01.10.2021 Deficit a dluh vládních institucí - 2. čtvrtletí 2021
Kód: | 050061-21 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Deficit a dluh vládních institucí |
Poznámka: | Data za 1Q: -1 den, 2Q: +1 den, 3Q: +10 dní, 4Q: -3 dny |
Anotace: | Informace o čtvrtletním vývoji tzv. maastrichtských kritérií. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | petr.musil@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Rychlá informace |
Cena: | |
Verze: | Česko-anglická |
Typ termínu vydání: | 92. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 30.06.2021, 01.10.2021, 10.01.2022, 01.04.2022 |
Rok: | 2021 |
V druhém čtvrtletí roku 2021 došlo meziročně ke zlepšení salda hospodaření vládních institucí o 38,5 mld. Kč., k čemuž přispěly všechny vládní instituce, saldo hospodaření ústředních vládních institucí se vylepšilo o 11,5 mld. Kč a skončilo v deficitu 99,6 mld. Kč. Místní vládní instituce i nadále hospodařily s přebytkem 33,4 mld. Kč, což meziročně představovalo nárůst o 19,0 mld. Kč. Také hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 7,9 mld. Kč a skončilo přebytkem 8,9 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2019 – 2. čtvrtletí 2021
Období |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
4.Q 2019 |
1.Q 2020 |
2.Q 2020 |
3.Q 2020 |
4.Q 2020 |
1.Q 2021 |
2.Q 2021 |
mld. Kč |
27,3 |
16,4 |
-24,1 |
-47,7 |
-95,9 |
-40,7 |
-133,8 |
-142,3 |
-57,4 |
% HDP |
1,9 |
1,1 |
-1,6 |
-3,5 |
-7,1 |
-2,8 |
-8,8 |
-10,3 |
-3,8 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 14,1 %. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků (+17,0 % na 257,0 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (+8,7 % na 176,4 mld. Kč) a daní z příjmů (+11,9 % na 117,4 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán pouze u přijatých kapitálových transferů (-7,9 % na 14,2 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 6,4 %. Nejvíce vzrostly výdaje na náhrady zaměstnancům (+17,5 % na 173,5 mld. Kč), sociální dávky (+6,2 % na 266,5 mld. Kč), dotace (+18,2 % na 60,4 mld. Kč). Výrazný pokles byl zaznamenán pouze u kapitálových transferů (-49,5 % na 16,7 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 39,6 % na 42,7 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 1,1 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 252,2 mld. na 2 517,0 mld. a jeho příspěvek činil 4,3 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o - 1,3 p. b. Nominální dluh stoupl mezičtvrtletně o 4,5 mld. Kč a přispěl ke zvýšení míry zadlužení o 0,1 p. b., růst nominálního HDP naopak přispěl k poklesu o – 1,4 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+199,6 mld. Kč) a objemu přijatých úvěrů (+ 48,8 mld. Kč). Emitované cenné papíry i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu. Hodnota emitovaných cenných papírů stoupla též mezičtvrtletně, naopak u přijatých úvěrů došlo k poklesu.
Dluh sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2019 – 2. čtvrtletí 2021
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 88,1 mld. Kč, který odpovídal 5,8 % HDP. Mezičtvrtletně se zlepšilo saldo hospodaření o 33,2 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 2. čtvrtletí 2019 – 2. čtvrtletí 2021
Údaje za vládní finanční statistiku byly i ve 2. čtvrtletí roku 2021 částečně ovlivněny důsledky epidemické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID_19, kdy nadále zůstávala v platnosti mimořádná vládní opatření.
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů, tel.: 704 688 734, e-mail: helena.houzvickova@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 10. 1. 2022
- rok 2021 | 2. čtvrtletí 2021 | 1. čtvrtletí 2021
- rok 2020 | 4. čtvrtletí 2020 | 3. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
- rok 2019 | 4. čtvrtletí 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
Zveřejněno dne: 01.10.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
1. 10. 2021
Saldo hospodaření vládních institucí se zlepšilo
Deficit a dluh vládních institucí – 2. čtvrtletí 2021
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v druhém čtvrtletí roku 2021 schodku 57,4 mld. Kč, což představovalo 3,8 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 43,2 % HDP, zatímco výdaje 46,9 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí vzrostla meziročně o 3,2 p. b. na 42,7 % HDP.
V druhém čtvrtletí roku 2021 došlo meziročně ke zlepšení salda hospodaření vládních institucí o 38,5 mld. Kč., k čemuž přispěly všechny vládní instituce, saldo hospodaření ústředních vládních institucí se vylepšilo o 11,5 mld. Kč a skončilo v deficitu 99,6 mld. Kč. Místní vládní instituce i nadále hospodařily s přebytkem 33,4 mld. Kč, což meziročně představovalo nárůst o 19,0 mld. Kč. Také hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 7,9 mld. Kč a skončilo přebytkem 8,9 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2019 – 2. čtvrtletí 2021
Období |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
4.Q 2019 |
1.Q 2020 |
2.Q 2020 |
3.Q 2020 |
4.Q 2020 |
1.Q 2021 |
2.Q 2021 |
mld. Kč |
27,3 |
16,4 |
-24,1 |
-47,7 |
-95,9 |
-40,7 |
-133,8 |
-142,3 |
-57,4 |
% HDP |
1,9 |
1,1 |
-1,6 |
-3,5 |
-7,1 |
-2,8 |
-8,8 |
-10,3 |
-3,8 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 14,1 %. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků (+17,0 % na 257,0 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (+8,7 % na 176,4 mld. Kč) a daní z příjmů (+11,9 % na 117,4 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán pouze u přijatých kapitálových transferů (-7,9 % na 14,2 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 6,4 %. Nejvíce vzrostly výdaje na náhrady zaměstnancům (+17,5 % na 173,5 mld. Kč), sociální dávky (+6,2 % na 266,5 mld. Kč), dotace (+18,2 % na 60,4 mld. Kč). Výrazný pokles byl zaznamenán pouze u kapitálových transferů (-49,5 % na 16,7 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 39,6 % na 42,7 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 1,1 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 252,2 mld. na 2 517,0 mld. a jeho příspěvek činil 4,3 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o - 1,3 p. b. Nominální dluh stoupl mezičtvrtletně o 4,5 mld. Kč a přispěl ke zvýšení míry zadlužení o 0,1 p. b., růst nominálního HDP naopak přispěl k poklesu o – 1,4 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+199,6 mld. Kč) a objemu přijatých úvěrů (+ 48,8 mld. Kč). Emitované cenné papíry i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu. Hodnota emitovaných cenných papírů stoupla též mezičtvrtletně, naopak u přijatých úvěrů došlo k poklesu.
Dluh sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2019 – 2. čtvrtletí 2021
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 88,1 mld. Kč, který odpovídal 5,8 % HDP. Mezičtvrtletně se zlepšilo saldo hospodaření o 33,2 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 2. čtvrtletí 2019 – 2. čtvrtletí 2021
Údaje za vládní finanční statistiku byly i ve 2. čtvrtletí roku 2021 částečně ovlivněny důsledky epidemické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID_19, kdy nadále zůstávala v platnosti mimořádná vládní opatření.
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: |
Ing. Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů, tel.: 704 688 734, e-mail: helena.houzvickova@czso.cz |
Kontaktní osoba: |
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz |
Termín zveřejnění další RI: |
10. 1. 2022 |
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
Patrik Kostyo, Occollo
?
Okénko pro podnikatele
Michal Petrák, Comgate
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.