„Perfektní bouře“ na trhu s elektřinou. Zdražování o desítky procent a možné likvidace firem

Trh s elektřinou zažívá perfektní bouři. Rozpoutalo ji dění u všech hlavních parametrů, ze kterých se ceny elektřiny odvozují. Pro firmy to může být výhledově značně prekérní situace, pro některé dokonce likvidační. Domácnosti by se měly připravit na zdražování až o desítky procent. Dlouhodobý cenový výhled je přitom značně pesimistický. Vypadá to, že z této pasti není úniku, řekl v rozhovoru specialista na trh energií finanční skupiny Roklen Dušan Vaškovic.

Co se aktuálně děje na trhu s elektřinou?

Jednoduše řečeno „perfect storm“. Ceny elektřiny se odvozují v zásadě ze tří až čtyř parametrů. Je to cena uhlí, cena zemního plynu, cena CO2 povolenky a meteorologická situace. Snad mimo ceny uhlí jsou všechny ostatní parametry kriticky napjaté. Cena plynu je na historickém maximu pro toto roční období z důvodu nedostatečné nabídky od hlavního dodavatele – Ruska. Ceny povolenek CO2 jsou na historických maximech z důvodu nákupů investičními fondy. Meteorologická situace je nepříznivá. Zejména chybí větrná energie, která je poměrně hojná v tuto roční dobu, ale letos není.

Co z toho plyne pro firmy a domácnosti?

Pro firmy to je poměrně prekérní situace, jelikož v současné době většina z nich zajišťuje ceny na dodávky v příštím roce. Do konce roku si musí zafixovat cenu, která je na historickém maximu 100 EUR/MWh. Pokud tak učiní, může to pro mnohé z nich znamenat likvidační situaci, minimálně prudké snížení konkurenceschopnosti. Do konce roku zbývají necelé čtyři měsíce. Z této pasti není úniku, pokud se nestane zázrak. K přecenění ceníků pro domácnosti dochází na začátku kalendářního roku, i když to není pravidlo. Domácnosti mohou touto dobou očekávat zvýšení tarifů o desítky procent.

Lze trh s elektřinou považovat za „indikátor“ budoucího ekonomického vývoje?

Ceny elektřiny jsou vzhledem ke své „všudypřítomnosti“ jednoznačně indikátorem stavu ekonomiky a zároveň aktivním faktorem ekonomiku ovlivňujícím. Dislokace na trhu, které jsme svědky, je důkazem značných nerovnováh v současném ekonomickém systému. Z části můžeme hodit vinu na covid, avšak ne úplně. Pandemie pouze odhalila křehkost a podinvestovanost současného evropského energetického systému.

Velkým rizikem je cenový šok, který může ovlivnit část zpracovatelského průmyslu a spotřebu domácností – podobně jako utažení měnové politiky cestou zvýšení úrokových sazeb. Ceny energií jsou obecně velmi volatilní a stejně rychle, jak stoupají, mohou i padat. Co je zvláštní na současné situaci, je, že i když dojde k následnému poklesu ceny, značná škoda je již neodvratná.

Porostou podle tebe ceny ještě výš? A co by se muselo stát, aby spadly?

Krátkodobý výhled: spotové ceny elektřiny se pohybují na úrovni 130-140 EUR/MWh. Je to cena, za kterou vyrobí 1MWh nejdražší (tzv. marginální) zdroj, kterým je v současné době plynová turbína. Tato cena může okamžitě klesnout, pokud klesne cena plynu, což se nedá v dohledné  době předpokládat, nebo klesne cena povolenky, což je o něco pravděpodobnější. Další možností je, že větrná energie vytlačí drahé plynové zdroje.

Dlouhodobý výhled je značně pesimistický, jelikož i při příznivém vývoji se dá očekávat pouze pokles zhruba na úroveň 80 EUR/MWh.