Palivové trhy na vzestupu, Čína nakupuje „za každou cenu“

Komoditní sektor má za sebou další týden extrémních pohybů cen, kdy se globální ekonomikou i komoditními trhy otřásaly dopady čínské a evropské energetické krize. Kromě toho se musel trh vypořádat s posilujícím dolarem, rostoucími cenami paliv a náklady na financování stoupajícími kvůli zvyšování výnosů z amerických vládních dluhopisů. To vše se může negativně podepsat na růstu a ohodnocení akciového trhu. Některé ekonomiky tak musí čelit riziku stagflace, což je období inflace spojené se zpomalením růstu.

Tato kombinace, spolu s problémy v dodavatelských řetězcích a růstem regulačních rizik v Číně, přispěla k největšímu měsíčnímu propadu světových akciových trhů od března 2020, takže do posledního čtvrtletí vstupují poměrně nejistě. Navíc se stále zvyšuje riziko, že v tomto čtvrtletí dojde k propadu výnosů firem, které budou čelit růstu cen vstupů, výše zmiňovaným problémům na straně nabídky a poklesu spotřebitelské poptávky.

Hlavním tématem komoditních trhů zůstává neustávající růst cen paliv, hlavně uhlí a zemního plynu. Zásoby většiny paliv jsou celosvětově nízké a před vyvrcholením poptávkové sezóny nezbývá příliš času na jejich doplnění, takže jsou spotřebitelé po celém světě vystaveni rostoucímu riziku nedostatečných dodávek, bude-li nadcházející zima chladnější než obvykle. Zemní plyn a uhlí už se nějakou dobu obchodují dosti vysoko a nyní jsme svědky další fáze energetické krize, kdy začaly stoupat i ceny ropy. Očekává se totiž zvýšená substituční poptávka v energetice, a tak se ropa Brent tento týden poprvé po třech letech obchodovala nad 80 USD.

Obavy ze zimního nedostatku paliv se dále zvýšily, když čínský vicepremiér Han Zeng nařídil státním energetickým gigantům, aby si zajistily zásoby na zimu za každou cenu. Stejně jako zbytku světa i Číně docházejí paliva, která k přečkání zimy potřebuje. Vlády i centrální banky v posledních 18 měsících nadměrně stimulovaly globální ekonomiku. To vedlo k prudkému zvýšení poptávky po spotřebním zboží, které do značné míry pochází z Číny.

Důsledkem je raketový vzestup cen nákladní přepravy, problémy v dodavatelských řetězcích a skokové zvýšení čínské poptávky po elektřině kvůli prudkému zvýšení objemu výroby. Jak jinak uspokojit neustávající spotřebitelské objednávky ze všech koutů světa? V rámci boje s nastupující energetickou krizí musely některé regiony omezit dodávky elektřiny pro průmyslový sektor. Kvůli rekordně vysokým cenám elektřiny, zemního plynu a emisních povolenek, které kompenzují vyšší spotřebu uhlí, čelí podobným problémům i Evropa.

Průmyslové kovy se obchodovaly níž. Příčinou byly rostoucí ceny paliv a zhoršení nálad na trhu kvůli známkám zpomalení v Číně. Bloomberg Industrial Metal Index znovu spadl na pětitýdenní minimum a HG měď otestovala klíčovou hladinu podpory nad 4 USD za libru. Všeobecný nedostatek elektřiny v Číně a dluhová krize v tamním realitním sektoru vedly spolu s regulačními riziky a opatřeními pro boj proti znečištění k omezení průmyslových aktivit, což může v nejbližší době snížit poptávku po mědi a dalších kovech, jako jsou nikl, cín a zinek. Výše uvedené přispělo v září k prvnímu propadu čínského PMI ve zpracovatelském sektoru za 19 měsíců.

Drahé kovy: Zlato má za sebou poměrně dobrý týden, alespoň z relativního pohledu, vzhledem k omezeným negativním dopadům prudkého vzestupu dolaru a růstu výnosů z amerických vládních dluhopisů. Uprostřed týdne došlo k jistému oslabení zejména u stříbra, které se dočasně propadlo pod klíčovou hladinu podpory kolem 22 USD. Jelikož téměř polovina celkové poptávky po stříbře závisí na jeho průmyslovém využití, podepsaly se na něm současné obavy ze zpomalení čínské ekonomiky víc než na zlatě. Tam totiž investoři hledají zajištění proti rostoucím cenovým tlakům, které jsou zřejmé téměř všude, teď už i u rychle rostoucích cen energií.

Zlato má tendenci reagovat na pohyby dolaru a změny dluhopisových výnosů, které teď dál tlačí jeho cenu dolů. Kromě toho je ale správci fondů využívají k diverzifikaci a k zajištění proti rizikům spojených s finančními aktivy. Po roce, kdy se úrokové sazby postupně vytrácely, jak se finanční aktiva a nejen ona obchodovala poblíž svých historických maxim, je možné, že se vzhledem ke zvýšené nejistotě ohledně krátkodobého směřování globální ekonomiky a volatilitě akciových trhů staneme svědky obratu tohoto trendu.

Investorům, kteří spíš než současnému tržnímu optimismu a nízké očekávané inflaci věří signálům z trhu s dluhopisy, dále klesají náklady na nákup zajištění. Zlato se totiž obchoduje u spodní hranice pásma za poslední rok. V nadcházejících týdnech budeme pozorně sledovat vývoj výnosů ze státních dluhopisů, neboť spolu s nimi může znovu stoupnout i nejistota ohledně dalších aktiv, jako jsou růstové akcie citlivé na úrokové míry. Neustávající růst cen většiny zdrojů energie může nakonec potvrdit náš názor, že inflace není pouze přechodná, a zajistit zlatu podporu, kterou potřebuje, aby mohlo otestovat hladinu 1835 USD a prorazit výš.

Ropa se obchodovala téměř beze změny. Vyhlídky na růst poptávky, zejména od spotřebitelů, kteří nahrazují drahý zemní plyn rafinérskými produkty, ať už jde o palivový olej, naftu, nebo propan, totiž kompenzuje oslabení na akciovém trhu a první týdenní nárůst amerických zásob ropy po osmi týdnech. V reakci na to ropa Brent nejprve poprvé od října 2018 stoupla nad 80 USD, ale poté se ochota riskovat vytratila. Svou roli může hrát i rostoucí volatilita akciových trhů, kde musí fondy, které cílují určitou úroveň volatility, omezovat své celkové pozice, aby nepřekročily svůj mandát.

Nařízení čínské vlády nakupovat energii za každou cenu se díky výši státních ropných rezerv, které lze v případě potřeby využít, na ropě podepsalo jen mírně. Nyní se pozornost upírá na říjnovou schůzku zástupců OPEC+ a trhy spekulují, že kartel možná navýší produkci víc než o dosud plánovaných 400 000 barelů denně.

V našich výhledech zvyšujeme cílové pásmo pro ropu Brent o 10 dolarů na 75 až 85 USD. Případný další růst bude záviset hlavně na situaci na trhu s uhlím a zemním plynem počátkem zimy.