Váš první dalekohled: bude se s ním na obloze na co koukat

Většina lidí má představu, že oblohu musíme sledovat pouze skutečně velkým dalekohledem, jehož cena dosahuje astronomických výšek. Astronomický dalekohled ale nemusí být ani drahý, ani velký, ani složitě řízený počítačem.

U dalekohledů na koukání očima, nikoli k fotografování, máme pět jednoduchých pravidel.

Neexistuje dokonalý dalekohled, stejně jako neexistuje dokonalé auto.
Jednoduše zajděte do supermarketu a sáhněte po čočkovém dalekohledu, též označovaném jako refraktor, v ceně od 2 do 5 tisíc korun.
Dalekohled by měl mít průměr objektivu alespoň 7 centimetrů, jednoduchý stativ s takzvanou azimutální montáží a nějakou sadu okulárů. Optické části, především jeho objektiv, by měly být ze skla, nikoli z plastu.
Nežeňte se za největším možným zvětšením! Díky neklidu zemské atmosféry málokdy použijete zvětšení, které je větší než dvojnásobek průměru objektivu v milimetrech. Tedy v případě objektivu o průměru 7 centimetrů to bude nejvýše 140násobné zvětšení.
Stejně důležitý je bytelný stativ, který umožní s dalekohledem pohodlně zamířit, aniž by se klepal.

A to je skoro všechno. Dalekohled má být vybaven jednoduchým hledáčkem nebo alespoň mířidly. Navíc má být lehký, abyste jej snadno přenesli na balkon nebo zahradu. A pokud budete chvíli googlovat, určitě najdete řadu tipů, jak si ho za pár korun vylepšíte.

A teď to nejdůležitější, k čemu vám bude takový dalekohled dobrý?

Začněme s tím, co s ním neuvidíte. Třeba rychle se pohybující objekty – jako jsou umělé družice nebo meteory. Taky nečekejte, že vám dalekohled ukáže barevné vesmírné objekty, jejichž portréty zdobí knížky nebo filmové dokumenty.

Přesto bude na co se koukat. Přes den na Slunce a sluneční skvrny. Musíte ale použít speciální filtr, který ochrání váš zrak. V noci uvidíte krátery na Měsíci – hlavně v období první čtvrti nebo poslední čtvrti. Zajímavý může být srpek Venuše. V Jupiterově atmosféře budou zřetelné tmavé pásy a čtyři satelity, které z noci na noc změní polohu. U planety Saturn máte šanci vidět drobný prstýnek a jeho největší měsíc – Titan.

Zkusit můžete i nejnápadnější objekty vzdáleného vesmíru.

Galaxie v Andromedě (M 31)
Velmi nápadná skvrna s jasným oválným jádrem, kolem kterého se rozkládá rozsáhlé, protáhlé halo dosahující délky až čtyři úhlové stupně. Poblíž mohou být vidět dvě satelitní galaxie M 32 (slabá mlhavá hvězda) a M 110 (podlouhlá drobná skvrnka). M 31 je v souhvězdí Andromedy na tmavé obloze patrná i bez dalekohledu.

Galaxie v Trojúhelníku (M 33)
Nevýrazná, mírně oválná skvrna o průměru asi půl úhlového stupně, bez výrazných detailů. Jelikož má malý jas, nemusí být za horších podmínek viditelná.

hvězdokupa NGC 752 v souhvězdí Andromedy
Zrnitá, mlhavá skvrnka, ze které vystupují dvě desítky slabých hvězd. Hvězdokupa má průměr asi tři čtvrtě úhlového stupně.

hvězdokupy ? a h v souhvězdí Persea
Někdy též nazývaná „dvojitá hvězdokupa v souhvězdí Persea“. Dvě koncentrované skupiny hvězd, asi tři čtvrtě úhlového stupně vzdálené. V centru ? Persei je nápadná dvojice bílých hvězd, ve středu h Persei se nachází tři stálice, z nichž nejjasnější je lehce naoranžovělá.

hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka
Skupina patří mezi nejkrásnější a nejznámější objekty noční oblohy. Při pohledu bez dalekohledu vypadá jako desítka hvězd v oblasti o průměru asi dva úhlové stupně. Triedr přidá dalších dvacet blyštivých stálic s lehce modrým odstínem.

Velká mlhovina v souhvězdí Orion (M 42)
Na tmavé obloze může mlhovina připomínat „letícího netopýra“. Nejjasnější část má průměr kolem jednoho úhlového stupně. Na severním okraji má nápadný temný záliv, v jehož sousedství se nachází nápadnější hvězda, která se ve velkém dalekohledu rozpadne na několik slabších stálic.

hvězdokupa M 35 v souhvězdí Blíženci
Hustá skupina hvězd o průměru zhruba půl úhlového stupně. Za vynikajících podmínek může být jako drobná skvrnka viditelná i bez dalekohledu.

hvězdokupa M 41 v souhvězdí Velký pes
Nápadná skupina dvou desítek hvězd o průměru kolem jednoho úhlového stupně. Má tvar trojúhelníku, za jižním okrajem se nachází nápadnější hvězda.

hvězdokupy M 46, M 47 v souhvězdí Lodní záď
Dvojice hvězdokup leží pouze jeden a půl úhlového stupně od sebe. M 46 vypadá jako mlhavá skvrna o průměru půl úhlového stupně, ze které vystupuje několik slabých hvězd. Východněji položená M 47 je o něco jasnější a zřetelně se rozpadá na skupinu více než deseti stálic.

hvězdokupa M 48 v souhvězdí Hydra
Na tmavé obloze patrná i bez dalekohledu. V dalekohledu se promění v zajímavou skupinku jasnějších i slabších hvězd na ploše o průměru půl úhlového stupně.

Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka
Krásná hvězdokupa mezi dvěma nápadnými hvězdami. Jako protáhlá skvrna, ze které vystupují ojedinělé slabé hvězdy, je pozorovatelná i bez dalekohledu. V dalekohledu se rozpadá na tři desítky stálic. Průměr Jesliček se odhaduje na jeden a půl úhlového stupně.

kulová hvězdokupa M 3 v souhvězdí Honící psi
Hvězdokupa leží přibližně v polovině mezi hvězdou Cor Caroli (? CVn) z Honících psů a Arkturem z Pastýře (? Bootis). Má vzhled jasné kruhové skvrny o průměru asi čtvrt úhlového stupně, která se směrem do středu výrazně zjasňuje.

Hvězdokupa v Herkulovi (M 13)
Hvězdokupa na okraji Herkulova „těla“ se jeví jako kruhová skvrnka o průměru čtvrt úhlového stupně. Posazena je mezi dvěma slabšími hvězdami.

hvězdokupy M 6 a M 7 v souhvězdí Štír
M 6 tvoří skupina několika hvězd poskládaná do oblasti o průměru méně než jeden úhlový stupeň. M 7 je velmi podobná. Spolu s dvojitou hvězdokupou v Perseovi, Velkou mlhovinou v Orionu, Jesličkami, Lagunou a galaxií v Andromedě patří mezi několik málo objektů známých už ve starověku.

Laguna ve Střelci (M 8)
Nápadná mlhovina i průměru čtvrt úhlového stupně na pozadí hvězd Mléčné dráhy. Za výjimečných podmínek je pozorovatelná i bez dalekohledu.

planetární mlhovina Činka (M 27)
Drobná, mlhavá skvrna o průměru asi čtvrt úhlového stupně. I když je jednou z nejnápadnějších planetárních mlhovin, v záplavě jiných hvězd ji lehce přehlédnutelná.