EU prochází „
energetickým šokem“, který je
výsledkem souhry několika faktorů. Klíčovým je ten, že
Rusko letos omezilo své dodávky
plynu starému kontinentu. Evropské plynové
zásobníky jsou přitom po loňské poměrně
dlouhé zimě vyprázdněné. Míra jejich aktuálního naplnění je pro nynější období
roku nejnižší za posledních více než deset
let.
Ruský plynárenský podnik
Gazprom, jejž většinově ovládá Kreml, z geopolitických důvodů přesměroval dvé dodávky
plynu do
Asie. Tam například
čínská poptávka po
plynu prudce narostla v důsledku post-pandemického ekonomického zotavování.
Gazprom navíc chce odklonem do
Asie demonstrovat důležitost nedávno dokončeného
plynovodu Nord Stream 2. Ten povede
plyn z Ruska přímo do
Německa, ale až poté, co to
EU povolí. Takový proces může trvat až
léta a
Gazprom preferuje, aby
plynovod byl ve využití co nejdříve a v co možná nejvyšší možné míře své kapacity. Vytváří tedy tlak na
EU, aby ta pocítila, jak moc je pro ni
ruský plyn důležitý a zbytečně nekladla překážky do
cesty právě co možná nejdřívějšímu zprovoznění
plynovodu v co možná nejvyšší míře jeho kapacity.
Gazprom z nynějších napjatých podmínek na evropském, ba
světovém energetickém trhu těží vrchovatě. Jeho
akcie na
ruské burze letos zhodnotily o zhruba 85 procent a nyní v září vytáhly
burzu k historickému rekordu. Zpevňuje díky tomu také
ruský rubl. Ten letos posílil nejvýrazněji ze všech měn rozvíjejících se trhů.
Podle červencového návrhu
Evropské komise, „
Fit for 55“, hrozí v důsledku uvedení příslušného
klimatického balíčku do praxe takzvaná
energetická chudoba třetině
obyvatel EU, tedy desítkám až stovkám
milionů lidí. V Česku jsou
energetickou chodbou, tedy problémy s platbou účtů za
elektřinu,
plyn či
teplo, v důsledku
klimatického balíčku tedy ohroženy zhruba 3,5
milionu lidí. Finanční podpora ze
strany vlády tak zřejmě bude nezbytností i v příštích letech. Problém je, že
vláda podporu financuje z
daní a z veřejného dluhu (a navýšený veřejný dluh jsou v zásadě jen budoucí
daně), protože prakticky žádné jiné zdroje nemá.
Dotace chudším
domácnostem tak v praxi budou platit ze svých
daní jejich spoluobčané, což výrazně zatíží zejména střední vrstvy. Situace se tak může
stát sociálně neúnosnou a přejít v
sociální konflikty, z nichž by těžily politické síly krajních extrémů.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity
Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz