Pozornost směřuje na symposium v Jackson Hole (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Událostí týdne bude symposium v Jackson Hole. Od něho si finanční trhy slibují další náznaky toho, jak se Fed postaví k ukončování programu nákupů aktiv. Data ze Spojených států budou tento týden méně zajímavá. Prodeje nových domů mnoho prostoru k dalšímu růstu nemají. Už nyní se nacházejí na nejvyšších úrovních za několik posledních dekád. Obnovování firemních zásob přispěje k vyšším objednávkám zboží dlouhodobé spotřeby. V eurozóně indikátory PMI ve službách dále vzrostou, v průmyslu však mírně zkorigují současné vysoké úrovně. Druhé čtení německého HDP ukáže silný růst soukromé i veřejné spotřeby. Čisté exporty naopak byly zřejmě brzdou růstu. Německý srpnový IFO index pravděpodobně mírně ztratí, stejně tak i spotřebitelská důvěra v eurozóně. Jak je na tom důvěra v Česku, ukáže tento týden konjukturální průzkum.

Indikátory důvěry v eurozóně čeká korekce

Pozornost finančních trhů bude tento týden směřovat na každoroční setkání centrálních bankéřů na symposiu v Jackson Hole. To by mohlo naznačit, kdy a jakým způsobem Fed začne ukončovat program nákupů aktiv. Konkrétních detailů se ale zatím asi nedočkáme. Ty očekáváme až na řádném zasedání Fedu 22. září. S faktickým omezováním nákupů aktiv by Fed mohl začít již v říjnu. Jeho rychlost pak určí, kdy lze v USA očekávat první zvýšení úrokových sazeb. Makroekonomické indikátory zveřejněné tento týden v USA budou spíše druhořadého charakteru. Data z trhu nemovitostí (tentokrát půjde o prodeje nových a stávajících nemovitostí) zůstanou silná. Prostor pro další růst je ale již zřejmě vyčerpaný. Ten naopak vykáží objednávky zboží dlouhodobé spotřeby za červenec, ve kterých se odrazí obnovování firemních zásob i rozpohybování automobilového průmyslu (problémy se subdodávkami již byly pravděpodobně menší).

Spotřebitelská důvěra v eurozóně za srpen pravděpodobně vykáže další pokles. I tak se ale drží stále vysoko nad dlouhodobým průměrem. Euforie z uvolnění restriktivních opatření už nemá potenciál nést důvěru výš, přičemž k vystřízlivění přispívá i rostoucí počet případů varianty Delta. Důvěra se tak posune z červencových -4,4 bodu na -4,9 bodu. Korekce čeká i indikátory PMI z průmyslu, které by tak měly o něco lépe odrážet situaci v evropském průmyslu. PMI ve službách si naopak připíše 0,5 procentního bodu (na 60,3 bodu). Ačkoli i zde je rizikem šířící se varianta delta. Celkově by kompozitní index měl vzrůst o 0,2 pb na 60,4 bodu, což je stále výrazně nad dlouhodobým průměrem. Mírnému poklesu se pravděpodobně nevyhne ani německý IFO index. Německé HDP za Q2 by mělo být potvrzeno na úrovni 1,5 % mezikvartálně. Silně by měla růst soukromá i veřejná spotřeba. Výrazné oživení očekáváme i u stavebních investic. Naopak investice do strojů a zařízení pravděpodobně propadly. V důsledku silné dovozní aktivity čisté exporty byly zřejmě brzdou.

Na finančních trzích převládl mírný pesimismus

Na finančních trzích panovala minulý týden spíše pesimistická nálada. Akciové trhy se nacházely v červených číslech, což se následně přenášelo i na devizové trhy. Dobré zprávy si investoři slibovali od zápisu z posledního zasedání Fedu. Ten ale přinesl spíše zklamání, když ukázal, že mezi jednotlivými členy FOMC nepanuje ohledně konce programu nákupů aktiv jasný konsenzus. Mnoho pozitivních impulzů nepřinesla ani zveřejněná makroekonomická data. Maloobchodní tržby ve Spojených státech dopadly hůře, než se čekalo. Dolů je táhly především prodeje automobilů, na které chybí výrobní komponenty. Naopak průmyslová produkce za červenec dopadla o něco lépe, než se čekalo, stejně tak využití kapacit, které je již na předkrizové úrovni. V eurozóně byl kalendář poloprázdný. Na společnou evropskou měnu tak dopadal vývoj na akciových trzích. Zatímco ještě na začátku týdne se euro vůči dolaru pohybovalo na hladině 1,180 USD/EUR, v pátek to bylo již jen 1,670 USD/EUR.

O něco lépe na tom byl, alespoň pokud jde o zveřejněná data, region. Solidní výkon předvedla slovenská ekonomika, která ve druhém čtvrtletí vzrostla o 2,0 % mezikvartálně a 10,2 % meziročně (SA). Velmi těsně se tak přiblížila předkrizovým úrovním z roku 2019. Maďarský HDP vzrostl v Q2 mezikvartálně dokonce o 2,7 %, meziročně pak o 17,9 %. Forint byl jedinou měnou v regionu, která si v průběhu týdne připisovala zisky (z 352 HUF/EUR na začátku týdne na 350 HUF/EUR v jeho závěru). Polský zlotý byl pod tlakem nejisté politické situace, kterou zapříčinil rozpad tamní vládní koalice. Oslabovala i česká koruna, která se dostala až na nejnižší úrovně od konce července (25,57 CZK/EUR). Přestože ve střednědobém horizontu posilování domácí měny očekáváme, příští týden důvody pro její zpevňování nečekám a počítáme s oscilací kolem úrovně 25,50 CZK/EUR.