MakroMixér: O prudkém zdražování, razanci ČNB, nedostatku všeho i dědictví po volbách. Hostem majitel Agrostroje Lubomír Stoklásek

Tři palčivá ekonomická témata, jeden exkluzívní host. Dnes o inflaci, razantních krocích ČNB, nedostatku všeho ohrožujícím český průmysl v čele s automotive a Škodou Auto a také o volbách. O penězích, byznyse, ekonomice a trzích s nadhledem a chytrými hosty. Přinášíme vám devátý díl podcastu Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance a Roberta Břešťana, šéfredaktora Hlidacipes.org s jejich hostem. Tentokrát je jím Lubomír Stoklásek, majitel Agrostroje Pelhřimov. Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud (nejprve na SoundCloud, následně postupně na dalších službách). Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!

Inflace: Dva tábory v ČNB. Převládá hlas, že nejde o láhev kečupu

Tři klíčová témata pro českou ekonomiku aktuálního MakroMixéru, první z nich: Agresívní zásah České národní banky vůči inflaci. „Bylo to nečekané z pohledu síly kroku ČNB. Na druhou stranu pro mne není překvapením, že a proč to ČNB dělá. V centrální bance se vytvořily dva tábory. Jeden v čele s centrálním bankéřem Alešem Michlem říká, že inflace je dovezena, přirovnává ji k láhvi kečupu, kde máte zúžené hrdlo a je třeba počkat, zamíchat láhví a pospravit ji tak, aby vše dobře teklo a ideálně se u toho moc nepotřísnit. Názor, který převládl, za kterým stojí většina bankovní rady, včetně guvernéra Rusnoka, je trochu jiný. V zásadě říká, že část té inflace jsme si vyrobili také doma a je důležité raději reagovat rychleji a agresívněji, abychom nemuseli reagovat prudčeji a dráže později,“ shrnuje první téma aktuálního MakroMixéru a české ekonomiky vůbec hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Cíl je jasný: zabránit, abychom si na vysokou inflaci zvykli, aby se u nás nezabydlela na trvalo.

Výpadky v českém průmyslu: Škoda Auto je vidět nejvíc

Téma druhé: výpadky v českém průmyslu, což je asi nejviditelnější na Škodě Auto. „Je to celosvětový fenomén, v Německu se například výpadky týkají více než 96 procent německých firem, působících v automotive. Situace je vážná a výrobci, včetně Škody Auto, pravděpodobně do konce roku výrazně omezí svou výrobu. Otázkou je pak podle Jana Bureše dopad na výkon české ekonomiky jako celku. „V extrémnějším případě se můžeme dostal až na minus 1 % na HDP do konce roku,“ soudí Jan Bureš a připomíná, že automotive je páteřním odvětvím české ekonomiky s dopadem až na desetinu HDP.

Volby v Česku: Dědictví dluhů a bezprecedentní schodek

Téma třetí: volby v Česku. Voliči karty rozdali. Co zdědí nová česká vláda? „Velkým tématem určitě budou dluhy. Bezprecedentní schodky veřejných financí a především vysoké strukturální saldo, tedy deficity, které neodezní nástupem hospodářského růstu,“ reaguje Jan Bureš.

Upozorňuje, že obě koalice, které budou chtít společně vládnout, mají v programu rychlejší konsolidaci veřejných financí, než bylo dosavadní chování vlády. Otázkou ale je, jak ji budou chtít dělat. „V programech není moc úsporných kroků na stole, debata nad nimi nebude moc jednoduchá,“ říká Jan Bureš.

 

Host MakroMixéru: Ladislav Stoklásek, majitel Agrostroje Pelhřimov

Co na to vše host MakroMixéru, kterým je majitel Agrostroje Pelhřimov, pan Ladislav Stoklásek? Jak on vnímá nedostatek vstupů do výroby? „Podle mého názoru neexistuje firma, která by problémy neměla. Soudím, že my patříme k firmám, které problémy mají menší, závazky vůči zákazníkům plníme na 98 procent,“ uvádí Ladislav Stoklásek.

