Historie nekončí. České motory dál pohání letecký průmysl

Dějiny První brněnské strojírny se začaly psát před více než 200 lety. První parní stroj vlastní konstrukce vyrobil předchůdce dnešní PBS v roce 1824. Tedy ještě desítky let předtím, než se zrodily proslulé firmy jako Siemens, Škoda nebo General Electric.

Indický cvičný terč s proudovým motorem PBS TJ40. Foto: PBS Velká Bíteš

A historie nekončí. Výrobní portfolio dnešní PBS GROUP je široké, skupina se prosazuje v leteckém průmyslu, energetice nebo například moderním slévárenství. PBS Velká Bíteš – největší z jejích dceřiných firem – je mimo jiné jediným výrobcem proudových motorů v Česku. Navazuje tak na dlouhou tradici výroby leteckých motorů v Československu.

Ve Velké Bíteši nedaleko Brna vyrábí také další klíčovou součást letadel a vrtulníků – pomocnou energetickou jednotku (APU). Laikům může tento název připadat nevýznamně, ale odborníci dobře vědí, o co jde – APU plní funkci startéru letounu a zároveň zajišťuje předletovou přípravu elektrických zařízení. Stará se tedy o to, aby po startu dobře fungovala například klimatizace – další produkt strojírny. „Jsme jedním z pouhých čtyř výrobců pomocných energetických jednotek, kteří získali certifikaci od Agentury EU pro bezpečné letectví EASA,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED přímo ve Velké Bíteši výkonný ředitel PBS Group Miloslav Kafka.

Zatímco na proslulého historického výrobce motorů Walter dnes v Česku navazuje nadnárodní korporace GE Aviation, PBS GROUP je z hlediska vlastnické struktury tuzemskou skupinou – jejími majiteli jsou české fyzické osoby. Její tržby loni dosáhly necelých dvou miliard korun. Motory z Velké Bíteše míří hlavně do bezpilotních letounů, ale i do pilotovaného amerického proudového letounu Sonex.

ŠIROKÝ ZÁBĚR

První jednotky APU pod značkou Safír zamířily do letounů vyrobených v Aeru Vodochody už před více než padesáti lety. Bez leteckých komponentů z Velké Bíteše se neobejdou ani nejnovější vojenská cvičná letadla L-39NG. Výroba leteckých motorů je v PBS záležitostí až 21. století, podle Miloslava Kafky však velmi dobře zapadá do celkového portfolia různých turbínových pohonů, kterými se První brněnská strojírna zabývá v celém posledním století.

Turbínové technologie přitom nacházejí uplatnění nejenom v energetice nebo leteckém průmyslu, ale také například v kryogenice – ve výrobě zařízení, která umožňují dosáhnout extrémně nízkých teplot. Tyto expanzní turbíny z Velké Bíteše slouží ke zkapalňování inertních plynů. „Naše kryogenní zařízení využívá také Velký hadronový urychlovač částic v CERNu ve Švýcarsku,“ dodává výkonný ředitel PBS GROUP. Díky svému know-how v kryogenice je podle něj skupina dobře připravena na nastupující éru vodíku a technologií, které umožní skladování i následné čerpání nejlehčího prvku.

Široký záběr skupiny do různých odvětví považuje Miloslav Kafka za výhodu. Jednotlivé segmenty si jsou v mnohém podobné: „Zabýváme se obory, v nichž se uplatňují točivé stroje s vysokými otáčkami. To platí jak pro letectví, tak pro energetiku. V tom také vidíme naši budoucnost.“ Ve Velké Bíteši se navíc prezentují moderní slévárnou, která ve svém oboru patří k evropské špičce. Vznikají zde přesné odlitky dílů pro pohony dopravních prostředků – včetně lodí a lokomotiv, nebo součásti plynových turbín. I slévárenství podle výkonného ředitele skupiny dobře zapadá do celkové strategie: „Vyrábíme tady odlitky i pro naši vlastní potřebu. A naše know-how zároveň nabízíme externím zákazníkům.“

