii finančně nepřežili a byznys ukončili. I to nyní přiškrcuje celkovou nabídku květin na českém trhu. Do toho všeho udeřila zmíněná mezinárodní přepravní krize, jež prodražuje právě i přepravu květin, a nyní tedy navíc ještě evropská plynová a energetická krize.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank