Babišova vláda za rapidní inflaci nemůže, plyne z dnes zveřejněných dat Eurostatu

Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, a dokonce někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Jenže podle dnes zveřejněných údajů Eurostatu je česká inflace v rámci EU podprůměrná. 

Podle Eurostatu vykazuje meziroční inflace v ČR za měsíc srpen hodnotu 3,1 procenta. Tento údaj je odlišný od údaje, jejž za stejný měsíc zveřejnil Český statický úřad, neboť oba úřady používají odlišnou metodiku. Eurostat počítá takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen, který je mezinárodně srovnatelný. Údaj ČSÚ – za srpen 4,1 procenta meziročně – mezinárodně srovnatelný není.  

Tudíž z mezinárodně srovnatelných čísel Eurostatu plyne, že meziroční inflace v ČR byla v srpnu mírnější než například v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Belgii či v Lucembursku. O zemích, jako je Polsko, Estonsko, Lotyšsko či Maďarsko ani nemluvě (viz graf níže).  

Těžko tedy obstojí tvrzení, že za výraznou tuzemskou inflaci může Babišova vláda. Pokud by tomu tak bylo, musela by být inflace v ČR v rámci EU citelně nadprůměrná. Data Eurostatu ale dokládají, že aktuální zrychlení inflace je mezinárodním, ba globálním dějem, který navíc ještě v Česku zanechává dokonce slabší otisk než ve většině zemí EU.      

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Eurozóna - inflace v srpnu na 3% meziročně, jádrová složka akcelerovala více jak dvojnásobně
Inflace v eurozóně je nejvyšší od roku 2011