Přednosti diverzifikace se projevily v loňském covidovém roce. Poptávka například v dopravním průmyslu nebo energetice poklesla, v jiných oborech si ale skupina vedla velmi dobře a společnost PBS Velká Bíteš dokonce dosáhla rekordního zisku. Dodávky pro letectví pandemie nijak výrazně nepoznamenala. „V tomto odvětví uzavíráme dlouhodobé kontrakty, takže zakázky na minulý rok byly podepsané už dříve,“ vysvětluje Miloslav Kafka. Navíc se PBS v rámci leteckého průmyslu zaměřila mimo jiné na segment, který zůstával i za krize růstový – cvičné terče, do nichž strojaři z Velké Bíteše dodávají motory, jsou menší drony, které se používají při cvičení protivzdušné obrany.

Možností nových aplikací motorů PBS GROUP postupně přibývá s tím, jak se rozvíjí trh bezpilotních letounů. Vše nasvědčuje tomu, že poroste poptávka po hybridních pohonech vrtulníků a letadel, protože nevýhodou těch čistě elektrických je nižší doba doletu. Motory nebo jednotky APU z Velké Bíteše tak mohou být záložním zdrojem energie pro primární elektrický pohon.

Americké letouny Sonex s proudovým motorem PBS TJ100. Foto: PBS Velká Bíteš

OBCHOD PO CELÉ ZEMĚKOULI

Zatímco v minulosti se PBS více soustředila na trhy, kde navazovala na stávající byznys a starší obchodní vazby zvláště na východních trzích, před pěti lety se rozhodla pro mnohem aktivnější strategii. „Rozhodli jsme se výrazně investovat do obchodu, věnovat čas i finanční prostředky vyhledávání nových příležitostí na trhu od východu po západ, od Japonska po Ameriku,“ zdůraznil Miloslav Kafka. To znamená být v neustálém kontaktu s potenciálními i stávajícími zákazníky, prezentovat jim možnosti napříč různými sektory – v letectví, energetice i slévárenství, a přesvědčit je, že jihomoravští strojaři dokáží najít ideální řešení na míru. PBS je oproti svým konkurentům v zahraničí relativně malá firma, ale to může být podle Miloslava Kafky i výhoda: „Dokážeme být velmi pružní.“ V PBS nejde o žádnou sériovou výrobu jako v automobilovém průmyslu, každý produkt má své specifické uplatnění – z drtivé části na zahraničních trzích.

PBS tak například podle požadavku zákazníka vyvinula speciální variantu pomocné energetické jednotky pro středně těžké – zhruba desetitunové – vrtulníky, které přistávají na ropných plošinách. Vzhledem k vyšším nárokům na bezpečnost bylo třeba kompletně zrekonstruovat palivový systém. Odběratelé také často vyžadují, aby jednotky APU dosahovaly většího elektrického výkonu, protože výrobci letounů přicházejí s různými přídavnými zařízeními a spotřeba energie roste. Dalším příkladem je výrazné zvyšování tahu motorů při zachování jejich průměru – aby se nemusely nijak měnit podmínky jejich zástavby do letounů.

Loňská koronavirová pandemie podle výkonného ředitele skupiny potvrdila, jak složité je dělat byznys ve světě bez osobních kontaktů. „Online komunikace sice funguje, ale to zdaleka nestačí. Musíme působit přímo na zahraničních trzích, jezdit tam.“ PBS GROUP má v současnosti také dvě dceřiné firmy v zahraničí – v roce 2016 byla založena PBS Aerospace ve Spojených státech, loni také PBS India. Kanceláře již delší dobu fungují v Rusku a Číně.

S kontakty na potenciální partnery pomáhají v různých koutech světa také česká velvyslanectví. „Jsme malá země, a ne všude si jsou jisti tím, že právě česká společnost našeho typu dokáže dodat výrobky na nejvyšší technologické úrovni. Pokud nás ale diplomaté představí jako stabilní firmu s dlouhou tradicí, může to sehrát významnou roli,“ říká výkonný ředitel PBS GROUP. Při navazování kontaktu se zahraničním partnerem často pomůže dopis na hlavičkovém papíře s razítkem velvyslanectví.

AMERIKA I INDIE

PBS GROUP v posledních letech zaměřuje pozornost na rostoucí segment bezpilotních letounů. Tento trh se pořád ještě formuje, objevují se různé nápady, kde všude by bylo možné drony nasadit. Miloslav Kafka připomíná, že například internetové obchody se snaží rozvíjet plány pro jejich využití při přepravě zboží. Bezpilotní prostředky pomáhají monitorovat rozsáhlé agrární plochy i energetické distribuční sítě. Zvláště v USA bude další poptávku spoluurčovat nemalá komunita fanoušků dronů. A PBS se tam již se svými motory uplatnila také v segmentu malých pilotovaných letadel. „V Americe dnes máme silnou základnu pro rozvoj našich civilních aplikací,“ zdůrazňuje Miloslav Kafka. Spojené státy zdaleka nejsou jediným nadějným trhem v tomto oboru, ale není náhodou, že první zahraniční dceřinou společnost založili strojaři z PBS právě tam.

Logickým vyústěním nové strategie aktivního vyhledávání příležitostí je i nedávné otevření další dceřiné firmy v Indii. Druhá nejlidnatější země světa nabízí příležitosti prakticky ve všech oblastech, na které se zaměřuje PBS Velká Bíteš. A je tam také na co navazovat. Energetické jednotky Safír pomáhají v Indii startovat proslulé transportní vrtulníky Mi-17. PBS je do budoucna připravena zajistit potřebnou náhradu jednotek APU nebo jejich generální opravu. Indie v současnosti také hledá dodavatele cvičných terčů a řada tamních uchazečů o tuto veřejnou zakázku počítá s tím, že by využila právě české motory.

PBS Velká Bíteš už navíc dodala kryogenní expanzní turbíny do jednoho z indických výzkumných institutů. „Potenciál pro kryogeniku je tam obrovský, země má velké ambice v kosmonautice,“ vysvětluje Miloslav Kafka. S dodávkami do Indie už má zkušenosti také bítešská slévárna – ve velké konkurenci místních sléváren se uplatní náročnější typy odlitků pro letectví nebo energetiku.

V ROLI FINALISTY

Úspěšný nástup PBS do oboru letectví byl historicky spojen s ambiciózními projekty tuzemského průmyslu. První startovací systémy se od sedmdesátých letech minulého století staly součástí výbavy známých letounů L-39 a L-159. Další generace jednotek APU měla být v devadesátých letech nasazena v již prakticky hotovém českém letounu L-610, jehož vývoj se ale bohužel nepodařilo dotáhnout do sériové produkce. PBS tehdy přišla o klíčového zákazníka pro svůj nejnovější produkt, tyto potíže se jí ale podařilo překonat – tehdy vyvinuté startéry našly uplatnění ve vrtulnících, které dnes létají po celém světě.

Vazby na další české firmy však nezmizely. PBS Velká Bíteš nejenom dál dodává klimatizační jednotky, startéry, generátory a další komponenty pro Aero Vodochody, ale především sama převzala roli finálního exportéra špičkových produktů, na jejichž výrobě se jako subdodavatelé podílejí další tuzemští výrobci jednotlivých součástí – včetně společností EM Brno, Jihostroj, Quittner & Schimek, MESIT, UNIS a řady dalších. Miloslav Kafka oceňuje, že také díky jejich pružnosti dokáže PBS vycházet vstříc novým požadavkům zákazníků. Týká se to také spolupráce s tuzemskými výzkumnými institucemi, které se zaměřují na letectví i vývoj nových materiálů. Společně s technickou univerzitou VUT Brno se PBS Velká Bíteš zabývá například také technologií 3D tisku kovových součástí. Zatím není reálné, že by tištěné díly nahradily přesné odlitky z bítešské slévárny, ale v dlouhodobějším horizontu může být know-how v tomto oboru cenné.

Dalšími vývojovými partnery strojírny jsou Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze, Výzkumné a testovací centrum materiálů v Čelákovicích a dvě špičková pracoviště Akademie věd ČR – Ústav fyziky materiálů a Ústav přístrojové techniky.

JAN ŽIŽKA

Nejsilnější proudový motor PBS TJ150. Foto: PBS Velká Bíteš