Turecká centrální banka podlehla politickým tlakům

Dnešní zasedání turecké centrální banky přineslo zklamání pro investory. Turecká centrální banka vyhověla tlaku prezidenta Erdogana a vydala se na riskantní cestu snižování úrokových sazeb. Týdenní repo sazba poklesla o jeden procentní bod na 18 % a z komentáře vypadl již porušený příslib pozitivních reálných sazeb. Zároveň můžeme předpokládat, že centrální banka bude čekat na první příležitost k dalšímu snížení úrokových sazeb. Tím může opětovně nastartovat spirálu oslabující měny a permanentně vysoké inflace a dále tak podlomit důvěru investorů i samotných Turků v liru.

Dnešní rozhodnutí o snížení úrokových sazeb o 100 bazických bodů přišlo dříve než se očekávalo. Spolu s většinou investorů jsme předpokládali, že k takovému kroku dojde v závěru roku. To by se směrem dolů měla vydat i inflace, která se v srpnu vyšplhala na 19,2 %. Turecká centrální banka se však rozhodla nečekat a vsadila zbytky své reputace na "dočasný" charakter současného nárůstu cen s poukazem na jádrovou inflaci, která činí "jen" 16,8 %. Částečně má centrální banka pravdu. Hlavním proinflačním faktorem jsou v Turecku ceny potravin, na nichž se negativně podepsalo sucho. Další příspěvek přidaly globální nabídkové faktory jako nedostatek komponent a narušení dodávek a stejně jako jinde dochází i v Turecku k úpravě cen v odvětvích služeb postižených pandemií. Na druhou stranu nikde není psáno, že příští úroda bude lepší než letošní a  dojde k zastavení cen potravin. Dále je nutné brát v potaz dlouhodobě neukotvená a vysoká inflační očekávání a hlubokou nedůvěru Turků v samotnou liru. Dnešní rozhodnutí se tak může brzy ukázat jako kontraproduktivní. Oslabení liry může zabránit očekávanému poklesu inflace a centrální banka může být donucena k hledání alternativních cest k zastavení depreciačních tlaků na liru. Historická zkušenost mnohokrát ukázala omezenou účinnost administrativních opatření a bance patrně nezbyde nic jiného než udržovat vysoké dvouciferné úrokové sazby. Výsledkem může být kombinace vyšší inflace i úrokových sazeb než by byla v situaci, kdyby centrální banka spolu s prezidentem Erdoganem projevila více trpělivosti a počkala si s uvolňováním měnové politiky na skutečný pokles inflace.  Dnešní rozhodnutí ukázalo, že Turecko nehodlá nic měnit na svém modelu vysokoinflační ekonomiky, která bude slušného růstu dosahovat jen za cenu kontinuálního oslabování měny a opakujících se období finanční nestability. To spolu s vysokou inflací těžko zachrání upadající popularitu prezidenta Erdogana a jeho strany AKP ve volbách, které se budou konat za dva roky.

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.