Agrostroj po čerstvých akvizicích zpracovává zhruba 99 tisíc tun oceli. Z tohoto pohledu to bude zřejmě nejvíce v zemi. „10 tisíc tun máme stále na skladě a na 10 až 12 měsíců předjednány ceny dopředu. Předjednány jsme měli ceny 550 euro za tunu, dnes je to trojnásobek a za tuto cenu se prodává šrot,“ poodkrývá realitu odvětví a cen surovin Lubomír Stoklásek.

Uměle vyvolaná spekulace na trzích komodit?

Pokud jde o ocel, Lubomír Stoklásek se domnívá, že jde o uměle vyvolanou spekulaci, kdy Čína nejprve nestíhala vyrábět, následně omezila dodávky do světa, prudce zvedla ceny a následně začala pozvolna dodávat.

Co další vstupy nad rámec surovin, jako jsou polovodiče? Je tento nedostatek cítit i ve výrobě Agrostroje či u jeho odběratelů jako jdou DAF, Scania či Volvo? Tyto dodávky jsou zhruba polovina výroby Agrostroje, druhou polovinou jsou zemědělské stroje. „Dopad takový, jako je u osobních aut, zde není, termíny se prodloužily o měsíc či dva, firmy jsou flexibilní,“ říká Stoklásek.

Jak se do výroby promítají drasticky vysoké ceny energií? „Letos na jaře jsme nakupovali za 52 až 54 EUR za MWh, nyní je to až u 180 eur,“ říká Stoklásek. „Soudím, že toto vše způsobují obchodní organizace, které využívají situace. Tato spekulace poškodí celé hospodářství, je za minutu 12 tyto věci řešit,“ soudí Stoklásek.

Emisní povolenky a Rusko? Může tam být podíl, ale není to celé, soudí Stoklásek. Strategické dodávky dle něj měly zajišťovat jednotlivé země a Brusel. Vliv rostoucích cen emisních povolenek na cenu elektřiny do určité míry připouští, nemůže to ale podle něj vysvětlovat celkové zvýšení, které pozoruje i o 500 procent. Je proto třeba, aby státy a Evropská unie tuto spekulaci řešily. „Regulaci zásadních vstupů pro občana i pro firmy by měly zabezpečovat jednotlivé státy a Brusel,“ domnívá se.

„Když někam pumpujete peníze, zvyšují poptávku“

Jaký je Stokláskův názor na zrychlující inflaci a cenové tlaky? Agrostroj patří mezi výrobní firmy, nikoli prodejní, i v této firmě se ovšem dají vyšší náklady přenést na koncové zákazníky. Na straně výrobce přitom Stoklásek zaznamenává nárůst cen o 10 procent a o stejné procento se podle jeho odhadu zvýší tržby právě z tohoto důvodu. „Jestliže někdo napumpuje neskutečné peníze do oběhu, tak ty peníze iniciují poptávku,“ podotýká také podnikatel k obecné inflační situaci.

Agrostroj a covid: Nezavřeli jsme ani na minutu

A jak si Agrostroj počínal během covidové doby? Firma s 3000 zaměstnanci během ní nezavřela „ani na minutu“ a obešla se bez peněz státu. Problém podnikatel nyní vidí v rozdávání dotací, které měly být minimálně o 50 procent menší, a tedy bez takového dopadu do veřejného rozpočtu. Někteří živnostníci se navíc mohli během pandemického období, protkaného vládními stimuly, odnaučit pracovat, míní také. To ale nemusí být tolik problém Pelhřimova, který má v Česku nejnižší nezaměstnanost mezi muži.

 

Jak Stoklásek motivuje zaměstnance a vychovává nové?

V roce 2000 začala pelhřimovská firma se systémem vzdělávacích programů a během 20 let se jí podařilo dosáhnout toho, že 42 procent zaměstnanců ve výrobě má maturitní vysvědčení, podotýká Stoklásek. Plat ve firmě je minimálně o pětinu větší než v regionu, přičemž jedním z benefitů je i nabídka ubytování s docházkovou vzdáleností 15 minut od práce.

Dělali jsme výběrové řízení v Rusku na průmyslovou zónu, kde ve vyhlášených průmyslových zónách nejsou žádní kvalifikovaní pracovníci, uvádí Stoklásek svou zkušenost s Ruskem. Našli jsme lokalitu, kde je střední odborné učiliště, které má 500 studentů, a do Agrostroje přijel tamní ministr školství, seznámil se skutečností, jaká tam je. „Já jsem prezentoval, že naši zaměstnanci mají certifikát Agrostroje a potom teprve jdou do výroby. Kdo má certifikát Agrostroje nemůže být v Evropské unii nezaměstnaný. To je začalo zajímat. Oni během dvou měsíců otevřeli dvě třídy duálního vzdělávání… Speciálně kvůli nám, protože je to zajímalo,“ říká v podcastu manažer Stoklásek.

Ten zároveň říká, že duální vzdělávání, tedy systém, kdy žáci mají teorii ve škole, ale k tomu také praxi, byla „jediná věc, která se za komunistů dělala dobře“ a česká ekonomika dle něj do dnešního dne žije jen z tohoto systému vzdělávání. „Ten, kdo už něco uměl, měl v době sametové revoluce 30 let. Dnes máme 32 let po revoluci, takže nám do pěti, sedmi let odejdou poslední absolventi tohoto systému,“ upozorňuje Stoklásek. „Proto nejsou řemesla, proto nejsou kvalifikovaní lidé. A situace se ještě zhorší, protože jednak na těch školách je nemá kdo učit, protože ti kantoři to neumí, a všichni se schovávají za to, že se musíme věnovat znalostní ekonomice,“ říká také Stoklásek.

Česko polotovarů nebo finální produkce?

„Představy politiků, že budeme finálními producenty, se mýlí,“ pokračuje Stoklásek. „Aby se něco takového stalo, musel by stát napumpovat neskutečný peníze do firem, které by touto cestou šly. Ale ty peníze do výroby nejdou,“ soudí. Při srovnání výdajů na nové technologie s USA nebo s Německem, se u nás podle manažera nevydává skoro nic a přitom právě díky moderním technologiím, které mají dvakrát, třikrát větší výkon s jednou obsluhou, se vrací peníze zpět do státní kasy.

Ta východní Evropa?

Záleží tedy ve světě kapitálu na národnosti? „Národnost je hrozně důležitá. Jestliže mám za sebou Německo, Ameriku nebo Švýcarsko, pak je to úplně něco jiného,“ přiznává Stoklásek. My nemáme ve světě takové postavení, že bychom měli dominanci v čemkoli. Prakticky nic nevyvážíme, akorát Škodovky, kterým se ve světě stejně říká VW Skoda. Česko tím pádem není reprezentováno žádným produktem, na kterém by se hodnotila úroveň výroby, říká Stoklásek.

Svou zkušenost s důležitostí národnosti uvádí i na příkladu koupě německé firmy Stoll. Rozhodli jsme se, že bychom chtěli realizovat nějaký finální produkt, vybrali jsme si čelní nakladače, a tím jsme se začali zajímat o firmu Stoll, uvádí Stoklásek. Ta byla v rukou fondu, ale bohužel jsme zjistili, že výběrové řízení bylo ukončeno. Přesto jsme je znovu oslovili a zeptali jsme se jich, proč nám o řízení nedali vědět. Oni jednoduše přiznali, že je nenapadlo oslovit firmu z východní Evropy. „Asi půl roku jsme diskutovali, pozvali jsme vedení fondu do výroby Agrostroje, pánové změnili názor a začali jsme jednat. Jednání trvalo asi dva roky… I vedení firmy Stoll bylo nadšeno našimi technologickými možnostmi, a hlavně našimi obchodními partnery. Rozhodla tedy nakonec osobní zkušenost, kterou si ve východní Evropě nedovedli představit,“ uzavírá Stoklásek.

V čem je Lubomír Stoklásek aktivní mimo Agrostroj? Jaký vztah má k vínu a jak se daří jeho hotelovému podnikání? I to se dozvíte v podcastu MakroMixér.

Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud (nejprve na SoundCloud, následně postupně na dalších službách). Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!