Blockchain – o co se jedná a jak funguje (2. díl)

Ilustrační obrázek | zdroj 123rf.com

Blockchain, neboli též bločenka

Bločenka je český ekvivalent anglického výrazu blockchain. Jedná se o termín, který byl přijat v roce 2017, ovšem dodnes se velmi nerozšířil. Bločenka využívá několik již existujících technologií a vtiskává jím novou funkci tím, že je integruje do jednoho systému. Bločenka tak spojuje internet, přenosový protokol a šifrovací algoritmy v jeden nový inovativní prvek, o kterém jsme nikdy dříve v těchto intencích neuvažovali. Nejedná se tak o revoluční technologii, protože tyto technologie s námi jsou již několik desetiletí. Jen dříve nikoho nenapadlo, že se dají skloubit a využít právě tímto způsobem. Mnohem více se tak jedná o evoluční myšlenku, která má potenciál změnit doposud používané systémy a databáze. Když odhlédneme od úzkého (tunelového) pohledu na věc, musí být každému zřejmé, že využití blockchainu jako online účetní knihy, je jen jedna z mnoha možností. K čemu všemu se dá tedy blockchain ještě využít?

Blockchainové technologie se nejvíce hodí do systémů s vysokou mírou automatizace provozu. Hodí se jako jednotná databáze, pod kterou mohou fungovat úřady. Hodí se do bankovního sektoru. Využití tak najde od finančnictví, přes průmysl, až k administrativě. Všude, kde je třeba dbát na bezpečí uchovávaných dat, se hodí právě technologie bločenky. Rozdíl však nejspíš bude paradoxně v tom, že se bude jednat o neveřejnou síť, čímž pozbyde jeden ze základních prvků bezpečnosti. Že je bločenka hudbou blízké budoucnosti, pak potvrzují mnohé technologické startupy, které se již soustředí na využití této technologie.

Největší předností této technologie je, že ani největší vlády, nebo instituce typu bank, či nadnárodních korporací nedokáží do takové databáze zasáhnout a něco v ní měnit. To je však nejen autoritářským režimům trnem v oku a zatím se marně snaží přijít nato, jak tento fenomén regulovat. Na druhou stranu výše popsaná pozitiva lákají soukromý sektor, který zkoumá, jak využít předností takové databáze a integrovat ji do svých podnikatelských záměrů. Zřejmě nejblíž k reálnému využití je momentálně bankovní sektor. Vcelku trefné přirovnání použil Nick Szabo, který je možným spoluautorem bitcoinu. Blockchain přirovnal k vážce, která před mnoha milióny let uvízla v pryskyřici. Pryskyřice, potažmo jantar pak vážku naprosto dokonale zakonzervoval. Díky tomu můžeme i dnes vidět, jak přesně vážka vypadala před mnoha lety. Nikdo ji nedokázal změnit, ani čas. A úplně stejně na tom jsou data zaznamenaná v blockchainu. Blockchain tak je odolný vůči manipulaci, korupci apod. I to je nesporná výhoda této databáze.

Dnes se tak dá říct, že bločenka bude základní technologií mnoha systémů. Stane se tak součástí našich životů a zřejmě si jen málokterý laik všimne, že ten, nebo ten systém pracuje právě s technologií blockchain. Přijmeme ji jako běžnou součást našich životů. Velcí hráči již investovali nemalé prostředky do vývoje těchto technologií. Bločenku tak vnímají jako nástroj budoucnosti, který jím zajistí snížení nákladů, zvýšení bezpečnosti a zefektivnění svých procesů.

Jak tato technologie funguje a v čem je blockchain revoluční?

V prvních dvou dílech seriálu o blockchainu je popsáno, jak tato databáze funguje. Aby však informace byla úplná, je zapotřebí pochopit, co se skrývá pod pojmem databáze, jaké mohou existovat druhy databází, jak je nastaveno potvrzování transakcí a hlavně, jak je řešen problém možné dvojité útraty, který se může při špatném nastavení objevit. 

Databáze se podle toho, jak vznikají, dělí na centralizované, decentralizované a distribuované. Jaký je mezi nimi rozdíl a na jakém principu fungují? Víc se dozvíte ve třetím díle.