Ve 2. čtvrtletí roku 2021 mzdy v Plzeňském kraji nominálně i reálně vzrostly a zvýšil se také počet zaměstnanců, meziroční porovnání je však ovlivněno složitou situací ve stejném období roku 2020.

Plzeňský kraj se průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané ve 2. čtvrtletí 2021 zařadil až na pátou pozici mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom kraje Hl. město Praha (46 163 Kč), Středočeský (39 832 Kč), Královéhradecký (37 406 Kč) a Jihomoravský (37 182 Kč). K výraznému meziročnímu navýšení došlo v Královéhradeckém kraji (o 4 672 Kč), čímž se dostal na třetí pozici. Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 33 636 Kč, což je o 4 639 Kč méně, než je republikový průměr (38 275 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje kromě Středočeského již žádný jiný kraj. Meziroční porovnání je ale tentokrát výrazně ovlivněno složitou situací ve 2. čtvrtletí roku 2020, proto jsou nárůsty tak vysoké.

Průměrná mzda nominálně vzrostla v celé ČR, nejvíce v kraji Královéhradeckém (o 14,3 %), Karlovarském (o 14,1 %) a Libereckém (o 14,0 %), nejméně pak v Hl. městě Praze (o 8,0 %). Plzeňský region se v meziročním nárůstu zařadil až na desáté místo. Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 2,9 %. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 11,3 % a reálně o 8,2 %. Medián mezd činil 32 408 Kč a proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 11,5 %, u mužů dosáhl 34 461 Kč, u žen 30 026 Kč.

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji zvýšil o 1,1 % na 209,3 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo v deseti krajích ČR, nejvíce se počet zaměstnanců zvýšil v Praze. Pokles u tohoto ukazatele byl zaznamenán v Karlovarském, Moravskoslezském, Ústeckém a Zlínském kraji. V celé České republice evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané vzrostl o 28,8 tisíc zaměstnanců, tj. o 0,7 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@czso.cz